Faktótum

Henry Chinaski je člověk, který prostě nezapadá do davu. Jeho život je alkoholická autodestrukce, žádné plány do budoucnosti, žije . den za dnem. Práce? Jako taxikáře ho nechtěli a fabrika na okurky- otrava. Takže pije, kouří, zvrací, píše, sází a peleší se. A svět? Co je mu po něm.hlavně, že mu tam vždycky někdo naleje . Kašle na konvence a je svým způsobem spokojený. Někdy možná i trochu smutný, ale nic co by nespravila další láhev a trocha té fyzické lásky.. „Dávám svůj čas. To je všechno co můžu dát“. Mickey Rourke se mi sice jako Chinaski v „Barfly“ líbil mnohem víc (zřejmě měli i víc společného). Přesto i Matt Dillon se zhostil role věčně uváleného a opilého spisovatele na výbornou. (22.11.2005)

Tak tohle je dobrý, jenomže mám neodbytnej pocit, že to mohlo bejt ještě mnohem, mnohem lepší. Uvědomuju si, že si to myslím hlavně proto, že jsem docela velkej fanoušek Charlese Bukowskiho a spoustu jeho knížek jsem čet, a proto jsem od tohohle filmu čekal fakt hodně. Předchozí Hamerův film mě navíc dost bavil. Jenže i když je Faktótum vtipný a nikdo lepší než Matt Dillon pro roli Hanka Chinaskiho zřejmě neexistuje, jako celek ten film tak nějak nedrží pohromadě. Je to velká škoda. Myslím, že kdyby si tvůrci dali ještě pár měsíců práci se scénářem, přemítáním, co z Charlese vybrat a jak to použít na plátně a promýšlením výstavby filmu, určitě by to bylo k prospěchu věci. Ale stejně mě to dost bavilo i takhle. (17.11.2006)

„Ak sa to chystáš skúsiť, prejdi tú cestu celú. Inak ani nezačínaj. Môže to znamenať, že stratíš priateľky, ženy, príbuzných, prácu – a možno aj rozum. Môže to znamenať, že nebudeš tri štyri dni jesť. Že budeš mrznúť na lavičke v parku, môže to znamenať výsmech, škľabenie. Osamotenie, to je dar. To ostatné je skúška tvojej odolnosti, ako veľmi to chceš urobiť a ty to urobíš. Napriek odmietaniu to bude lepšie, než čokoľvek iné, čo si chceš predstaviť. Ak sa to chystáš skúsiť, prejdi tú cestu celú. Tomu pocitu sa nič nevyrovná. Budeš sám s bohmi a noci zahoria ohňom. Namieriš svoj život priamo do dokonalého smeru. Je to jediný dobrý boj, ktorý existuje.“ Patrím k čitateľom, ktorý Bukowského skôr milujú, než nenávidia (najviac sa mi páčil „Poštový úrad“), ale na „jeho“ FAKTÓTUM som sa tešil a zároveň sa ho bál. Nie kvôli Mattovi Dillonovi. Je skvelý. Ale kvôli... Bukowskému. Kto od neho niečo čítal (kto nie, tomu to nevysvetlíte, ja som to skúšal a nedopadlo to dobre), vie. Nevedel som si predstaviť, ako môžu jeho dialógy, monológy, postavy a zápletky, fungovať na plátne. Môžu - a to na jednotku s hviezdičkou. Rozkošne ležérne tempo, výborný Dillon, pôvabné scény, ktoré vás rozosmejú podľa toho, čo ste si v živote preskákali (útek z práce) a, samozrejme, nesmie chýbať sex, alkohol, nadávky, sex, alkohol a chľast. Drogy nie, tie u Bukowského neleteli. Tvorcom sa podarilo vystihnúť ducha predlohy. To sa odzrkadľuje najmä na tom, že Bukowského literárne alterego Hank Chinaski je líčený ako odpísanec, ale so zmyslom pre humor, etiku, „svoju životnú pravdu“ („Kto chce pracovať, robotu si nájde.“ – „No hej... asi budeš mať pravdu.“) a chlapskú spravodlivosť. Ženám rozbije nos, len ak sa zbytočne správajú vulgárne. Osobne ma smršť výpovedí, cigariet, vracania, pijatiky, lúčenia, návratov, sexu, písania a opovrhnutia úspešnými spisovateľmi, zaseknutých vo svojich bublinách, oslovila. P.S. Film je voľne pozliepaný z viacerých Bukowského poviedok (napr. línia s Marisou je adaptáciou poviedky „Vyznanie muža dostatočne šialeného, aby žil medzi beštiami“ z Bukowského poviedkovej zbierky „všetky rite sveta i tá moja“). (06.07.2009)

Bohužel značně chudé filmové zpracování mojí nejoblíbenější Bukowského knihy. Dobře zvolený představitel Henryho Chinaskiho, ale to je asi tak všechno. Nepřipomnělo mi to ani trochu Faktótum, jak ho znám. Z filmu jsem neměla vůbec žádné pocity a sama se divím, že ani ty špatné. Prostě film skončil, já se trochu zamyslela nad tím, co v něm vlastně bylo, a protože mi to nedalo, pustila jsem si ho po nějaké době znovu, abych opět zjistila, že to nemá smysl. Raději si přečtěte knihu. (23.01.2009)

Příjemně negativní štěk ze života jednoho nenapravitelného loosera Henryho Chinaskiho, který představuje alter ego spisovatele Charlese Bukowského. Otupělý hrdina se průběhem děje nikterak nevyvíjí, jen se neustále protlouká od práce k práci (ze kterých jej ani mnohdy nestačí vyhodit), od flašky k flašce. Henry miluje ostatně jen dvě věci – psaní krátkých povídek, na které mu nikdy od příjemce nedochází odpověď, a chlast!! Žije ze dne na den, v zaplivaných hotelech, tu a tam v bytě další trosky, kterou sbalil v baru a která ho nijak nezajímá (ale na druhou stranu občas vstane s kocovinou z postele a upraží pár palačinek). Je ztracenec, který se potácí od chudoby k zoufalství a naopak, ale nikdy nezapomene držet v ruce flašku nebo sklenku skotský. Film je protkán řadou pochybně bizarních postaviček (stačí jen připomenout podivínského milionáře s nezrealizovanou operou). Zkrachovalou existenci bravurně vystihl i co se týče chůze a mimiky dle mého názoru nedoceněný Matt Dillon (letos nominovaný na Oscara za Crash), který nikterak závratně netouží po úspěchu nebo nějaké nápravě (co se alkoholu týče) a takřka rituálně na přeskáčku s přítelkyní každé ráno zvrací. Režisér natočil úsměvný film, který není ani komedií ani dramatem a rozhodně se nesnaží vychovávat nebo něco napravovat. Černým humorem protkaných scének je celá řada, umně je zde nakládáno s nejrůznějšími postavami, které sice mnohdy dostanou jen pár minut prostor (Dillon téměř nesleze z plátna), ale svoje role si dosyta vychutnávají (viz.moje oblíbená a zde Chinaskiho další pochybná známost Marisa Tomei). (03.04.2006)