Chi bi

Megalomanská oslava čínského velikášství a návrat Johna Woo k poctivé filmařině bez kompromisů. Ač jsou velkolepé bitevní scény hlavním marketingovým tahákem, nejsou zas až takovým ternem, z něhož je nutno si okamžitě sedat na zadek. Ta technicky vypiplaná, kamerově a střihem velmi přehledná bojůvka vlastně jenom dá vzpomínat na časy Tróje či Království nebeského. Paradoxně tak u mě režisér zabodoval druhou třetinou, která velmi citlivě, s nezaměnitelnou staročínskou poetikou, dává nahlédnout do postav a sžít se s nimi. Čímž také závěrečná řež dostává i nějaký smysl, na rozdíl od té úvodní, ve které jsem prostě viděl jenom tisícovky Číňanů, kteří si dávají do huby v historických stejnokrojích. Dějově zmatená první půlka sotva za tři, druhá lepší čtyři. 3 a ½. (06.07.2009)

Paráda! Triumfální návrat Johna Woo na asijskou půdu prostřednictvím monumentálního historického spektáklu při zachování jeho typického režisérského rukopisu především v podobě efektních a přehledných bojů a slušné porce eye candy záběrů, co víc bych si mohl jako jeho fanoušek přát. Partie je rozehrána vskutku slibně a skvadra postav na straně obránců v podání části asijské herecké elity se vyprofilovala velice sympaticky. Čekání na druhou polovinu a obří námořní bitvu bude mučivé... Vedle úchvatného panoramaticky zabraného letu holubice bych vyzdvihl hlavní bitvu první poloviny, která je dokonalou ukázkou taktiky, nápaditých fíglů a exhibice brilantních bojových schopností generálů. Někdo by mohl mít poznámky k pohledům na nekonečné digitální šiky armád a flotilu lodí (víc jich neposlali snad ani Řekové na Tróju), ale to bylo už v LotRech a vůbec to nerušilo. Zkrátka John se vrátil ve velkém stylu a pranic nevadí, že hrdinové se neohání berettami, ale meči a kopími. 9/10 (02.08.2008)

Áno, je to pekné, veľkolepé, ale občanovi zízajúcemu na plátno ( LCD či nebodaj plazmu ) Woo nedopraje ani štipku fantázie, vsjo jásno, tamten hezoun v tom kúte je ten dobrý, oproti v kúte je ten zlý, ovracania schopný darebáčisko a divák, ty len seď a smotri, nieže budeš rozmýšlať. Je to nádherná šachová partia, len sa odohráva za výkladom.(Bez bieleho holuba ani na krok, no vyzeral ako kus plastu.) (22.08.2008)

John Woo po dlouhé době ukazuje své schopnosti a je z toho opravdu OBROVSKÝ film. Red Cliff, ve své první půli, rozehrává akční jízdu netušených rozměrů, v které se opět projevuje velké množství komparsistů (resp. Čínská lidová armáda) takže jindy těžko reálné záběry jsou zde dokonale využity ku prospěchu filmu. Když vidíte obrovskou armádu vojáků, víte, že to nejsou jen nuly a jedničky a v následující scéně vás o tom většinou přesvědčí i pan režisér, který si užívá návrat s mnoha kamerovými jízdami a velkým počtem umělé krve. tady se opravdu nešetřilo. Tempo je nižší, protože se hlavně bojuje a příběh se posouvá spíše pomalu, ale na výsledku to znamená několikaminutové akční scény s příběhovou vložkou. Trochu mě zaráží, že o red cliff, podle které se jmenuje film, zatím v prvním díle nepadlo ani kratičké slovo, takže stále očekávám, co bude dále. Herci jsou skvělí a já opět s radostí sleduji svého čínského oblíbence Tonyho Leunga. Red cliff je ukázkovým filmem, v kterém jsou důležití pouze hrdinové a ti ostatní jsou jen kompars obětí a náhodných zraněných. Souboje jsou ikonické a nejednou se zde objeví (super) hrdina, který poráží 50-80 mužů. Tito hrdinové jsou to pravé koření, které z Red cliffu dělají výjimečný akční film, který v poslední době nemá konkurenci. Trochu mi tím také připomíná nespočet počítačových her, v kterých byl hrdina vždy tím nejsilnějším a těžko překonatelným titánem v rovném souboji. Už aby byla druhá část.... (15.08.2008)

Když si malí kluci hrajou na vojáky, také sebe vidí jako neporazitelné geroje, kteří likvidují tisícovky anonymních imaginárních protivníků. V jejich světě neexistují fyzické potřeby ani únava, stejnou neznámou jsou i pochyby či zmýlení, smrt je pouhé slovo v patetických monolozích a naivní hodnoty jsou vynášeny do nebes. "Red Cliff" je vysokorozpočtová maskulinní soap opera o hrstce privilegovaných, kterým se nikdy nic nestane (zranění jsou znakem hrdinství a hojí se jak mávnutím kouzelného proutku) a tak si mohou do aleluja rozvádět své vágní ideály a prožívat své šarvátky. Nonšalantnost postav až upomíná na obraz britského lordstva z Monty Pythonů, ale zde není podrobena karikatuře, nýbrž glorifikaci._____Recenze na Rejže.cz (11.06.2009)