Reklama

Reklama

Bohatství nutně neznamená štěstí. Julianne Moore v hlavní roli snímku o patologických vztazích uvnitř milionářské rodiny, natočeného podle skutečných událostí. Film Divoká krása vypráví málo známý, neuvěřitelný a přece pravdivý příběh Barbary Dalyové (Julianne Moore) – newyorské krásky, která se provdala za jednoho z nejbohatších mužů Ameriky. Brooks Baekeland byl potomkem vynálezců bakelitu, kterýžto úžasný vynález mu umožnil nepracovat a spolu s krásnou manželkou si užívat společenských radovánek v poválečném New Yorku. Po narození syna Antonyho střídala rodina blahé živobytí v Paříži s pobytem v přímořských letoviscích, vždy ve styku s nejvěhlasnějšími umělci a osobnostmi doby – navštěvovali je Marcel Duchamp, William Styron, Greta Garbo... Jejich soukromý život však idylu nepřipomínal ani náhodou: oba manželé byli psychicky labilní a nestřídmý společenský život Brooksovy deprese a Barbařiny záchvaty vzteku jen umocňoval. Uprostřed tohoto rodinného pekla dospíval citlivý Antony. Když si během dospívání uvědomil svou homosexuální orientaci, otec jej zcela zavrhl – matka Barbara se však rozhodla jej vyléčit, nejprve s pomocí prostitutek a později i za cenu porušení všech hranic vztahu mezi matkou a synem... Příběh života, který nemohl skončit dobře, natočil americký režisér Tom Kalin. Ten se v roce 1992 debutovým snímkem Swoon zařadil mezi kmenové režiséry proudu New Queer Cinema, definovaného důrazem na LGBT tématiku. Divoká krása je jeho zatím posledním počinem. V roli mladého Antonyho zazářil charismatický britský herec Eddie Redmayne (Bídníci, Powder Blue, Pilíře země). (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (61)

Sareen 

všechny recenze uživatele

Snímek o životě uvnitř rodiny se silně patologickými vztahy vyplouvajícími na povrch pěkně pomalu, postupně... Veškeré pozlátko dokonalosti vystřídají emotivní scény citově bezradné matky a sobeckého otce, z jejichž konfliktního náboje nemůže synova osobnost dopadnout jinak, než takto tragicky. Homosexualitu tím nemíním, spíše gradaci protichůdných tendencí vnitřní dynamiky Tonyho psychiky po zavrženíhodném incestu s matkou, které ho dovedou až k její vraždě. Vše jakoby v poklidu, v rukavičkách, v naprosté iracionalitě. ()

Morien 

všechny recenze uživatele

Film o hledání pochopení a o předstírání, že se nám ho dostává. Hlavním hrdinou není smetánka šedesátých let ani exotické exteriéry či vyšinutá manželka a matka, ale lež a její podoby a také sobeckost hluboce zakořeněná v každém z rodičů - chtějí ubližovat jeden druhému a všechny jejich smrtelné údery vykrývá nevinný a křehký syn. Eddie Redmayne a Julianne Moore zvládli svoje role na jedničku, však také oba dle mého názoru kopou za nejvyšší současnou hereckou ligu. Do jejich výměn může málokdo vstoupit, ale když se mu podaří získat lístky do první řady, může mu být zprostředkován naprosto jedinečný zážitek z výjimečně hluboké a niterní hry. --- Opravdu nemůžu pochopit, že jsem na Savage Grace použila fotbalovou metaforu, zvláště když fotbal nesnáším a SG miluji, ale je to tak. Kdybych se chtěla vdát a mít děti, chtěla bych takto oddaného syna. A kdybych se k němu chovala tak, jako se chovala Barbara k Tonymu, zasloužila bych si také skončit jako ona. -"How does that feel?" -"I think you know." ♥♥♥ ()

Reklama

kleopatra 

všechny recenze uživatele

Nebyla jsem si jistá, jestli mám vadnou optiku já nebo to nezvládl režisér, ale po přečtení komentáře Morien mám zaostřeno. Viděla jsem to totiž taky tak - že rodiče byli každý po svém sobci a syn, jedno jak postelově orientován, v tom smutně plul, posléze chráněn už jen matčinou slizkou manipulací. Ovšem dešifrujte to při nijakém způsobu podání!! Jakoby se míhaly nezřetelné šmouhy za kalným sklem dveří, které sice lákají i klíčovou dírkou, ale ta je zas příliš malá. Tak tedy 3,5*, ale hlavně za klíčový podíl Eddie Redmayna. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Pozoruhodný film, který jsem zhlédl s nemalým zájmem. A to především díky neobyčejné herecké kreaci Julianne Moore - postava Barbary je v jejím podání tak odzbrojujícím způsobem okouzlující, šarmantní a obdařená kouzlem výrazné osobnosti, že si ji nelze nezamilovat. Eddie Redmayne, který nikdy nepatřil mezi mé herecké oblíbence, je vedle ní jen nevýrazný tichošlápek, jehož mdlé herectví se vedle strhujícího výkonu Julianne Moore krčí ušláple v koutě - ten zrzek mě nebaví, nevěřím mu a kazí mi dojem ze všech filmů, ve kterých se objeví. Životopisné filmy mě obecně moc neberou, ale tento považuji za hodný pozornosti, a to nejenom kvůli skandálnímu puncu jeho námětu - člověka odkojeného bezpočtem mnohem naturalističtějších filmů může v DIVOKÉ KRÁSE jen těžko něco vyvést z míry - osobně jsem v něm neshledal kontroverzního dočista nic. Na tento pozoruhodný příběh ze života jedné milionářské rodiny jsem tak v první řadě pohlížel jako na hereckou exhibici Julianne Moore, která zde naplno využila svůj mimořádný herecký potenciál. Současně je to film, u něhož jsem nejenže nenašel žádnou souvislost děje se samotným titulem filmu (co má být tou "divokou krásou"? citový a mravní vývoj jednoho komplikovaného mladíka? Bůh suď!), ale ani některé motivy, které mají být ve filmu přítomny dle textu České televize - přeléčování Antonyho pomocí prostitutek? Och bože, vždyť v celém filmu nic takového není! Ten, kdo to psal, ten film nemohl nikdy vidět, protože nejenže není v celém filmu jediná prostitutka, ale není ani pravda, že by Barbaře vadila Antonyho homosexuální orietance - v jedné scéně, v níž svého syna přistihne v důvěrné chvilce s jeho přítelem, projeví neobyčejnou velkorysost, a po celý film se chová jako neobyčejně liberální žena, kterou je na svou dobu po této stránce pozoruhodně prosta nějakých předsudků. Jiná věc je, k čemu nakonec mezi ní a synem v závěru dojde - vzhledem k tomu, že film po mém soudu docela selhává ve vysvětlení psychologických pohnutek hlavních postav, se jeví závěrečné šokující rozuzlení poměrně nepochopitelně - informace v závěrečných titulcích, že k tomu skutečně došlo, jsou zde spíše jen přidanou zajímavostí, která dostatečně nevysvětluje, proč k tomu nakonec došlo. Za mě 4 hvězdy - tento film mi zde přijde hodně podhodnocený. ()

Plangi 

všechny recenze uživatele

Určitě je hodně blbé (čti těžké) točit film o tak pošahaných lidech, jakými Baeklandovi jsou. Tom Kalin to pojal jako zobrazení pravděpodobně stěžejních momentek z jejich snobsko-sobeckého života a rozmezí cca. 20 let vměstnal do hoďky a půl s takovou absolutní nenápaditostí, že to dopadlo jako potácení od ničeho k rádoby něčemu s jistou výpovědní hodnotou, která mi ale přišla hodně mimo naroubovaná na takový zvrhlý příběh, a to teď nemyslím kvůli těm incestním excesům, nýbrž celkově vzato. Takhle jsem si místo zážitku z filmu odnesl pár nových vrásek od permanentního krčení čela…20% ()

Galerie (44)

Zajímavosti (2)

  • SPOILER!!! Mezi skutečným Anthony Baekelandem a jeho matkou docházelo častěji k hádkám, kdy se on kolem sebe oháněl noži, jimiž byl posedlý. Projevoval také příznaky počínající schizofrenie, ale jeho otec nepřipustil, aby se jeho syn léčil, protože by to zkazilo jeho pověst. Nemoc tedy nerušeně propukala a nakonec tragicky vyústila napadením v roce 1972 v Londýně. Anthonymu bylo 25 let, Barbaře 52. (Morien)
  • Snímek byl natočen podle stejnojmenného románu Natalie Robinsové a Stevena M. L. Aronsona. (Terva)

Reklama

Reklama