Tygr a sníh

Předem bych upozornil potenciální diváky, že škatulka "komedie" je zde velice zavádějící. Roberto Benigni si zde hraje to svoje uspěchané, zbrklé a dobromyslné trdlo, ale chová se spíše tragicky než aby vyvolával salvy smíchu. Obzvláště originální mi příjde zasazení příběhu do válečné vřavy Iráku, což je v dnešní době přinejmenším odvážné. A i když je snímek spíše neutrální, stejně mi z některých situací bylo úzko. Určitě má Benigni na svém kontě lepší kousky, ale jako pěkná, poeticky laděná jednohubka je Tygr a sníh dokonalé. (27.06.2008)

Pokus Roberta Benigniniho o nakrútenie podobného filmu ako Život je krásny (s ktorým zožal v roku 1998 obrovský úspech) je evidentný. Avšak, treba poznamenať, že toto kúzlo opôtovne nezapôsobilo, aspoň nie na 100%. Vzorec je rovnaký - Benigni to v prvej polovici filmu rozbalí po komediálnej stránke (a že som sa nasmial), avšak v druhej polovici nastáva krutá realita vojny. Vo filme Život je krásny to zanfungovalo, tuto nie - azda preto, že ten prechod bol príliš drastický. Nie je to zlý film, ale niečo podobné som už v minulosti videl (a bolo to lepšie). (19.08.2012)

Téměř v každém filmu jde Benignimu o život... Ani tohle není výjimka. Kromě jednoho ( Život je krásný ) to vždycky přežil. Na tenkém ledě mezi životem a smrtí, mezi humorem a trapnem, mezi komedií a dramatem.... Tak jak Benigniho známe, i když v tomto případě asi nejslabší pokus... Pro mě je to však vždy za 5 hvězd... (06.09.2011)

příběh mající lehkost sněhu a sílu tygra, umě kombinující obé do poetické harmonie... benigni si napsal a zrežíroval sebe sama takřka dokonale, doslazuje hořké a ztrpčuje sladké, takže chvílemi divák neví, zda se má smát, nebo brečet... možná mám kliku, že jsem tuhle one man show viděl dříve než tolik vyzdvihovaný Život je krásný, a tak nemám srovnání s údajně mnohem lepším snímkem. prostě díky gejzíru krásných slovních obratů a parádnímu konci v mé romantické části duše zavládla spokojenost na 80%. (26.11.2010)

Trochu zmatené a nepřehledné. Co je realita, co je sen? Na spousty divákových otázek nepřišla odpověď. A bylo to vůbec třeba? Musíme znát na všechno odpověď? Musí být vše "nalinkováno" tak, jak si přejeme nebo předpokládáme? Vždyť i náš vlastní život není nalinkovaný přímo, ale pohybuje se v mezích jakýchsi křivek, které se sice podvědomě snažíme napřímit, ale ne vždy se nám to daří. Důležité však je, že si vždy umíme uvědomit, že naše životní pouť i v těchto kritických výchylkách může být krásná, humorná a plná optimismu. (22.07.2010)