Irina Palm

Čekal jsem víc. Ne, že by to nestálo za podívání, ale asi jen jednou. Nějak jsem se do toho nemohl dostat a nevím, co mi v tom zabraňovalo. Jestli tempo, nezáživnost nebo zkrátka příběh jako takový. Ničím mě to prostě nevtáhlo, nemůžu to tudíž hodnotit lépe. Bylo to takové neutrální, i přes lehce kontroverzní náplň, a to je asi ten problém. Nebo nevím.. (20.01.2013)

Dojemný, civilní, pravdivý a uvěřitelný. Marianne Faithfull jsem měla vždy ráda i jako zpěvačku a v reálu je zřejmě taková kočka s 9 životy, a tak bez mučení přiznávám, že nejenže mě nalákalo to, že jde o film evropský, protože ty já hodně můžu, o tématu nemluvě, ale taky jsem právě na ni byla hodně zvědavá. A... skvělý! (12.04.2009)

Britské sociální drama křížené s kontextově skutečně velmi bizarní romancí. Film ve své podstatě příliš depresivní, odkazující k faktu, že lásku lze najít skutečně všude, což je v jeho vyznění snad jediný pozitivní fakt. Irina Palm ovšem především analyzuje otázku, co je to vlastně mateřská oběť a v tomhle záměrně extrémně zvoleném případě lacině nemoralizuje a nechává divákovi prostor k přemýšlení a k zaujímání stanoviska... Bezesporu zajímavý film... (04.11.2009)

Mam moc rad evropske filmy, dokonce nemam ani nic proti masturbaci. To co jsem ale videl, je sracka prvniho stupne a vubec nechapu, proc je tento film tak ocenovan.. Naprosto bez emoci, at uz kvuli nemoci kluka nebo v erotickem klubu. Mel jsem pocit, jakoby se nemoc syna rodicu vubec netykala. Hlavne, ze synacek pak resi to, zda ma matku kurvu. I kdyz podle plaste tam spise vypadala jako uklizecka. To, ze syn znal nazpamet cislo do klubu bylo take usmevne, stejne jako fronty na Irinu Palm. Herecke vykony toporne, az na majitele klubu a prodavacku v obchode. Je az neuveritelne, ze na tomto filmu z honici kabinky musely koprodukovat ctyri staty, ostuda Evropy. (08.02.2010)

Už od začátku mě překvapila depresivní atmosféra, jelikož z vyprávění přátel jsem pochopila, že to bude komedie, ačkoli vtipná scéna by se taky našla (Maggie odhaluje kamarádkám, co je její nová práce u tea and biscuits), bylo to ale spíš příjemné překvapení. Mělo to spád, a i když, jako ve spoustě filmů a nikdy to nepochopím, se i zde objevila postava, která odmítá reagovat racionálně (Maggiin syn, kterej místo, aby byl vděčný za těžce vydělaný peníze, který mu zachrání syna, dostane hysterák), a i když je tady podle mě trochu zbytečná linie lásky (ale celkem vkusně podaná), líbilo se mi to. (11.05.2009)