Obsahy(1)
Důvěrný film o emocích a pudech v kočičí rodině, která nahrazuje nerealizovanou lidskou rodinu. Filmové záběry kočky s koťaty mají půvab starých rytin, zároveň dýchají živočišnou láskou. (Letní filmová škola)
Recenze (13)
Pohled na život koček a koťat samotných ve velkém bytě s odstupem času. ()
Moc krásné a roztomilé opravdu, a tak trochu se divím co všechno tenkrát tehdejší filmaři dokázali natočit, a nebo čím vším se nechali vůbec inspirovat a co všechno jim stálo za natočení. Krásný soukromý život napřed jedné zvědavé a pak přímo celé kočičácké rodinky, i když jsem to nedokoukal celé jednak že těch 22. minutek se mi tady v tomto případě zdály až nekonečně moc dlouhé, a pak protože mi to místy připadalo trochu stereotypní tak to hodnotím poměrně vysoko..Perfektní a vtipný voyeur a hned druhý po trochu avantgardním a fantasmagorickým filmu Meshes of the Afternoon který si cením od tohoto manželského dua nejvíce. ()
Fascinuje mě, že kočky předvádějí ve 22 minutách uvěřitelnější emocionální rejstřík než kupříkladu Nicole Kidman v posledních deseti letech. ()
Hezký dokument. Je to poměrně těžké odchytit potřebné záběry. Poměrně nedávno jsem si zažila stejný příběh s naší číčou, jen s tím rozdílem, že otec byl neznámý. Líbilo se mi rozdělení rolí - číča krmí, taťka si hraje. :o) ()
Na 22 minut jsem se cítil jako nechutný voyeur šmírující sympatickou kočičí rodinu. ()
K tomuhle kraťasu není moc do dodat, název mluví za vše. Jsme zde svědky nejšťastnějšího období v životě kočky, od letmých pohledů zamilovaného kocoura, přes dramatický porod pěti prťavých kočičáků (jejichž zrod ihned ukazuje jejich rozdílnou povahu – zatímco jeden výtečník se ihned začíná krmit, druhý se snaží hrdinně zdolat matčin hřbet, čímž již v raném věku ukazuje dobrodružnou povahu, kterou později v příběhu i uplatňuje). Poté se však oddává mladá rodinka odpočinku, přichází i pan kocour, jež se zdá být z množství svého potomstva poměrně nesvůj (a to až do té míry nesvůj, že svoji partnerku bácne packou několikrát po hlavě). Nicméně poté i jeho šok poněkud vyšumí a on se oddává veselé rodinné mačkanici v papírové krabici, kde se kočka s koťaty uvelebili. Poté už dívákovi nezbývá než kochat se spokojenými výjevy z rodinného života, během nichž vidíme řádné čištění mláďat (tak řádné, až člověku začíná docházet původ rčení „já bych tě láskou nejraději snědl“) a poté přestěhování dětí v zubech do jiných částí bytu (počkat, tu předchozí závorku jsem měl možná užít až tady...). No nic, pohodová i vtipná podívaná, která je sice bez dialogů, filmařský um nám přesto stačí k vytváření si různých mikropříběhů, dokreslování si charakterních rysů hlavních protagonistů, apod. ()
Citlivě snímaný krátký film o životě jedné kočičí rodiny ve velkém newyorském bytě má současně charakter spontánně snímaného rodinného snímku (což je umocněno tím, že jej nedoprovází žádný komentář, zvuky ani hudba) i punc dokonale strukturovaného díla (vedle důmyslné kompozice, otvírající vrátka pokračování, bych vyzdvihl i střídmost výběru a důvtipnost řazení jednotlivých situací). Tento němý film se nesnaží být přírodopisným dokumentem, ale kapitolou z kroniky konkrétních bytostí, počátkem ságy ve světě chladných oken, hřejivých krbů a nekonečně vysokých zdí. ()
V Hackenschmiedově retrospektivě na LFŠ 2014 šly za sebou tři snímky - Odpolední osidla, Na souši a jako poslední tento. Byl jsem tedy po předchozích dvou úletech velmi zvědavý, s čím se duo Hackenschmied + Derenová vytasí do třetice. A i když jsem čekal hodně, tohle tedy vážně ne. Je to něco podobného, jako když David Lynch na svých webovkách hlasí počasí. Zábavná a roztomilá anekdota o namlouvání koček by se skvěle vyjímala jako večerníček od pana Chaloupka, ale v podání dvou známých surrealistů působí divně, skoro až perverzně... ()
Ano, je to krásný filmeček. Bez umělých zkrášlovadel, ukazuje život v čisté přirozenosti. Ale že bych zrovna musel vidět opravdu všechno, to se říct nedá. ()
Jedním slovem N Á D H E R A !!! Něco tak krásného ze života malejch čičinek jsem v životě neviděl. Perfektní Hammidův a Derenové dokument, mapující zrození malých koťátek a jejich následnou "výuku". Nejlepší byl novopečenej taťka - když se šel zvědavě a nevěřícně podívat, co se to v tý krabici vlastně hejbe, nebo když si s těma malejma neposednejma chuchvalcema chlupů hrál. Prostě radost pohledět. Dokument, co pohladí na duši. PS: Škoda, že není zvuk - nějaký jemný mňouknutí nebo zavrnění by z toho udělalo naprostou srdcovku.... ()
Tohle vidět Chaloupek, studem zaleze k Vydrýskovi do nory a v životě už nenatočí ani záběr. Dokonale rozumově i emočně čitelný kočičí příběh odvyprávěný jen obrazem s pár mezititulky, s čistou naturální scénou kočičího porodu, kvůli které byl snímek v Americe zakázán jako pornografický (sic!). Komentář za mnoho bodů: Morien ()
Absolutně souhlasím s Morien. A možná bych přidala i Kristen Stewart za celý život. ()
Reklama