Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny?

Olbřímí exploze dětské obrazotvornosti a fantazie spojená s řemeslnou zručností nejvyšší úrovně, dělá z tohoto snímku jeden z nejlepších porevolučních animovaných počinů. A to, že je řada věcí pouze nakousnutá (častá to výtka v komentářích vůkol), není vůbec na škodu věci...od čeho jiného máme vlastní fantazii, než právě od toho, že si to nedořečené domyslíme sami. (06.10.2011)

Pohádka, nebo chcete-li fantasy, Jířího Barty z kouzelného a svébytného světa na jedné půdě razantně připomíná status Česka jako mocnosti v oblasti loutkových filmů. Barta vytvořil celou armádu originálních postav a postaviček, přičemž se nebál příběhu s jednoduchou strukturou vtisknout temnější prvky. Výsledek pak sice působí trochu depresivně „jako z 80. let“. Ale kouzlo zůstává. (18.03.2010)

Nápad rozpohybovat staré hračky a jiné předměty na půdě je vynikající. Často jsem se bavil jen tím, že "tenhle vysavač měl děda taky", "jo a merkur, to byla věc!":) Vše se ani nedá na jedno zhlédnutí zachytit. Animace se mi moc líbíla. Ale příběh mne moc nevzal a postavy taky ne. Zajímal by mne názor asi šestileté holky, která seděla v kině kousek ode mne se svým tátou. Možná, že ona by jednotlivé složky filmu hodnotila přesně opačně:) (13.03.2009)

Plný počet bodů, tentokrát zkrátka není co řešit! Tahla fantastická věc by vrátila do dětských let i devadesátiletého staříka. No vážně. Skvěle vybrané hlasy pro všechny postavy, výborný Jiří Lábus, perfektní Pavlíčkova hudba (Já CHCI soundtrack) a hlavně - animovaný svět plný detailů, který doopravdy žije! Ale co to nízké hodnocení tady? Nechápu. (15.05.2010)

Film, který svou dějovou jednoduchost a jednoznačnost, připisovanou na vrub stravitelnosti pro mladší publikum, bohatě vynahrazuje nápaditostí zejména co do použití nejrůznějšího haraburdí - vysavače, starých beden, igelitových pytlů, prostěradel, polštářů k vytvoření fantastického, svébytného světa. (13.12.2009)