Den sovy

Kriminálka průměrná, ale sonda do fungování italského jihu téměř bezchybná. Sympatické je, že se tu neřeší náklady drog a zbraní, ale materiálové náhražky při stavbě silnic. Bezchybně zvolené lokace plus Claudia Cardinale dotvářejí kolorit patriarchálně založené Sicílie. I když, je jasné, že velkou ženskou roli musela hrát velká hvězda, CC mi ale v celkovém kontextu neseděla jako výjimečně krásná ženská, která živoří na polorozbořeným statku a nechá sebou vláčet svévolí mafie i policie. Podobně jako ve Ctihodných mrtvolách Max von Sydow, tak i tady skvělý Lee J. Cobb prezentuje svéráznej náhled na nezměnitelný stav věcí. A beru na milost Franca Nera, ten tady sbírá tisíc bodů za charisma. (28.02.2017)

Syrové drama z italského jihu v době, kdy omerta je zákonem, ženy říkají jen to, co jim jejich muži dovolí a i když Rose zmizí manžel, který se stal svědkem vraždy, její ochota něco říci policii, je stále minimální. Přestože je kapitán Bellodi velmi cílevědomý, proti organizované mafii toho mnoho nezmůže. Realistické. (22.05.2010)

Den sovy se řadí po bok filmům jako Přiznání policejního komisaře prokurátorovi republiky, Mám strach, Úctyhodní lidé či Není kouře bez ohně. Ačkoliv nemá úplně takovou atmosféru, na naléhavosti to příliš nemění. Nejmladší Nero, jakého jsem kdy viděl, (je moc podobný Terenci Hillovi) má za sebou silnou policejní posádku, a tahle mafií tolerovaná moc ublížila právě atmosféře, film by byl lepší ponurejší, temnější. S kým měla poměr Claudia Cardinale a kam zmizel její starej? Copak se to skrývá pod asfaltem současné tuzemské kvality? (01.12.2013)

Scenáristicky poněkud slabé, příliš mnoha zvratů v ději se nedočkáme a ty, co jsou, očekáváme dopředu. Ale účel filmu byl nejspíš jiný - ukázat všem, kteří drží hubu a krok s mafií, že ve výsledku leda tak můžou přijít o své bližní, svou skutečnou čest, své děti, a ještě budou nuceni na náměstí vyřvávat těm rádoby "slušným" mužům hurá a sláva. (27.08.2009)

Ta smutná naléhavost tvůrcova sdělení na mě dopadla cca 10 minut po odkoukání snímku, psal se rok 1968 a já musím pomyslně smeknout, ta ostrá kritika je tu zřejmá a podle mne i na místě.. Ono být obyčejným pěšákem nebylo (a zřejmě asi nikdy nebude) vůbec jednoduché a kdo se nechtěl podvolit, dostal asfaltovou deku.. Svobodná volba tu neexistuje.. Nicméně pochválit musím herecký ansámbl, všichni ve svých rolích skvělí, Franco Nero jako kapitán Bellodi, který se upřímně a ze všech sil snaží vyřešit vraždu šéfa stavební společnosti a zmizení nepohodlného svědka, pak zoufalá a nešťastná Rosa, jejíž mlčení jsem s ohledem na dceru chápala a prolité slzy věřila, no a Don Mariano, pro mě rozporuplná a svým způsobem nepochopitelná postava, ovšem Lee J. Cobb výborný.. (21.01.2021)