Clona

„Takže to nie je skutočné?“ – „To som nepovedal.“ Málokedy mám pri pozeraní hororu taký pocit, že herci sú príšerní. Videl som množstvo ázijských hororov odštartovaných úspechom Nakatovho prvého Ringu, aj ich americké prerábky. Nemyslite si však, že tony klišé (dvojité finále, duch môže fyzicky ubližovať, prejavuje sa prostredníctvom techniky, má podobu bledej ázijskej dlhovlasej dievčiny s neprirodzenými pohybmi) je najhlavnejším problémom mizernej CLONY (remake pôsobivého thajského originálu). Na to som už zvyknutý. Prečo teda len 20%, keď rovnakému ZMEŠKANÉMU HOVORU s Edwardom Burnsom som dal až 40%? Lebo bol atmosférickejší a herci sa v ňom nesprávali ako blbci. Teraz mimoriadne nesympatickí predstavitelia páriku konajú až smiešne nelogicky – keď by mali jačať šialenstvom, sucho sa pýtajú „Deje sa niečo?“ a na bežné veci reagujú hystericky. Remake neprichádza s ničím, s čím neprišiel originál a to, čo kopíruje, je trápne (sedenie na pleciach). Ak ste zatiaľ žiadny „japan shock“ (resp. jeho remake) nevideli, asi budete nadšení. Ale čím viac ste si ich pozreli, tým viac budete znechutení sami zo seba, že štrnásty raz pozeráte stále to isté. (27.05.2011)

Naprosta patlanina, kde se clovek ani trochu neboji, vsechno je predvidatelny jak televizni pozapasovy rozhovor s fotbalistou, serialova hudba, ktera by uspala nejednoho adolescenta, byla k smichu a neoriginalni scenar by napsal i Joey Tribianni. Jedine co stoji za zminku jsou hezky vybrany fonty v zaverecnych titulkach ........ ne!! pockat to jsem si spletl s jinym filmem...tak bohuzel ani ty fonty tu nebyly fajn. (30.06.2008)

Keď som čakal ukrutnú polhodinu na to, kým mi prvýkrát prebehne mráz po chrbte, tak som očakával, že ten dlho očakávaný pocit napätia sa bude tých zvyšných pár minút opakovať v trošku kratších intervaloch. Mýlil som sa. Jedna mrazivá scénka v strede filmu a slabšia ľakačka na záver ma nemôžu uspokojiť. K tomu ďalší primitívny príbeh s vysvetlením a rozuzlením opakujúcim sa stále dookola. Naivné scény, občas totálne odstavený zmysel pre logiku a herci tomu všetkému tiež nepomohli. 40%. (05.12.2008)

Dobře stravitelný průměr s poměrně slušným potenciálem nepříliš originální zápletky. Potěšila mě přítomnost temné komory a jejího tajnosnubného červeného světla, protože její atmosféra přidá na záhadnosti dobře o dvě hvězdičky. Docela mi nejde do hlavy logika českých překladatelů, protože na foťku S jako Shutter znamená závěrka a ne clona, od toho je tam to velké A. Stupeň strachu: 5/10 - chvilková srdeční arytmie AR: 1,85 - Sférická skla (01.01.2010)

Doufejme, že je vlna asijských předělávek na ústupu. Ostatně už není z čeho příliš vybírat a přesycené publikum si žádá změnu. Pro tentokrát se nám představuje mladý americký pár těsně po svatbě, kterého lukrativní pracovní nabídka zažene až do dalekého Tokia. Všechno vypadá pohádkově, takže manžílek fotograf může začít vydělávat veleslušné peníze, zatímco se jeho krásná žena (Rachael Taylor se snaží, ale zatím ve filmovém světě na růžích ustláno rozhodně nemá) utápí v pocitech samoty a všímá si znatelných kulturních odlišností. Nepříjemné události navíc odstartuje zvláštní autonehoda, následovaná nezvyklými světelnými úkazy na každém vyvolaném snímku.. někdo se tu chce mstít. A já už mám těch nezdravě vybledlých dětí/dívek po krk.. Pár nápadů tu rozhodně je, nicméně s přibývajícími minutami trestuhodně ubývají. Což je škoda, protože Clona vznikla pod taktovkou japonského režiséra a i asijskou atmosféru tu při troše snažení vycítíme – a před pěti lety by možná solidně zafungovala, jenže dnes je třeba přijít s nějakou přidanou hodnotou. A ta se nekoná. Prostě hororová rutina, která se sama vymaže z hlavy.. Alespoň, že ta závěrečná pointa měla něco do sebe!! (14.09.2009)