Režie:
Zdeněk KubečekScénář:
Jiří HubačKamera:
Alois NožičkaHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Vlastimil Brodský, Vladimír Dlouhý, Rudolf Hrušínský, Jaroslava Adamová, Ondřej Pavelka, Monika Hálová, Jiří Klem, Miloslav Krejsa, Martin Stropnický, Jan Čenský, Bohumil Klepl, Jiří Sequens ml. (více)Obsahy(1)
Dojemný příběh Jiřího Hubače o problémech stárnoucího středoškolského profesora dějepisu Barchánka (V. Brodský) a jeho dospívajícího syna (V. Dlouhý). Barchánek vyučuje na průmyslové škole ve třídě, kam chodí i jeho syn Honza. Otcova pozice ve škole, jeho velkorysý a chápavý vztah k mládí mu ale příliš neimponuje. Barchánek není schopen trestat špatnými známkami. Honza se za otce stydí a vzdoruje mu. Oba tak podstupují zkoušku – syn i otec a jeho tak snadno zranitelná dobrota a víra v odpovědnost nastupující generace, kterou je třeba chápat a věřit jí… (Česká televize)
(více)Recenze (49)
Bohužel takových měkkých učitelů a učitelek je ve školství i dnes stále moc. Jejich děti se za ně stydí a často se s tím studem vyrovnávají po zbytek svého života. Hubač to ví, Hubač to proto i napsal. I mě učila učitelka, kdy jsme jí sami diktovali známky, jinak by letěla z okna a to se jí nechtělo, tak nám raději dávala známky jaké jsme si přáli. ()
Nádherná záležitost ve všech ohledech a já zas jednou nemusím přemýšlet nad hodnocením.. Příběh otce a syna (učitele a studenta) je tak krásně napsaný, se vším, co k životu patří, že nemám žádné připomínky.. Herecký ansámbl skvostný, Vlastimil Brodský je v roli dějepisáře podmanivý, úchvatný a místy dojemný, Rudolf Hrušínský jako ředitel školy nemá chybu, Jiří Sovák za školníka též výborný, no a nemohu nezmínit mladinkého Vladimíra Dlouhého, už tenkrát byl o parník dál než jeho vrstevníci a zdařile sekundoval svým starším kolegům.. Bylo mi potěšením, mám moc ráda malé velké filmy.. ()
Musím se přiznat, že mě zdejší hodnocení docela překvapilo. Říkala jsem si, že tu se svými 4* budu za exota. A ono ejhle. Ani zdaleka nejsem jediná. Pamatuju si tuhle inscenaci z doby, kdy měla premiéru a už tenkrát se mi líbila. Dílem asi pro její herecké obsazení, dílem pro parádně nazpívanou Bídu s nouzí a v neposlední řadě proto, že pana Hubače a jeho styl vyprávění prostě můžu. ()
Připadá mi až neuvěřitelné, v kolika myšlenkách je tento nenápadný televizní snímek z roku 1978 stále aktuální. Z povzdechem musím konstatovat, že v dnešní bezohledné době snad ještě víc než tenkrát. Kvalitní scénář z pera Jiřího Hubače se nezapře a pomyslnou třešinkou na dortu je skvostné herecké obsazení, jemuž vévodí Vlastimil Brodský a Rudolf Hrušínský. (85%) ()
Mapa zámořských objevů je ve své podstatě velmi podobná Lítosti, k níž stejně tak napsal scénář Jiří Hubač. I tady jde opět o skřípající komunikaci mezi otcem a synem. Otec, středoškolský kantor, který nechce být diktátorem, je jak mezi dvěma mlýnskými kameny, protože dík svému laskavému a tolerantnímu přístupu ke zvlčilým studentům nemá zbla respektu a neocení to ani jeho syn, naopak je mu za vysmívaného otce trapně a přitom by tak rád zapadl mezi třídní "elitu". Půvab všech postav je v tom, že jsou z masa a kostí a schopné vzbudit když ne souhlas tak pochopení. Scénář disponuje výroky, při nichž se derou slzy do očí, zvláště pak jsou-li pronášeny Vlastimilem Brodským, jehož člověčí herectví unáší i bere dech. ()
Galerie (12)
Zajímavosti (4)
- Syn scenáristy Hubače, Ivan Hubač, vzpomínal, že když otec dal jemu a matce přečíst text připravovaného scénáře, zděsili se dialogů, které zněly jak z minulého století. Snažili se mu vysvětlit, že lidé už mluví jinak a postupně se jim společnými silami dařilo proměňovat dialogy k uvěřitelnější podobě. Bylo to tím, že introvert Hubač byl znám tím, že mezi lidi téměř nechodil a začal se tak pochopitelně vzdalovat proměněnému slovníku obyčejných lidí. (sator)
- Filmový debut Jana Čenského a Bohumila Klepla. (baxz)
- Odporná hudba, kterou dokola hraje profesorův syn a kterou chce matka přehlušit puštěným vysavačem, je ve skutečnosti skvělá funky píseň „King Kong“ skupiny The Jimmy Castor Bunch z roku 1975. (thoreau)
Reklama