Dalkomhan insaeng

Výtečné mafiánské drama. Po Sympathy for Mr. Vengeance a Oldboyovi od Chan-wook Parka další film, jehož ústředním motivem je pomsta, se zpracováním, které bere dech. Stačí málo a dosud oblíbený "hotelový manažer" Kim Sun-woo se náhle ocitne v bossově nemilosti. Je odvržen a zneuctěn. Cesta za pomstou bude krutá a nemilosrdná. Jak by ne, jsme ve filmu od Korejců, a ti se s tím, jak známo, vůbec nemažou.. K tomu si přičtěte bezchybnou formální stránku a herce, poutavý příběh, několik silných scén, a vyjde vám velmi působivý snímek z kategorie nezapomenutelných. (16.10.2005)

Pomstychtivej hrdina se zbavuje lidí, co ho chtějí za každou cenu odstranit. Netuší však, že si během svého konání nadělá tolik nepřátel. První polovina filmu byla poměrně nudná a řekl bych až zbytečně natahovaná, jinak řečeno prostě úplně zbytečná. Ale za to během poloviny druhý mi padala čelist každym výstřelem, každym zabitym hajzlem a každym pěstnim soubojem. Akce je výborně a svižně sestřihaná, dopomáhá jí skvělá kamera a celkem obstojná hudba, která mi tam ale moc nepasovala. Když pominu občasnou nudu během první půle, ne zas tak úplně padnoucí hudbu a budu hodnotit půlku druhou s parádní akcí, emocema a dobrym scénářem tak dám krásný čtyři hvězdy. A kdo ví? Třeba až to trochu víc vstřebám tak tomu tu pátou prostě dam :) (27.10.2009)

Kde by byl dnes Lee Byung-hun bez režiséra a bez jeho dvou asijských poct evropské klasice? Určitě tu nemá herecky tolik co předvést, jeho postava neprochází výraznou proměnou jako ve "Viděl jsem ďábla", není třeba drobných výrazových nuancí jako v Tranově "Přicházím s deštěm" k vyjádření psychologie postavy, přesto si myslím, že coby další v linii zabijáckých postav a variací (Samuraj - Delon -Melville, Killer - Yun Fat Chow - Woo) je jeho nájemný vrah zajímavý, stejně tak film, který nijak neskrývá své inspirační zdroje a sází na pomalé vyprávěcí tempo. (08.10.2011)

První (expoziční) polovina je celkem nudná a nic moc se v ní neděje. K postavám (a především k té hlavní) si nevytvoříte žádný vztah. Hlavně proto druhá polovina, kde si gangsteři konečně začnou vyřizovat účty (v dosti brutálních a perfektně natočených akčních scénách), nefunguje tak, jak by mohla, kdyby měl režisér Ji-woon Kim k dispozici lepší scénář s originálnějším příběhem a propracovanějšími charaktery postav. (23.04.2007)

Neo-noir masterpiece extravaganza od prveho do posledneho zaberu. Vizualne mimoriadne vycibreny a dejovo putavy pribeh o pomste. Ustredna zapletka La Dolce Vita (doslovny preklad korejskeho nazvu ako i podniku, kde sa cast pribehu odohrava) otvara uvahy nielen o uskaliach a nasledkoch nedostatocnej komunikacie, ale ako pravy noir pribeh, je pre neho katalyzatorom, ktory formuje a meni charakter hlavneho hrdinu (zdaleka nie v cisto dualnej podobe dobro - zlo). Posledne zabery filmu potom nielen umocnuju dva monology hlavneho hrdinu na zaciatku a konci (o sne tak krasnom, ze nemoze byt skutocny), ale navyse v suvislosti s nimi vas doslova pohladia pri srdci. (27.07.2005)