poster

Zozo

  • Švédsko

    Zozo

Drama

Švédsko / Velká Británie / Dánsko, 2005, 103 min

  • Niktorius
    ***

    Neurážející humanistický kýč, v němž je vše inscenováno hodně předvídatelně na efekt. Hlavní dětský hrdina Zozo je naivně čistá dušička s roztomilým kukučem, libanonská občanská válka je namísto krve a strasti plná eye-candy výbuchů, Zozův dům je samozřejmě zasažen chvíli poté, co z něj sám odejde, jeho dědeček je svérázný lidumil, se kterým je plno bžundy a mezi jeho pozdějšími švédskými spolužáky jsou samí zlomyslní rasisté. I ty snové scény jsou takové ploché a spíš kýčovité, než imaginativní (mluvící kuře je OK). Pokud jde o vyrůstání ve válečném Libanonu, lze jako povedenější alternativu doporučit oceňovaný West Beyrouth a jestli byste raději nějaký teplý lidský příběh o problematickém životě arabských emigrantů, pak je jednoznačnou volbou vynikající Amreeka. _________ P.S. pro JANARYBA: Zozova rodina jednak patrně vyznává náboženství Ježíše Krista (ve světnici mají na stěně kříž) a druhak nevypadá, že by byla zrovna moc religiózní...(15.11.2010)

  • JANARYBA
    ****

    Zorientovat se alespoň trochu v Libanonské nedávné historii se mi nějak nedaří i když po shlédnutí filmu VALČÍK S BAŠÍREM jsem se o to docela snažila, stručné shrnutí asi nejlepší http://www.blisty.cz/art/29615.html První část filmu odehrávající se ještě v Libanonu nemá chybu, druhá "švédská" část dle mého názoru přeci jen trošku pokulhává..Ani začleňování Zoza do švédské společnosti a s tím spojená šikana ve škole nejsou moc přesvědčivé. V této části si již režisér imaginární snové pasáže mohl klidně odpustit . V první části byly skvělé včetně "mluvícího" kuřete. Patrně Josef Fares je buď židovského nebo křesťanského původu (už podle jména Josef) a tak má na muslimy asi "pifku". Možná se jen snaží být švédštější než Švédové a své předky (pokud jsou muslimové - jako Zozo ve filmu) hodnotí asi jako my část našich méně přizpůsobivých spoluobčanů tmavší pleti. Např. prarodiče ho vyzvedávají na letišti - babička má roztrhaný svetr na lokti (určitě by tak mezi lidi nešla), děda nejdřív někomu ukradne na stromě jablka a pak se s dotyčným kvůli tomu ještě skoro porve (jakákoli krádež je pro muslimy velký hřích), asi by taky nešlo, aby v muslimské rodině muž a žena mastili karty na veřejnosti....Jinak samozřejmě cením, jaké je děda "éro".(7.7.2009)

  • JFL
    *

    Směšně naivní festivalový midcult, který autobiografické prvky režisérova života zahaluje do dramaticky dojímavé fikce. Z jistého hlediska lze pochválit, že v okouzlení kýčovitými obrázky a prvoplánovými znaky se takřka ztrácí, že snímek je zcela nekonzistentní. Asi bude lepší, když se libanonský rodák žijící ve Švédsku bude věnovat spíš komunálním komediím, než když stejnou optikou vulgarizuje problematiku války, uprchlíků a šikany.(23.1.2012)

  • DannyBoy80
    ***

    Lepší 3*. První část v Libanonu je velmi dobrá. Část ve Švedsku je už trochu zbytečná, plná klišé a není tam nic inovativního. První část má ale docela sílu, kromě mluvícího kuřete, to bylo trochu zbytečné. Škoda nevysvětlení Libanonského konfliktu, proč děti musely utíkat před vojáky, kdo bojoval proti komu a podobně.(15.3.2012)

  • Ducharme
    **

    Takhle to dopadne, když si autor ukousne moc velké sousto. To je pak nutno vycpávat příběh o traumatu z války, ztrátě rodiny a přechodu do neznámého prostředí spojeném s rasismem a nepochopením vatou v podobě mluvícího kuřete, kýčovitých snových scén a rušivě groteskních výstupů bujarého staříka. Část odehrávající se ve válkou zmítaném Libanonu je ještě dobrá – Faresovi se povedlo poměrně zajímavě vyvážit hrůzy války s každodenními starostmi lidí. Ovšem od momentu, kdy se Zozo stává centrálním bodem spadá příběh k ucajdanému průměru, jehož hlavním sdělením ve finále nejspíše zůstává, že válka je špatná, ale láska a přátelství zvítězí nad zlem a nenávistí. Objevné a přínosné. Opravdu nevím, zda bych si to bez tohoto snímku někdy uvědomila...(6.3.2010)