Zlomené květiny

Myslím, že by sa všetci tvorcovia romancí a filmov založených na vzťahu muža a ženy mali pozrieť na túto jarmuschovku. Aby videli, ako má fungovať chémia. To iskrenie medzi Billom Murrayom a VŠETKÝMI ženami, ktoré vo filme vystupujú (od jeho vrstovníčok až po lolitky, ba dokonca až po malé černošča od susedov, hoci tam samozrejme niet ničoho sexuálneho), je priam hmatateľné. A Bill nemusí robiť skoro nič. Stačí, keď vezme Sharon tašku s nákupom a nastrčí jej kyticu zasunutú pod pazuchou - a vy dokonale chápete, prečo ho všetky milovali a stále milujú (a tá motorkárka možno úplne najviac). V tej jeho ležérnosti je toľko šarmu, až je to nepochopiteľné... Bravo, Bill. A ty, Jim, obstojne si mu sekundoval... (20.06.2007)

Bill Murray je looserovský génius. Moc toho nenamluví, nemá výraznou mimiku, ale je neuvěřitelně lidský. Takový průměrný samotářský chlap ve středních letech, který se nenamáhá za každou cenu vypadat jako polonahý gigolo z předních stran ženských časopisů. Je jen obyčejným člověkem žijící jeden docela obyčejný život. A i když by dějová linie mohla svádět režiséra udělat si ze všeho legraci, nakonec se dočkáme příběhu, kde nechybí místo pro drama, komedii ani filosofii. Je to taková podivná směska (ostatně jako život), kde se hrdina místy cítí trapně, místy se baví. Místy je v koncích, místy nad věcí. Hlavně ale putuje životem a je v letech, kdy si chce dokázat, že to, co dělal, nebylo úplně zbytečné. Z původního nezájmu o život svých minulých partnerek se postupně stává skutečná touha poznat syna vidíce ho v každém klukovi, který mu zkříží cestu. Touha vědět, že přece jen nakonec není na tom světě asi tak úplně sám. (16.09.2007)

Moje první (ale asi ne poslední, protože čt2 chystá další min. 1 jeho film) setkání s Jarmuschem. Ale na film jsem se chtěl podívat hlavně kvůli Billovi. Chvíli jsem si říkal, jestli mě nečeká druhé Ztraceno v překladu, poté se to začalo jevit jako Všechny moje lásky. Ale ve skutečnosti to bylo něco úplně jiného. Jak už zde někdo napsal, výsledkem neměl být ani tak cíl cesty, ale samotná cesta. Ovšem konec, to je lahůdka (nebo taky nestravitelné sousto) pro (nejen) vnímavého diváka. Bill Murray ukázal herecký výkon, který vyjádřil hlavně pomocí jeho očí, grimas v jeho tváři. Málokterý herec by to v této zkoušce obstál, avšak to neplatí v případě Billa (tímto výkonem mě nahlodal k přidání si ho do oblíbených herců). But on the other hand, fanoušek rychlých akčních filmů, neustálého povídání a drsných hlášek si tu asi nabije kokos (takže hodnocení 3* a míň bych se ani nedivil). Zatím hodnotím 4*, ale tenhle film si přímo říká o druhé zkouknutí, důraznější pochopení a vůbec vychutnání si tohoto snímku. Výstižný komentář: Matty. (09.07.2008)

"Hledej fotky, růžovej dopisní papír, psací stroj." Pokud mi někdy Česká pošta doručí růžovej dopis o mým hypotetickým synkovi, tak neprodleně zůstanu sedět v pohodlným křesle a počkám, až se problém sám vyřeší. Jenže Don je z jinýho těsta. Hbitě vyrazil po stopách svýho kdysi vystřeleného semene, na cestu si pustil skvěle pohodovou muziku a já přitom začal podumávat o tom, že bych z toho křesla taky vstal. Ale ono je pohodlnější se na to dívat, než to prožívat. (23.04.2013)

Vadilo mu trochu utahané tempo (jiní režiséři nemusí pocit osamělosti dokazovat minutu trvajícím závěrem na nehybného herce), ale jinak je to fajn nezávislý film s Billem Murrayem, který toho tolik řekne, aniž by musel zahrát jediné gesto, a kterému to nekazí ani herečky, které opravdu nemusím (Sharon, Jessica). (07.11.2005)