Bytosti

Tak zhruba do poloviny mi ten film dával celkem smysl, ale to, co se tam dělo pak, to mi připadalo, jako by se v tom filmu najednou začalo dít něco úplně jiného, než se dělo doposud. Možná to celé bylo o tom SPOILERY ASI, že jeden spisovatel přišel o svoji manželku, z toho žalu mu trochu přeskočilo a on si pořád myslí, že s ním je, i když oněměla a on pak začne šílet ještě víc, tak si v tom domě přímo vysní svět ve kterém hraje hru s Bohem nebo s Osudem či kdo to byl, zabije ho, protože jim nechce být ovládaný a nakonec propadne svému světu úplně KONEC SPOILERŮ. Zní to šíleně, ale takhle by to do sebe nějak ve finále "zapadlo". Ten film mi až tak povedený nepřijde, sice chvílemi je poutavý, ale jinak má dost vad. Nakonec mi i uniklo, co mi Agnès Varda vůbec chtěla tím filmem říct. Jestli to mělo být o šílenství z osamělosti, je to málo vypovídající. Což je škoda, mohlo to být zajímavé. Ono to teda zajímavé, ale jenom stylem. Obsah se moc nepovedlo, resp. se ho moc nepovedlo sdělit ani nějak naznačit. Ona to ale taky může být moje chyba - přece jenom, z těch anglických titulků jsem si nestíhal vše přeložit, takže mi možná uniklo něco důležitého. Až budu umět anglicky líp nebo k tomu někdo udělá české titulky, možná se na to podívám znovu a víc z toho pochopím. 3* (31.08.2019)

“Do you remember the story of Philomel who is raped and then has her tongue ripped out by the rapist so that she can never tell? I believe in fiction and the power of stories because that way we speak in tongues. We are not silenced. All of us, when in deep trauma, find we hesitate, we stammer; there are long pauses in our speech. The thing is stuck. We get our language back through the language of others. We can turn to the poem. We can open the book. Somebody has been there for us and deep-dived the words. I needed words because unhappy families are conspiracies of silence. The one who breaks the silence is never forgiven. He or she has to learn to forgive him or herself.” Jeanette Winterson, Why Be Happy When You Could Be Normal? (06.03.2014)

Film typicky striedanim zaberovz mora, z rybarskych prac ...... Agnes Varda sa moc nevyznamenala, baba Varda /nepliest si s Babou vangou/ je tu le rezisersky rutinerka ....... a prave ona je casto dovodom na moje rozmyslanie ci predsa len chlapi netocia hodne inak ako zeny. A ci predsa len reziser /clovek za kamerou/ nemal byt prave ze len chlap : 50 % (05.11.2019)

Divný film. Rada by som poskytla sofistikovanejší pohľad, ale divný je asi najvýstižnejšie slovo, ktoré ma napadá. Nápad je veľmi zaujímavý, vizuálna stránka vynikajúca, i inšpirácia Bergmanom je zjavná, no postavy mi neprišli dostatočne príťažlivé na to, aby som sa zaujímala, čo sa s nimi nakoniec stane. Som si vedomá, že mnoho vecí a symbolov mi uniklo ale *mierny spoiler* nevyužitá nemá krásna Catherine, v každom zábere meniaca sa Piccoliho jazva, a ten záver, mi nedovolia dať viac ako 3*. (10.11.2015)

Bizarní, psychologické fantasy se směsicí grotesky, dramatu a thrilleru. Děsivý hudební doprovod, místy připomínající ladění orchestru, výstižně doplňuje tajemnou atmosféru, ale v soundtrackových hitparádách zřejmě nezaboduje. Vizuálně ani ve vyprávění neexistuje logická rovnováha mezi realitou a symbolikou. Nikdy si nemůžeme být zcela jistí, co je skutečné a co imaginární. Varda provokativně servíruje indicie se spoustou metafor, ale přežvýkat si to už musí divák sám. K uspokojivému zážitku je proto nezbytná bujná představivost a chuť vlastní interpretace. (15.10.2011)