Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Tři vzpomínky přináší romantický milostný příběh z období dospívání. Paul Dédalus odjíždí z Tádžikistánu. Vzpomíná... Na své dětství v Roubaix... Matčiny záchvaty šílenství... Na pouto, které ho pojilo s bratrem Ivanem, zbožným a vzteklým dítětem... Vzpomíná... Když mu bylo šestnáct... Na svého otce, neutěšitelného vdovce... Na cestu do SSSR, kde při tajném úkolu poskytl svou vlastní totožnost ruskému mladíkovi... Vzpomíná, když mu bylo devatenáct, na svou sestru Delphine, bratrance Boba, tehdejší večery s Pénélope, Mehdim a Kovalkim, přítelem, který ho měl zradit... Na studia v Paříži, setkání s doktorem Béhanzinem, na počínající zaujetí pro antropologii... A především si Paul vzpomíná na Esther. Byla srdce jeho života. Opatrně, bylo to vášnivé srdce. (Artcam Films)

(více)

Videa (5)

Trailer 2

Recenze (22)

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Takové divné... 1) Intelektuálně říznuté dialogy občas překvapily. 2) Svérázně sestřižené scény podtrhly fabulační rozpaky, kterými dílo trpí. 3) Ta Paulova holka Esther je neobyčejně protivná husa...holt amantes amores. 4) Nejlepší na filmu jsou pěkní kluci: 21letý Quentin Dolmaire (Paul, hlavní role), 17letý Théo Fernandez (bratranec Bob), 28letý Benjamin Siksou (Serge), 25letý Pierre Andrau (zrádce Kovalki), Raphael Cohen (Pavlův mladší bratr Ivan). 5) Natáčelo se v Roubaix, v okolí Lille, v Paříži, v Saint-Germain-en-Laye, dále pak v Bělorusku a Tadžikistanu. 6) Výstižný koment: Vitex***, dunbar**. ()

Vitex 

všechny recenze uživatele

Film celkově na velmi vysoké úrovni (kamera, režie, herci atd.) a celkově rozhodně sympatický. U mě ale nastal jeden zásadní problém, totižto že od chvíle, kdy se film začne věnovat Esther, už to dál nežeru, respektive přestávám jít s hlavní postavou Paulem, nerozumím mu, nevciťuji se do něj, protože mě narozdíl od něj Esther sama o sobě vůbec nefascinuje, žádná láska na první pohled nepřichází, přičemž ale jakoby s tímto Despechin zásadně počítal, vše vsadil na tuto "automatickou" přitažlivost představitelky Esther pro jakéhokoli diváka. Asi proto se bohužel tvůrci nevěnují nijak zvlášť nějaké názornější explikaci její postavy a dějovým či situačním budováním její pozoruhodnosti. Místo toho občas ve vnitřním monologu Paula zaslechneme, že prý je drzá, výjmečná, samozřejmá a kdoví jaká, ale to taky spíš až v poslední třetině filmu.. Já jsem tedy s Paulem emocionálně nešel a film mi proto připadal dost "pouze odvyprávěný" a přitom taky trochu odnikud nikam. Druhá věc pak je, co si počít s postavami, které, přestože jsou samozřejmě nezralé atd., se chovají tak evidentně sobecky, nepromyšleně, nezodpovědně, "morálně nekoherentně".. Ani jedna z postav v sobě vedle toho nemá nic dalšího a natolik sympatického, aby to vyvažovalo tuto směs puberťácko-nihilistické a znuděně-promiskuitní do-sebe-zahleděnosti a nesvéprávnosti. Nemůžu to bohužel brát ani jako nějakou kritickou zprávu o čísi generaci, protože reflexe po letech z předposlední části filmu je vlastně... trochu plačtivě bezzubá (a pro mě emocionálně nevěrohodná, jako celý vztah Paula a Esther). ()

Reklama

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Každý starší člověk vzpomíná a některé vzpomínky bolí celý život, Dokonce tak, že i po letech nezapomene na zradu kamaráda. A že některé lásky přetrvávají celý život, i když jsou dost rozporuplné. A právě tahle rozporuplnost mladičké Esther, její lehkovážnost a zas najednou její ohromná psychická traumata někdy působily až nevěrohodně. A třeba pasáž o židovském dvojníkovi, kterému poskytl v Bělorusku pas, mi z celého příběhu vyčnívá jako nadbytečná. V každém případě se na Esther dobře koukalo, lepší tři hvězdičky. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Mathieu Amalric vzpomíná na dětství a mládí své postavy... a přitom má ve filmu jedinou scénu, ve které sám může něco zahrát. Jinak tam žádná scéna s ním nemá žádný význam. A podobných nesrovnalostí je tu více. Až jsem si nakonec položil otázku, proč nám vlastně Arnaud Desplechin tento příběh vypráví... a odpověď nenalezl (50%). ()

rivah 

všechny recenze uživatele

Nostalgické ohlédnutí za první láskou a přátelstvím i bilancování na prahu středního věku. Vzpomínky na blažené i všední dny - jizvy na duši zůstávají... Desplechin umí jako obvykle natočit přesvědčivě i situace na hraně. Vše táhne Amalric, režisérovo alter ego (zde o deset let mladší), ale i ostatní jsou velmi dobří. (90%) ()

Galerie (17)

Související novinky

César Awards - výsledky

César Awards - výsledky

27.02.2016

41. ročník vyhlášení Césarů, francouzských filmových cen, měl trio hlavních filmů, od kterých se očekávalo vítězství. S jedenácti nominacemi to byly filmy Trois souvenirs de ma jeunesse a Marguerite,… (více)

18. Festival francouzského filmu

18. Festival francouzského filmu

10.11.2015

18. ročník Festivalu francouzského filmu proběhne v Praze (18.-25.11.), Brně, Českých Budějovicích a Ostravě (19.-25.11.) a Hradci Králové (23.-29.11.). Festival uvede dvanáct předpremiérových titulů… (více)

Reklama

Reklama