Režie:
Jaroslav NovotnýKamera:
Alois NožičkaHudba:
Jan BedřichHrají:
Bohuš Záhorský, Svatava Hubeňáková, Ladislav Pešek, Jiří Bednář, Marie Burešová, Václav Sloup, Felix ČernýObsahy(2)
Někde na konci světa v zapadlé gubernii se nudí mladá panička stárnoucího úředníka, Darja (S. Hubeňáková). Příležitostné návštěvy stárnoucího seladona, hraběte Ljubina (L. Pešek), chce využít k tomu, aby jejímu muži opatřil místo v Petrohradě a vysvobodil ji tak z vesnické nudy. Hraběti připomíná jejich dávnou známost a bezostyšně mu lichotí, flirtuje, zatímco hrabě se jejím nástrahám ani nesnaží uniknout. Sám jí nabídne, že manželovi opatří místo v Petrohradu, aby se s ní mohl často vídat. Manžel začne žárlit… (Česká televize)
(více)Recenze (4)
Vlekoucí se a poměrně nudné zpracování, kterému chybí větší lehkost. Výkony Peška a Záhorského to trochu oživují, ovšem ani to nestačí. ()
Problém klasiků je, že měli smysl pouze ve své době. Po čase je z toho už jen nekonečná nudná žvanírna, kterou nezachrání ani zkušení herci. 30%. ()
Před několika roky jsem si zkusil přečíst pár Turgeněvových povídek. Pak jsem to vzdal. Tak strašně rozvleklé, popisné, děj se vleče jako želva nebo pracovní tejden. Tahle inscenace - přesně to samé... ()
Turgeněvova původní divadelní hra Venkovanka připomíná leccos ze života svého tvůrce – i on byl totiž kdysi donucen strávit na venkově nějaký čas a zdejší prostředí jej, podobně jako hrdinku jeho hry, příliš neuspokojovalo. Na televizním provedení z druhé poloviny šedesátých let se, bohužel, zřetelně podepsal zub času: tempo je zdlouhavé a bez jiskry, režie nevýrazná a herci, až na Peška a Záhorského, nezajímaví. Naštěstí existuje ještě rozhlasová inscenace (1996) s Hanou Maciuchovou v titulní roli, která je v každém ohledu zdařilejší. ()
Galerie (4)
Photo © Česká televize / Vlasta Gronská
Reklama