Žoldáci spravedlnosti

Vynikající akční film. Začátek je dost povedenej, kde je Seagal na misi v Africe. Poté začnou Seagala vydírat únosem ženy a dítěte jeho zemřelého partáka na téže misi. Seagal rozpotává klíčovou hru na všechny podvodníky atd. Je zajímavé jak to má vše Seagal promyšlené. Souboj se najde jeden větší na záchodech, který je dost dobrý. Dále je tu hodně akčních střílecích scén, hudba dobrá. 90% = ***** (08.10.2012)

Tak toto bola fajnsmekerovina ako Seagalova tucna rit. Bozsky Steven je uz tak znudeny, ze aj skoky cez plot musi natacat kaskader, bitky su akcne ako moja praca v kancelarii,no a hlavny zaporak je tak drsny, ze proste zabuda mrkat ocami, co s jeho prehnanym "neviemakymdialektom" robi jedneho z najodpornejsich (v tom najnegativnejsom zmysle) zaporaka vsetkych cias. (25.10.2006)

Nezáživná seagalovka, v ktorej je fajn aspoň to, že Seagal nemá vedľajšiu, ale hlavnú rolu, nevyzerá úplne najhoršie a občas sa dokonca vyskytne v akcii. Čo sú nalejme si čistého vína tri veci, ktoré v seagalovkách nie vždy bývajú samozrejmosťou. Asi prvý film v mojom živote, na ktorého výrobe sa podieľala Aruba. Aruba! (20.01.2021)

Tak si tak říkám, že jsem asi nenapravitelný optimista. Pořád čekám, že i v Seagalově filmografii narazím na nějaký kousek, který ostatní jen nepochopili a mně se bude líbit. Zatím stále nic, a ani po Žoldácích se to nezmění. Sice po první čtvrthodince jsem začínal doufat (dobře, ona "válečná" akce nic moc, ale únos francouzského velvyslance se naopak docela povedl). Jenže pak začal Seagal ve filmu (a scénárista u psacího stroje) taktizovat, a po padesáté třetí kličce jsem se začal docela ztrácet. Nicméně se podivuji, jak se Stevenovi podařilo dotáhnout bojový styl Aikido k minimalistické variantě - žádné kopy, žádné rychlé údery (vlastně když nad tím přemýšlím, tak ani pomalé) - jen sem tam někomu zkroutit ruku a toť vše.. (06.12.2010)

Po sklamaní z posledného Van Damma celkom obstojné. Poteší, že Seagal aj napriek pokročilému veku, nie práve špičkovej fyzickej kondícii a rozbiehajúcej sa hudobnej kariére ešte stále disponuje odleskmi tej aury neohrozeného motherfuckera, ktorému by ste nechceli skrížiť cestu, keď je nasraný, a už vôbec, keď je nasraný na vás. Na samom začiatku každý záber naňho vzbudzoval úsmev na mojej tvári, no keď neskôr rozbíjal hlavou nejakého zloducha toalety, cítil som sa ako 11-ročný fagan pozerajúci s otcom PREPADNUTIE V PACIFIKU. Nostalgia je fajn vec. Kamerové filtre tiež. A keď už sme pri nich, treba dodať, že v porovnaní so spomínaným ZÁSTUPCOM VELITEĽA vizuálna stránka jednoznačne vedie a nasnímanie akčných scén, no... tu v prvom rade aspoň nejaké tie akčné scény sú. A len a len po tie som si do požičovne prišiel. Ale trvám na tom, že než to Seagal zabalí (niežeby o tom zatiaľ niekde padla zmienka), mal by sa dôstojne a veľkolepo rozlúčiť. :) (29.06.2006)