Režie:
Adrián CaetanoKamera:
Julián ApezteguiaHudba:
Iván WyszogrodHrají:
Rodrigo de la Serna, Pablo Echarri, Nazareno Casero, Daniel Valenzuela, Alfonso Tort, Matías Marmorato, Lautaro DelgadoObsahy(1)
Buenos Aires, 1977. Vojenská diktatura. Spořádaný občan Claudio Tamburrini je unesen vojenskou tajnou policií do dnes již proslulého bývalého aristokratického sídla Mansión Seré. Tam byli krutě a rafinovaně mučeni odpůrci režimu. Někteří tam byli zavlečeni omylem. Nicméně odchod odtamtud byl téměř nemožný. Primitivní i inteligentní věznitelé se střídají ve vymýšlení různých druhů psychického i fyzického utrpení. Film je téměř detailním popisem skutečné události, kterou režisérům zprostředkovali dosud žijící účastníci útěku. V argentinské kinematografii existuje jen málo snímků snažících se reflektovat neradostnou minulost. Adrián Caetano se podobným tématům věnuje ve všech svých filmech, v posledním se však poprvé pokouší o dokumentární rekonstrukci. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (57)
Šestihvězdičková záležitost podaná s naprostou věrohodností. Velmi evokuje Greengrassovu tvorbu, jakož i syrovost Steve McQueenova Hladu s Michaelem Fassbenderem v hlavní roli. Film nedoporučuji citlivějším osobám, pokud nejsou připraveny právě na onu výše zmíněnou syrovost projevu. Pokud jeden z protagonistů mluví zkraje filmu o chybějícím týmovém duchu ve fotbalovém družstvu, tak se mu toto vrátí v životě jako bumerangem v úplně jiné (odlišné) životní situaci. Všeobecně se u nás ví více o praktikách v pinochetovském Chile, ale o argentinském puči tolik ne. Tento film je střípkem do mozaiky filmů, jako je Smrt a dívka: http://www.csfd.cz/film/7343-smrt-a-divka/ ()
"Takže ty jsi brankář, jo ?! Tak chytej, ty hovado !!" Buenos Aires 1977 !! Jó, to jich jeden mohl chytit hned několik, klidně i kulku, a ani nemusel bejt brankář.. Hodně tíživý a fyzicky s tou snahou o napojování dosti divácky bolestivý biják, v němž se nesmírně šikovný režisér Adrián Caetano chápe tak trochu zakázaného tématu užívaje navíc velmi inspirativních formálních prostředků.. Koneckonců i do toho zmatení postav se jeden velmi snadno vciťuje.. ()
Viděla jsem jen druhou polovinu filmu, takže nevím jak to začalo: pokračovalo to mučením a skončilo pobíháním holých kostnatých zadnic po ulicích Buenos Aires. Pochvalu zaslouží chmurně vykreslená totalita, všudypřítomná tíseň a strach. Hodnotit radši nebudu - absence vztahu k vězněným mi zabránila tenhle neveselý příběh prožívat naplno. A nevím, jestli mám chuť se na to dívat podruhé - se znalostí konce a jen proto, abych zjistila, jestli si k nevzhledným obětem únosu nějaké citové pouto vypěstuju. ()
Stroze vylíčený příběh jednoho únosu a života za zdmi neblaze proslulé vily Mansión Seré i následného útěku čtyř věznů. Jeden z nejzajímavějších současných argentinských filmů, které jsem v posledních letech viděla, na čemž má asi podíl snaha o dokumentární výpověď. Vztahová dramata mi přijdou často zavalená různými klišé, předvídatelným vývojem, kriminálky občas zajímavé, ale domácích filmů věnovaných vojenské diktatuře 7O-tých let moc k vidění není, většinou se tématu dotýkají spíše zahraniční produkce, než argentinští filmaři, tady cením také fakt, že jako divák jsem zúčastněná, ale necítím se emocionálně manipulovaná nebo vydíraná ()
Nie každý deň je možnosť stretnúť sa s argentínskym filmom. Vďaka STV som tú možnosť dostal a musím povedať, že napriek neskorým nočným hodinám ma film vtiahol do deja veľmi rýchlo. Väčšinou sme svedkami všemožných výsluchov a mučenia tých, ktorí sú v niečom namočení, ale aj tých, ktorí sa tam dostali neprávom. Nahí a s biednou stravou čakajú na ďalšie mučenie a výsluchy. S pribúdajúcimi týždňami a mesiacmi pomaly začínajú myslieť na útek. A práve príprava úteku a aj útek samotný je vrcholom filmu. Väzni pri mučení museli na otázku dozorcov, či si svoju prácu robia dobre odpovedať: "Si seňor". Ja na otázku, či film stojí na pozretie, odpovedám rovnako: "Si seňor". 80%. ()
Galerie (26)
Photo © 20th Century Fox de Argentina
Reklama