Dobrodruh

Můj oblíbený sólový film s Hillem z dětství. Ten hraje tuláka, projíždějící Amerikou džípem s koněm v přívěsu a osud mu do cesty přivane 14letého syna jeho přítele, o kterého se musí postarat. Je to vtipné (perfektní running joke s kamionem), občas trošku rodinné a docela akční, hlavně výborná finální honička. Bavil mě kluk s parádní trefou, inteligentní kůň a hlavně atmosféra. Je neuvěřitelné, jak taliáni naprosto skvěle trefili atmosféru jihu se všemi dálnicemi, motoresty, kamioňáky, motorkáři, mormony včetně doprovodné muziky od Lynyrd Skynyrd. Jako dítě mě v životě nenapadlo, že nesleduju americký film. Silné 4* a nestydět se, dám klidně 5. (24.09.2021)

Terence Hill je tentokráte osamělý kovboj,kterého doprovází syn jeho uvězněného kamaráda. Několik vtipných momentů (kůň, finta se startováním), jinak bohužel spíš nuda. Dodneška mi ale krásně zní v hlavě ústřední píseň od Nicolette Larson - Let me be the one. (01.11.2012)

Krásná pohádka...jeden z důvodů, proč film, kterému dám 5*, nemusí být nutně inteligentní. A něžné vybrnkávání melodie na elektrickou kytaru (kdo ví, o co jde, sdělte mi jméno té písně) ve mě vyvolávalo pocit, který nelze slovy popsat. Jeden by zapomněl, že venku zrovna leželo třicet centimetrů sněhu. (08.02.2010)

Z filmů, v kterých hrál pouze jeden z legendární dvojice Hill-Spencer, je tenhle zřejmě nejlepší. Hill hraje stárnoucího "kovboje", který se s džípem a koněm poflakuje po místech, kde kdysi býval divoký Západ a živí se drobnými podvody, v kterých hraje jeho kůň hlavní roli. Napůl (no, spíš víc než napůl) z donucení se ujímá výchovy nesnesitelného teenagera, jehož otec a jeho kamarád z války sedí neprávem ve vězení. Toho spratka si zahrál Terencův adoptivní syn Ross, který už o pár let později zemřel v necelých 17 letech při autonehodě. Příběh sám o sobě je jednoduchý a plynulý, soundtrack je výborný, vtipný je i running joke (tentokrát opravdu doslova) s řidiči kamionu. Nevelkou roli hlavního záporáka si střihnul Robert Vaughn. Exteriéry v Arizoně působí taky příjemně. Ode mě má film minimálně 80 %, z důvodů nostalgie tam hodím plný počet. (08.02.2010)

Terence bez Buda. I každému zvlášť to vždycky šlo. Bud byl i bez Terence tím někdy zachmuřeným, jindy dobráckým hromotlukem, kterého není radno rozčilovat, Terencův záběr v sólo filmech je širší, ale většinou také zůstává tím drzým rošťákem a svobodomyslným dobrodruhem. A umí to skvěle, jak ukazuje i v tomto pohodovém filmu, který je nejen vtipný, ale je i oslavou právě té svobodomyslnosti a pohodářství. Na film, který má být oddechovkou, je to hodně cenný bonus. (03.01.2018)