Reklama

Reklama

Film Tři vzpomínky přináší romantický milostný příběh z období dospívání. Paul Dédalus odjíždí z Tádžikistánu. Vzpomíná... Na své dětství v Roubaix... Matčiny záchvaty šílenství... Na pouto, které ho pojilo s bratrem Ivanem, zbožným a vzteklým dítětem... Vzpomíná... Když mu bylo šestnáct... Na svého otce, neutěšitelného vdovce... Na cestu do SSSR, kde při tajném úkolu poskytl svou vlastní totožnost ruskému mladíkovi... Vzpomíná, když mu bylo devatenáct, na svou sestru Delphine, bratrance Boba, tehdejší večery s Pénélope, Mehdim a Kovalkim, přítelem, který ho měl zradit... Na studia v Paříži, setkání s doktorem Béhanzinem, na počínající zaujetí pro antropologii... A především si Paul vzpomíná na Esther. Byla srdce jeho života. Opatrně, bylo to vášnivé srdce. (Artcam Films)

(více)

Videa (5)

Trailer 1

Recenze (21)

Vitex 

všechny recenze uživatele

Film celkově na velmi vysoké úrovni (kamera, režie, herci atd.) a celkově rozhodně sympatický. U mě ale nastal jeden zásadní problém, totižto že od chvíle, kdy se film začne věnovat Esther, už to dál nežeru, respektive přestávám jít s hlavní postavou Paulem, nerozumím mu, nevciťuji se do něj, protože mě narozdíl od něj Esther sama o sobě vůbec nefascinuje, žádná láska na první pohled nepřichází, přičemž ale jakoby s tímto Despechin zásadně počítal, vše vsadil na tuto "automatickou" přitažlivost představitelky Esther pro jakéhokoli diváka. Asi proto se bohužel tvůrci nevěnují nijak zvlášť nějaké názornější explikaci její postavy a dějovým či situačním budováním její pozoruhodnosti. Místo toho občas ve vnitřním monologu Paula zaslechneme, že prý je drzá, výjmečná, samozřejmá a kdoví jaká, ale to taky spíš až v poslední třetině filmu.. Já jsem tedy s Paulem emocionálně nešel a film mi proto připadal dost "pouze odvyprávěný" a přitom taky trochu odnikud nikam. Druhá věc pak je, co si počít s postavami, které, přestože jsou samozřejmě nezralé atd., se chovají tak evidentně sobecky, nepromyšleně, nezodpovědně, "morálně nekoherentně".. Ani jedna z postav v sobě vedle toho nemá nic dalšího a natolik sympatického, aby to vyvažovalo tuto směs puberťácko-nihilistické a znuděně-promiskuitní do-sebe-zahleděnosti a nesvéprávnosti. Nemůžu to bohužel brát ani jako nějakou kritickou zprávu o čísi generaci, protože reflexe po letech z předposlední části filmu je vlastně... trochu plačtivě bezzubá (a pro mě emocionálně nevěrohodná, jako celý vztah Paula a Esther). ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Kdyby se ten film tolik nesnažil o to, aby měl nějakou uměleckou výpověď, kdyby se více hrálo na příběh, který je sám o sobě dobrý, tak jsem ochotný tomu filmu dát víc. Líbí se mi prolínání v čase, ale dlouhé záběry, střihy, které mi nějak moc neseděly... Herecky ale nemám moc co vytknout. Mladí i starší herci skvělí. ()

Reklama

Slarque 

všechny recenze uživatele

Mathieu Amalric vzpomíná na dětství a mládí své postavy... a přitom má ve filmu jedinou scénu, ve které sám může něco zahrát. Jinak tam žádná scéna s ním nemá žádný význam. A podobných nesrovnalostí je tu více. Až jsem si nakonec položil otázku, proč nám vlastně Arnaud Desplechin tento příběh vypráví... a odpověď nenalezl (50%). ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Takové divné... 1) Intelektuálně říznuté dialogy občas překvapily. 2) Svérázně sestřižené scény podtrhly fabulační rozpaky, kterými dílo trpí. 3) Ta Paulova holka Esther je neobyčejně protivná husa...holt amantes amores. 4) Nejlepší na filmu jsou pěkní kluci: 21letý Quentin Dolmaire (Paul, hlavní role), 17letý Théo Fernandez (bratranec Bob), 28letý Benjamin Siksou (Serge), 25letý Pierre Andrau (zrádce Kovalki), Raphael Cohen (Pavlův mladší bratr Ivan). 5) Natáčelo se v Roubaix, v okolí Lille, v Paříži, v Saint-Germain-en-Laye, dále pak v Bělorusku a Tadžikistanu. 6) Výstižný koment: Vitex***, dunbar**. ()

bubun odpad!

všechny recenze uživatele

Tak tohle bylo prostě strašný. Nudný, nesympatický hlavní postavy v čele s afektovanou běhnou, která tancuje, jako kdyby byla na LSD. A asi se to divákovi má líbit, protože hlavní "hrdina", ten kretén, na ni čumí jako na řeckou bohyni. Pretentious bastards. a ještě ke všemu nuda. Někdo tady psal, že je to rádoby intelektuální blábol, s tím mohu plně souhlasit. Politická linie našroubovaná až běda, dementní milostná linie získala bohužel tři čtvrtiny obsahu, škoda, protože i když tam ta politika, železná opona apod. moc neseděla, bylo to z toho to nejzábavnější! A všichni se tam chovaj jak hovada. Ptákovina. ()

Galerie (17)

Reklama

Reklama