Režie:
Jiří BělkaScénář:
Jiří ŠotolaKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Jiří SvobodaHrají:
Rudolf Hrušínský, Luděk Munzar, Věra Galatíková, Jana Preissová, Eduard Cupák, František Němec, Ladislav Pešek, Gustav Nezval, Ladislav Mrkvička, Zdeněk Hradilák, Ivan VyskočilVOD (1)
Obsahy(1)
Historická hra Jiřího Šotoly nás zavede do léta 1419. Narůstající pobouření prostého lidu, zejména pražského, vedeného Janem Želivským, které vrcholí po Husově popravě, vytváří v Praze nebezpečné prostředí a donutí krále Václava IV. uchýlit se na svůj hrádek v Kunraticích. Ani tady však nenalézá řešení pro nastalou situaci. Nedokáže žádný názor dotvrdit do vážného rozhodnutí. Inscenace z roku 1983 se skvělými hereckými výkony Rudolfa Hrušínského, Luďka Munzara, Eduarda Cupáka, Ladislava Peška a dalších zobrazila protichůdnost kořenů, z nichž vyrůstalo husitské revoluční hnutí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (26)
Doba vzniku filmu vpašovala do díla jasně definovaný názor, zda je lepší vláda panovníkova a jeho proradných poradců, šlechty a bohatých měšťanů či stavů. Rudolf Hrušínský podle mého názoru svůj výkon až moc dramatizoval a přehrával. Jako by hrál v divadle. Slabší dílo, až moc autorské na úkor historických fakt. ()
Na TV inscenacích té doby je fajn, že se neškudlilo na obsazení. Hrušínský, Cupák, Munzar, Němec... I v malých rolích tu jsou super herci. Co je trochu potíž je taková divadelnost toho celého, já mám přece jenom radši trochu civilnější provedení. Taky takového socialistické pojetí husitství víc jako střetu tříd než jako náboženského sporu je trochu nešťastné. Jinak ale pojetí Václava IV. jako lavírujícího a labilního krále myslím docela sedí. ()
Hořký konec nejstaršího syna Karla IV. na rozcestí velkých společenských proměn. Bělkova televizní inscenace se tentokrát nedokázala oprostit od některých zjevných klišé a scénáristických chyb, díky nimž je Václavova nerozhodná osobnost v závěru jeho královského působení charakterizována poněkud zploštělým způsobem. Leccos naštěstí zachraňují vynikající herci, především Rudolf Hrušínský, Věra Galatíková, Eduard Cupák a Luděk Munzar v roli odbojného prosťáčka. ()
Tahle inscenace se tedy povedla. Určitě zde Rudolf Hrušínský hraje civilněji, než v inscenaci Zikmund liška ryšavá. Tam taky umíral a bylo to až příliš sugestivní. Tady mu pan režisér tolik křiku nepovolil, jen v rámci své postavy- krále Václava IV.- alkoholika v Říši řečeného Líný. Opuštěn vlastním národem, kterému přestal rozumět, král tráví poslední chvíle na hrádku v Kunraticích. Bilancuje v kruhu prelátů, univerzitních mistrů a své manželky, královny Žofie. Odborný poradce Jiří Spěváček tento film nasměroval dobře. 85% ()
"Nad ránem chodí po cimbuří smrt.." a "zbytečný král" Václav IV, co se nedokáže rozhodnout, zda chce být "bratrem lidí nebo králem" prožívá poslední okamžiky svého života. Tento Šotolův historický apokryf má skvostné (občas typické filosoficky laděné) dialogy, Z hereckého hlediska jde pak o skvělou podívanou. Rudolf Hrušínský sice působí možná až trochu afektovaně, ale kdo ví, zda přesně nějak takto se král Václav před tím, než jej postihl infarkt, nechoval. Z dalších postav musím vyzdvihnout dvojici Munzar/Preissová, jejichž herectví má vážně jiskru. Munzarova postava bodrého "Chlebečka" sice asi moc reálný základ mít nebude, celé hře však dodává šťávu a určitou lehkost. Jinak by to byl jen samý křik či samé filosofování ()
Reklama