Bez dcerky neodejdu

Film příliš nepřispívá k bourání předsudků či strachu z jiných kultur a hodnot, kterým nerozumíme, ale tak to někdy bývá, když stavíme pouze na své konkrétní a špatné zkušenosti. Kdo by se ale rád ocitl v situaci, kdy všechna ochrana, na kterou se doposud spoléhal, zmizela jako mávnutím kouzelného proutku (myšleno i spolehnutí na manžela)??A to Sally Fieldová v roli Betty skvěle prezentuje a těžko jí nefandit. Ostatně je jedno jestli si člověk vezme Iránce-Iránčanku, Němce-Němku nebo Itala-Italku, prostě každý by si měl předem spočítat, zda si je vědom právních důsledků takové situace. Viz nedávné "únosy" dětí z mezinárodních manželství. Hlavní postava příběhu tvrdě doplatila na to, že si plně neuvědomila svoje právní postavení v zemi svého manžela. Alfred Molina nemá dost prostoru a tak je jeho úhel pohledu naznačen jen zkratkovitě a můžeme si ho spíš jen představit než z příběhu pochopit. Silné rodinné vazby, které ho přirozeně táhnou domů a předsudky se kterými bojuje na cestě za americkým snem a také chlapská ješitnost, kdy chce zpátky doma ukázat ostatním ze své rodiny, že si dokáže udělat pořádek ve své domácnosti. Jeho postoj není nepochopitelný, když se na to díváme z pohledu jeho kultury a v případě, že by si vzal ženu zvyklou na danou kulturu, byl by pravděpodobně velkorysý a laskavý manžel, který by na ženu nevztáhl ruku. Tato pro oba manžele bezvýchodná situace dohnala oba k meznímu chování. Příběh se mi velmi líbi a jeho emotivnost je podána vcelku vkusně, méně se mi líbí prezentace Ameriky jako vůči východním kulturám kontrastní oázy svobody. (17.11.2007)

Příběh o zamindrákovaném chlapovi, který není přijat jak americkou společností, tak tou iráckou do které se i s rodinou vrací a léčí si mindráky na své ženě přes společnou dceru. To jsem v tom příběhu viděla já. Jasně, místo vyprávění - kde žena nemá skoro žádná práva a nemá se jak dostat domů - tomu přidává grády, ale tohle se děje po celém světě a to jak mezi muslimy, tak mezi křesťany, ateisty a - doplňte si co chcete. Nedělají to jen muži, dělají to i ženy. Mně je jen úzko, když si pomyslím, kolik žen se zrovna v tomto konkrétním příběhu ocitá a nemají tolik štěstí na dobré lidi, kteří by jim z toho životního pekla pomohli. Ještě bych závěrem chtěla vyzdvihnout výkon Alfreda Moliny, protože u něj bylo krásně vidět, jak se v něm vše pere. Tři a půl hvězdy. (16.02.2017)

Rozhodně se do toho zdaleka nevešlo všechno, co do knihy. To by ani nešlo. To podstatné tam ale je. Nesouhlasím s tím, že film podporuje náboženskou nesnášenlivost. Kdybyste se pídili po informacích, tak byste zjistili, že to v té době v Íránu opravdu tak bylo. Film vykreslí i pár kladných muslimských postav. Proč by si měla autorka tohodle životopisu vymýšlet? I když chápu, že v dnešní vypjaté době je to voda na mlýn protimuslimským aktivistům a naopak. (24.01.2015)

Poněkud povrchní, tendenční a šablonovité memento. Jakoby se snažilo vyřídit si nějaké osobní účty ... s Íránem. Nicméně i tak je dostatečně výmluvné - určené primárně všem zamilovaným naivkám, které se rozhodnou spojit svůj život s cizincem pocházejícím z diametrálně odlišného kulturního, náboženského a společenského prostředí. Protože stejně jako ON se přizpůsobí zvyklostem JEJÍ vlasti - pokud se stane jeho dočasným domovem, musí být i ONA srozuměna s tím, že bude v případě potřeby akceptovat obyčeje JEHO země - jestliže ho tam někdy bude následovat ... ať už ze své vůle či třeba nedobrovolně, pod falešnou záminkou. Jiná varianta neexistuje ... pravidla jsou jasně daná. Protože on se prostě nemůže jen tak vyčlenit ze společnosti - a ohrozit tak sebe ... i ji. P.S.: 1) Víte ... jejich způsob života nemůžeme posuzovat z našeho pohledu. Nemáme žádné právo vnucovat jim naše skvělé západní "hodnoty" ... a násilím už vůbec ne. Tím spíš, že o ně nám nikdy nešlo. Vždycky byly ve hře zdroje a sféry vlivu a surovinovody. Každá civilizace potřebuje ke svému vývoji ČAS. Pokud jí ho nedáme, neseme veškeré důsledky vlastních chybných rozhodnutí (úmyslně říkám MY - protože dneska jsme v tom taky ... jakožto právoplatní členové Severoatlantické aliance). Akce vyvolává reakci, stojí u kolébky nenávisti, radikalizace a náboženského fanatismu. Nic víc a nic míň. Je s podivem, že jsme pod praporem "svobody" a "demokracie" hrdě stáli v jenom šiku a podporovali vojenské operace na cizích územích Blízkého Východu a severní Afriky - a přitom teď (píše se březen 2016), na pozadí migrační krize, nejsme schopni se stejným odhodláním zajistit pořádek a bezpečí ani ve vlastních zemích ... v rámci Schengenu. A jen převelice opatrně začínáme připouštět, že jsme to především my, kdo svou arogancí způsobil ohrožení Starého kontinentu; 2) Oslava vánočních svátků ? V JEHO rodině ? (01.03.2016)

Fantastickou knižní předlohu Betty Mahmoody jsem přečetl během několika dní, strhující čtení. Ovšem Hollywood opět dokázal skvělou knihu "zholywoodštit" (čti zprasit). Dokoukal jsem jen s nějvětším sebezapřením. Kvůli tradičně výborné Sally Fieldové nedám odpad, přestože nutkání mám obrovské. Každopádně doporučím všem, aby se této nepodařené záležitosti obloukem vyhnuli a raději si přečetli knihu! (11.11.2004)