poster

Impresário ze Smyrny (divadelní záznam)

Komedie

Česko, 2006, 132 min

Scénář:

Carlo Goldoni (divadelní hra)
  • otík
    ***

    Zcela průměrné divadelní představení Činoherního klubu o nenadaných zpěvačkách, zpěvácích a libretistovi, kteří se ucházejí o místo u bohatého Turka, jež by rád založil operu ve Smyrně, zachraňuje jako vždy vynikající Petr Nárožný v roli hraběte Čipery. Když není Nárožný na scéně, představení je poloviční a ztrácí na síle. Herečky jsou zbytečně uřvané, Vetchý je sice chvílemi legrační, ale většinou spíše trapný, Stanislav Zindulka jako starý Turek mi přijde zcela vyčpělý. Je to hodně slabých 60 %, a to je díky Nárožnému.(5.4.2007)

  • atmen
    **

    Ani známý herci nedokázali z této komedie vytěžit něco, u čeho by bránice něměla čas na oddych...Těžko se k postavám hledají nějaké sympatie a proto jsem nebyl situační komikou zasažen tak, jak bych čekal... Když porovnám Impresária a Sluhu dvou pánů od téhož autora, tak o vítězi nemůže být pochyb...(7.4.2011)

  • Oskar
    ***

    Petr Nárožný je jako intrikánský hrabě Cipera stejně legrační jako vždy a díky Ondřeji Vetchému by se mohl vžít výraz "blbý jako tenor" ;o) Ale výstupy zbývajících pánů a hlavně dam jsou k nepřečkání. Já chápu, že je to divadlo, že hrají Italy a burany k tomu, ale k čemu ta uvřískaná hysterie? Rád se podívám na cokoli, ale nechci u toho přijít o ušní bubínky, proboha. 60%(7.11.2006)

  • bloom
    *****

    Mám rád představení Činoherního klubu a díky známosti příbuzenstva s vedením divadla jsem jich viděl už pěknou řádku. Impresária ze Smyrny jsem viděl už dvakrát živě a musím říci, že pokaždé jsem se skvěle bavil. Navíc prvně jsem se díky zmíněné známosti dostal i na premiéru, kde mezi diváky byli i literární kritici a teoretici Zdeněk Hořínek a Jan Lukeš, textař Jan Vodňanský a z herců Alena Vránová, Jiří Hálek nebo Bořivoj Navrátil. Už tehdy jsem se skvěle bavil a pokud si vzpomínám, nebyl jsem sám, protože pan Navrátil seděl vedle mne a dodnes si pamatuji jak mi z jeho smíchu zaléhalo ucho, protože první jednání druhé půlky se Stanislavem Zindulkou celé prochechtal. Podruhé jsem představení viděl asi rok a půl nato a už jsem věděl, kde se asi budu smát (a opravdu jsem se zase smál, i když Stanislv Zindulka byl nemocný a zaskakoval za něj Otmar Brancuzský), ale hlavně jsem poznal, jak moc se představení od premiéry vyvíjí. Všichni herci a herečky mají svou chvilku, někdo jich má víc, někdo míň. Ať je to slintající Pavel Kikinčuk, kejhající Jaromír Dulava nebo otupělý Ondřej Vetchý, kterému skvěle přeskakuje hlas. Králem představení je ovšem Petr Nárožný, od nějž pochází celý konec hry s turné, který prý zaimprovizoval na jedné zkoušce. Velice příjemné strávení večera.(11.9.2007)

  • ondrula
    *****

    Po delší době jsem se zase potěšil krásným dívadlem. Stařičký Goldoni tedy musel být zgruntu přepsán a jazykově zmodernizován, aby byl k přežití a taky se dočkal i komediálního upgradu a výsledek stojí za to. Hlavně tedy Ladislav Smoček ukázal, že jen Pan Režisér (je to totiž jeho inscenace a ne Brichcínova, jak se na ČSFD mylně uvádí) a svoje řemeslo umí bravurně. Je to velká sranda a to hlavně díky výkonům (místy očividně improvizovaným) pánů Nárožného, Vetchýho a Dulavy. Slabou stránkou je přehrávající Zindulka a otravné hašteřivé slepice.(20.5.2013)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace