Faktótum

„Ak sa to chystáš skúsiť, prejdi tú cestu celú. Inak ani nezačínaj. Môže to znamenať, že stratíš priateľky, ženy, príbuzných, prácu – a možno aj rozum. Môže to znamenať, že nebudeš tri štyri dni jesť. Že budeš mrznúť na lavičke v parku, môže to znamenať výsmech, škľabenie. Osamotenie, to je dar. To ostatné je skúška tvojej odolnosti, ako veľmi to chceš urobiť a ty to urobíš. Napriek odmietaniu to bude lepšie, než čokoľvek iné, čo si chceš predstaviť. Ak sa to chystáš skúsiť, prejdi tú cestu celú. Tomu pocitu sa nič nevyrovná. Budeš sám s bohmi a noci zahoria ohňom. Namieriš svoj život priamo do dokonalého smeru. Je to jediný dobrý boj, ktorý existuje.“ Patrím k čitateľom, ktorý Bukowského skôr milujú, než nenávidia (najviac sa mi páčil „Poštový úrad“), ale na „jeho“ FAKTÓTUM som sa tešil a zároveň sa ho bál. Nie kvôli Mattovi Dillonovi. Je skvelý. Ale kvôli... Bukowskému. Kto od neho niečo čítal (kto nie, tomu to nevysvetlíte, ja som to skúšal a nedopadlo to dobre), vie. Nevedel som si predstaviť, ako môžu jeho dialógy, monológy, postavy a zápletky, fungovať na plátne. Môžu - a to na jednotku s hviezdičkou. Rozkošne ležérne tempo, výborný Dillon, pôvabné scény, ktoré vás rozosmejú podľa toho, čo ste si v živote preskákali (útek z práce) a, samozrejme, nesmie chýbať sex, alkohol, nadávky, sex, alkohol a chľast. Drogy nie, tie u Bukowského neleteli. Tvorcom sa podarilo vystihnúť ducha predlohy. To sa odzrkadľuje najmä na tom, že Bukowského literárne alterego Hank Chinaski je líčený ako odpísanec, ale so zmyslom pre humor, etiku, „svoju životnú pravdu“ („Kto chce pracovať, robotu si nájde.“ – „No hej... asi budeš mať pravdu.“) a chlapskú spravodlivosť. Ženám rozbije nos, len ak sa zbytočne správajú vulgárne. Osobne ma smršť výpovedí, cigariet, vracania, pijatiky, lúčenia, návratov, sexu, písania a opovrhnutia úspešnými spisovateľmi, zaseknutých vo svojich bublinách, oslovila. P.S. Film je voľne pozliepaný z viacerých Bukowského poviedok (napr. línia s Marisou je adaptáciou poviedky „Vyznanie muža dostatočne šialeného, aby žil medzi beštiami“ z Bukowského poviedkovej zbierky „všetky rite sveta i tá moja“). (06.07.2009)

Když ono je to s Bukowskim těžké, jeho alterego Chinaski totiž málokdy dělá něco jiného, než že by hrozně chlastal, souložil a hledal neustále nové zaměstnání. Je poměrně složité natočit adaptaci tak, aby zachovala ten zvláštní mix dekadence a bítnictví, která se projevuje hlavně detailním popisem prostředí, které potom odvádí pozornost od prakticky stereotypního a opakujícího se děje. Něco jiného je totiž popsat na několika stránkách vizáž a charakter holky se kterou zrovna Henry spí a žije v malé zaplivané špeluňce, než to potom vidět v jednom záběru na plátně. To je ale prakticky jedno, co mě nejvíc štvalo na filmu byla redukce (minimálního) děje a hlavně charakterů postav, včetně motivací hlavního hrdiny. Když už se Faktótum tváří tak artově a nezávisle, tak by prostě neměl vyvařit třeba důležitou pasáž knihy, kdy Chinaski zabije otrapu na dostizích a následná apatie Joan je věcí, kvůli které ukončí svůj vztah. Nehledě na to, že nevím co vy, ale mě k Bukowskému rozhodně nehraje klavír doprovázený ženským hlasem, ale něco jako Tom Waits. (03.03.2011)

Bukowského štýl je založený na skvelej práci s jazykom, na porušovaní pravidiel, na zvrátenosti. Film to ťažko môže napodobniť. Občasné režisérske nápady síce ukazujú, ako to mohlo pôsobiť vizuálne sviežejšie, ale na druhú stranu "obyčajný" prístup dáva vyznieť bezútešnosti. Viac menej artovka o živote večne ožratého flákača, ktorá vie povzbudiť viac, ako by ste čakali... (11.12.2009)

Předem musím poznamenat, že Bukowskeho životní filozofie je mi hodně blízká, takový ten nezávislý styl žití, za ničím se nehonit, prostě žít trochu jinak než většina (klidně tomu říkejte flákání). "Faktótum" postrádá hlavní příběhovou linii, místo ní nabízí sled scének, které mají velmi podobnou atmosféru jako knižní povídky. Matt Dillon je jako Henry Chinaski přesvědčivý a vlastně takhle nějak jsem si jeho postavu představoval, žádný herecký koncert, přesto mu lze bez problémů uvěřit. Jestli mi něco vadilo, tak to byla první polovina filmu, která se mi zdála méně zajímavá a poměrně dlouho mi trvalo, než jsem vyprávění přišel na chuť. Naštěstí film byl minutu od minuty lepší, takže po jeho skončení jsem byl celkem spokojen. Uznávám, že to není dokonalý snímek, chybí mu něco, co by se dalo nazvat sjednocujícím prvkem, přesto v něm najdeme hodně zajímavých myšlenek a životních pravd. 7/10 (07.08.2009)

Bohužel značně chudé filmové zpracování mojí nejoblíbenější Bukowského knihy. Dobře zvolený představitel Henryho Chinaskiho, ale to je asi tak všechno. Nepřipomnělo mi to ani trochu Faktótum, jak ho znám. Z filmu jsem neměla vůbec žádné pocity a sama se divím, že ani ty špatné. Prostě film skončil, já se trochu zamyslela nad tím, co v něm vlastně bylo, a protože mi to nedalo, pustila jsem si ho po nějaké době znovu, abych opět zjistila, že to nemá smysl. Raději si přečtěte knihu. (23.01.2009)