Pingpong
Režie:
Matthias LuthardtScénář:
Meike HauckKamera:
Christian MarohlHudba:
Matthias PetscheObsahy(1)
Šestnáctiletý Paul přijede bez pozvání navštívit své příbuzné. Poté, co nedávno přišel o otce, hledá ideální svět a vnutí se do zdánlivě dokonalé rodiny. Jeho teta Anna ho nejdřív nesnáší, pak si ho ale postupně začne získávat. Její zralá ženskost dospívajícího Paula přitahuje. Až příliš pozdě si uvědomí, že byl zatažen do její hry a teď je jí vydán na milost. Zraněné city přivedou Paula k zoufalému činu. Matthias Luthardt a jeho mladý tým odvedli na tomto původně absolventském filmu vysoce profesionální práci a vytvořili komorní psychologickou studii několika postav v situaci, která se postupně vymkne kontrole. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (33)
Pozoruhodný snímek, který má co nabídnout. Film si vystačil jen s několika málo lokacemi (dům, zahrada, rybník) a se čtyřmi lidmi a jedním psem. Takže se nebojím film označit za komorní drama, které má příběh, které je zajímavé, a ve kterém je nač se dívat. Navíc filmu sluší i délka filmu, která je pro komorní drama plně dostačující. Příběh rozebírat nebudu, snad řeknu jen tolik, že mne film zaujal a že dějově to byl velmi promyšlený snímek, který stojí rozhodně za zhlédnutí. A celou syrovost tohoto snímku podtrhl krutý konec. Takže za sebe dávám s čistým svědomím čtyři hvězdičky, protože méně hvězdiček si tenhle kvalitní snímek nezaslouží, ale na maximální hodnocení to z mého pohledu po prvním zhlédnutí zatím není. ()
Je to hrozné, když jsou od začátku herci nesympatičntí jak vizáží, tak i svými výkony. Za jednu z nejtrapnějších scén, jakou jsem kdy viděl, považuji tu ve stanu, kdy Paul mluví o tom, jak našel Franka oběšeného. Něco tak nuceného a nepřesvědčivého se jen tak nevidí. Co se odehraje a jak to proběhne a dopadne, to víme od první chvíle, kdy kamera spočine na Anně z Paulova pohledu. Vlažné drama, které ani moc nestojí za pozornost. ()
Podle tohohle filmu by se mohlo vyučovat jak ořezat scénář, aby v něm nezůstalo nic zbytečného. Pak stačí jeden domek s piánem, zahradou, bazénem a pingpongovým stolem, čtyři herci a pes. Dobrý film nemusí být drahý. Z herců si největší poklonu zaslouží Sebastian Urzendowsky, jehož role opravdu není jednoduchá a on předvedl pozoruhodný výkon nejen na teenagera, ale obecně. Na režisérovi je znát, že začínal jako dokumentarista. A k jeho malému komornímu dramatu se tenhle pohled hodí. ()
Tohle jsem vždycky chtěl zažít. Přiject k příbuznejm, zašoustat si s matkou rodiny, opravit jim bazén a pak si s celou rodinou zahrát pingpong. Myslím si, že tohle by chtěla zažít většina dospívajících kluků, hlavně teda tu opravu bazénu. Já, jak vidím někde nefunkční bazén, chopím se nářídí a dlažidček a nezastavím se, dokud bazén nedám do richtigu. ()
Hra, u které je těžké odhadnout výsledek, ba dokonce, kdo je zrovna míčkem a kdo hráčem. Může to být „zlý“ film – výzva k nápravě společnosti podobně jako Občanská výchova (šlo od začátku o dokonale promyšlený plán?), může to být pouze pocitové představení, v němž se každý z aktérů snaží uhájit své postavení, může to být i cokoliv jiného. Tuhletu nejistotu spojenou se zvídavým šimráním v zátylku mám rád a rád si budu vytvářet teorie založené třeba na přesvědčení, že Paul zabil svou matku (proč by jinak nereagovala na telefonáty?). Jedna z (nej)chutnějších odrůd tzv. „festivalového filmu“. 80% Zajímavý komentář: Enšpígl ()
Galerie (21)
Photo © Arsenal Film
Reklama