Apocalypto

Jeden ze 100 nejlepších akčních filmů - 100 Greatest Action Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Akční historický film z prostředí na pomezí tří kultur ze tří věků - pralesní indiáni (pravěk), Mayská civilizace (středověk) a právě připlouvající první španělští dobyvatelé (objevení Ameriky - počátek novověku). Indiánský mladík z dobyté vesnice v pralese je určen jako mayská oběť na oltáři pyramidy. Zatímco začátek filmu je prostý jako Osada Havranů následovaný výpravnou částí jako z Indiana Jonese, druhá půlka filmu je skvělou nepřetržitou pralesní akcí srovnatelnou s Rambem. Gibson jako režisér je schopný natáčet bravurně především akční scény, ale jeho filmy jsou pro mne poznamenány až nadměrnou krutostí, ať už jde o strhující Statečné srdce, nebo vytržené indiánské srdce. Lze ocenit zdůraznění těžkého údělu Mayských nevolníků a otroků barvami souvisejícími s jejich prací - např. bílí vápeníci a namodralí barvíři v kontrastu s okázale nastrojenými a namalovanými kněžími. Trailer: http://www.csfd.cz/film/221334-apocalypto/videa/ (20.08.2009)

Mám nespornou výhodu, že obsah filmu jsem si na CSFD přečetl až po shlédnutí Apocalypty. Z tohoto důvodu mě film tedy nemohl zklamat. Pochopil jsem však výtky mnohých uživatelů.Oficiální text distributora je leda tak oficiální blbost. Druhá blbost -- neoficiální, vznikne teď v podobě mého komentáře. Začátek filmu mě vůbec nechytil. Nepovažuji nic brutálního na tom, že někdo žere syrové zvířecí srdce. My jsme se naučili vařit a tak ho žereme vařené, stejně jako ledviny, játra, prasečí ocas, hovězí jazyk a další lahůdky. Ovšem National Geographic ze života přírodního národa končí s příchodem Mayů. To že jsou to Mayové jsem poznal asi až po hodině. Nikdo mě to během boje mezi nimi a přírodním kmenem a následným přesunem zajatců z přírodního kmene neřekl . Došlo mě to až ve chvíli kdy jsem spatřil jejich město a mě dobře známé stavby. V tu chvíli jsem sledoval nejkrásnější pasáž filmu. Jenže oku lahodící záběry mě Mel nedopřál na moc dlouho čímž mě nasral, protože pak se polonaháči začali honit v pralese s heslem silnější zabíjí. A silnější byl vždycky ten samej. Nepopírám, že některé záběry připoutali mou pozornost / rozběhy bojovníků proti sobě / a získali můj obdiv / hod vosím hnízdem, běžící jaguár /. Ovšem konec filmu se změnil spíše na matematiku. Vydělíme zbývající minuty do konce filmu s počtem polonaháčů s povolením zabíjet pobíhajících v pralese vyjde nám kolik je potřeba času na zabití jednoho Maye. (29.01.2007)

I kdyby Gibsonovo Apocalypto nemělo žádný hlubší myšlenkový obsah, byl by to stále dechberoucím bravurně natočeným experimentálním (pseudo)historickým snímkem, při kterém se, i při jeho dlouhé stopáži, nedá usnout a ani chvilku se nenudíte. Ale Apocalypto přece hlubší význam má a dokonce i hned několik možných přesahů interpretačních. Již úvodní citát: ,,Velké civilizace nejdou podrobit, pokud se nezačnou ničit sami od sebe.", je natolik návodový, že odkazuje k analogickým příkladům v nám známé historii - dekadence společnosti - průvodní jev úpadku všech velkých říší (známe to ze starého Říma, známe to z Evropy před první světovou válkou), je vykreslena v Gibsonově snímku více než názorně. Symbolické osazenstvo duchovní a mocenské elity na obětní mayské pyramidě, jeho znudění, odcizení, zcyničtění v tváří v tvář krvavé zábavě, která u většiny z nich vyvolává nanejvýš nudu (neuvěřitelné obtloustlé mayské vladařské dítě!) jasně dokumentuje jednu z příčin toho, že tak vyspělou civilizaci bez velkých obtíží v relativně krátkém čase doslova převálcovala maximálně stejně (ne-li méně) vyspělá civilizace naše. Další významovou rovinou filmu je Gibsonův pokus o utvoření mýtu (příznaková scéna s malou nemocnou holčičkou), nesnaží se vyprávět tak, jak jsme na to kulturně navyklí my, dnešní západní svět, ale posouvá celý příběh do roviny narační, vyprávěcí, tedy do té, v jaké asi vnímali a přemýšleli sami Mayové. Proto se akcent filmu posunuje od kontinuálního sledu historických událostí a jejich převypravování k hyperbolizovaným činům jednotlivce, k jeho hrdinským činům, bájným místům a síle bohů, zvířat a přírody... Jaguáří tlapa je hrdina z jiného světa, ze světa myšlenkového řádu původních indiánských bojovníků, proto tolik Gibsonovi vytýkaná absence historiografie či nadměrného zobrazování násilí. Pravda, Gibson je (alespoň podle jím režírovaných dvou posledních filmů) šílenec s nějakou sadistickou obsesí, ale alespoň v Apocalyptu jím exponované násilí má smysl a opodstatnění. Také nemám rád násilí (a jsem proti primitivním akčním filmům založeným pouze na jeho oslavě), ale tady to násilí hraje důležitou roli. Popisnou. Taková tehdy prostě byla doba a dnes je v naší kultuře trend co nejméně cenzurovat. Tvůrčí svoboda a svoboda názoru a slova. Jen je mi záhadou, jak se z prostoduchého představitele ještě prostodušších filmových rolí vylíhl svébytný a osobitý režisér - umělec. Mel Gibson je prostě zajímavý člověk... (28.09.2007)

Mozna, ze jsem od filmu cekal moc, ale precejen podle vsemoznejch popisu filmu, traileru a podobne, jsem cekal velkolepej film o zaniku rise Mayu. A o to tady vubec nejde. Tak hlavne tohle neni velkofilm, vetsina filmu se odehrava s par krovaka v dzungli, pouze na chvili se dej presune ke klasickejm Mayskejm pyramidam. A za druhy tu nejde o zanik rise, pokud za to Gibson povazuje zaver filmu, tak se trochu prepocital. Prvni hodinka filmu je vicemene o nicem, krome jedny bitvy se tu nic moc nedeje, pak se dej presune k pyramidam, kde je aspon par hezky krvavejch obeti, no a zbytek filmu je jen honicka dzungli s dopredu jasnym prubehem. Pribeh je tady fakt strasne jednoduchej, ze by se dal shrnout do jedny vety: Jedna banda zajme druhou a jeden utece zpatky. Vinou obcas strasne rychly kamery se neda naplno vychutnat ani docela slusna honicka, protoze misty se fakt neda stihat, co ze se to vlasne deje. Co se tyce krovaku, vetsina vypada docela verohodne, ale paradoxne hlavni hrdina vypada az moc civilizovane. Neni to uplne spatnej film, ale cekal jsem daleko vic. (25.01.2007)

Jako podobenství o konci civilizace určitě ne (mayská říše se rozpadla koneckonců o nějakejch 700 let dřív), jako dobrodružnej film říznutej dokumentací lidových obyčejů to ale docela funguje. Hlavní hrdina má sice nemístnou kliku korunovanou záchranou deus ex karaka, v rámci odsýpající akce (o ději se moc mluvit nedá) to však zas tak nevadí. Emmerich by se měl se svým 10000 BC podívat, jak takové filmy točit. (29.11.2009)