Režie:
Lars von TrierScénář:
Lars von TrierKamera:
Anthony Dod MantleHudba:
Kristian Eidnes AndersenObsahy(3)
Muž (Willem Dafoe) a Žena (Charlotte Gainsbourg) se vášnivě milují. Tragédie, která se dala snadno odvrátit, navždy změní jejich životy. Ona zcela zkolabuje, on se snaží zachránit jejich manželství. Navrhuje společnou terapii v odlehlém srubu uprostřed lesů, které jako by vystoupily z té nejhorší noční můry. V tu se mění i pobyt manželů. Jeden z nejkontroverzněji přijatých filmů 62. MFF v Cannes nenechá žádného diváka chladným. První snímek z Trierovy „trilogie deprese“ vynesl Charlotte Gainsbourg v Cannes cenu za nejlepší ženský herecký výkon. Experimentální psychologický horor inspiroval vlastní boj Larse von Triera s depresí a úzkostí. (Aerofilms)
(více)Videa (3)
Recenze (1 241)
Zbytečně dlouhý a tudíž i nudný surrealistický film. Andaluskému psu nesahá ani po kotníky, hlavně proto, že ten má jen pár minut:) a chrlí nápady jeden za druhým. Antikrist oproti tomu začíná jako psychologický horor a trvá to více než hodinu, než odhalí svou pravou tvář. To se pak divák nestačí divit, co všechno na plátně neuvidí. Jenže ve výsledku si z filmu vůbec nic neodnese.... vůbec nic. Lars von Trier je velmi talentovaný režisér, ale jeho psaní by mu měl někdo korigovat. (Já vim, to je blbost. Prostě by se sám měl mírnit a necpat své démony divákům). ()
Když jsem se kámoše, od kterého tento film mám, zeptal, jaké to je, tak mi řekl (doslovná citace): Hej, to je nehorázná píčovina. (Řekl toho víc, ale to radši ani nebudu publikovat :-)) Nicméně už předtím jsem na Antikrista slyšel mnoho rozporuplných názorů. A dnes jsem se konečně odhodlal a film si pustil. Uplynul prolog a já si říkám, že tohle vypadá zajímavě. Pak se to ale začne vyhrocovat, abych na konci nevěděl, kde mi hlava stojí. Zhnusen jsem byl u jedné scény (nůžky) ale jinak, nerad to říkám, jsem se nudil. V průběhu filmu se mé hodnocení měnilo jako na houpačce, aby se na konci zastavilo na 40 %. A to hlavně kvůli dokonalé Charlotte a skvělému Willemovi. Možná jsem ten film správně nepochopil, ale co. Nikdy (teda alespoň doufám :-)) jsem tu neměl pověst intelektuála, tak s tím nehodlám začínat. Pochybuju, že se na tohle budu chtít někdy znovu podívat. ()
Ano, po pár letech a trochu jiném přístupu k Trierovi (tenkrát jsem ho skoro neznal) určitě nemám problém uznat, že Antikrist není tak prázdný a samoúčelný, jak jsem tvrdil. Rozhodně však tyto atributy obsahuje nejvíc z Trierovy tvorby a rozhodně jde na nejpřesněji konstruovaný tah na branku, což mi není tak příjemné, jako jeho jiné filmy. ()
Larsův Antikrist není typ snímku, který se dá hodit do škatulek líbilo/nelíbilo. Témata ztráty a posedlosti nejsou ničím neobvyklým, ale jde o přístup k nim. Vše zlé, nízké a pomýlené vytahuje a nastavuje zrcadlo lidem, té troše lásky a dobroty co v nich ještě zbyla. Snaha šokovat malinko kazí vytříbenou psychologickou hru mistrně prováděnou jedinými dvěma herci - Willemem Dafoeem, Charlotte Gainsbourgovou - přesto není úplně samoúčelná a má z letargie probudit znuděné diváctvo. Podle reakcí poměrně úspěšně. Takže ne, neřekl bych, že se mi to líbilo, ale mohu vřele doporučit všem milovníkům lidských příběhů, protože za vidění tohle odvážné drama určitě stojí. ()
Antichrist - podívaná s falicky zdviženým prostředníčkem...... Mrtvá liška obživla…“Chaos vládne“, řekla a zase umřela. Vše co je třeba znát o ději je, že Antichrist je minimalistický snímek s dvěma herci, liškou, rodící srnou a vránou odehrávající se v lese nedaleko srubu, ale parafráze na Bambino to není. Had číhá i na těch nejneočekávanějších místech, kam by nás nenapadlo se podívat. Můžou to být kořeny stromů a nebo ženská duše tápající světem, která se nejvíce bojí sama sebe a své vnitřní síly. Kde najít bezpečné útočiště před krutým světem a osudovou předurčeností pohrávající si s lidskou psychikou. Proč si nevybrat rovnou místo s příhodným názvem Eden, jenž rozhodně není rájem na zemi ale spíše pekelnou jámou, která rozevírá svou rosou zbrocenou náruč nabízející útočiště všem ztraceným duším. Ale za jakou cenu. Lišky zde nedávají dobrou noc a snaha splynout s přírodou je prakticky nemožná. Jen zde vyplouvají na povrch niterné pocity a tužby, které by v osidlech civilizace nebyly realizovatelné. Všudypřítomná agonie se táhne příběhem jako hlavní leitmotiv a svá pavučinová vlákna snová skrz na skrz. To co se ze začátku zdálo být poeticky nemravnou zábavou postupně zabředává do rozmáčeného mechového porostu, aby se ve výsledku stalo součástí Edenu. Ráje či Pekla, kde v kořenech číhají ukryté tužby a vrána vás buď zachrání a nebo pošle rovnou do pekla. Asi by byla chyba brát vážně snímek v jehož závěrečných titulkách figuruje jméno Andrei Tarkovsky, ale kdo nemá rád vtipné hříčky, že? Pohrávání si s formou, kdy makro záběry spolu se slow motion pomalu přibližují různé detaily, které působí znepokojujícím dojmem korunované podprahově ukrytými záběry tváře hlavní hrdinky do jinak rozmazané koláže představující ubíhající krajinu viděnou z okna jedoucího vlaku. Snové výjevy jsou rozkročeny přesně mezi poeticky působící kýč a noční můru, kdy zpoza kořenového porostu stromu vystrkují své paže chtíčem posedlé bytosti. Ostatně erotická složka je jednou z nejzákladnějších stavebních kamenů snímku. Sexualita proudící už z úvodního prologu se postupně stupňuje, aby v samotném finále eskalovala v nepříjemně naturalistické mučení, které atmosféricky koketuje s Kubrickovým Osvícením. Nasnímání snímku na Digital se zdá být v případě Antichrista tou nejlepší možnou volbou. Otupují se ostřejší hrany jednotlivých záběrů ale zároveň zůstává nepříjemná pachuť na patře spolu s vědomím lidského utrpení, které je cítit na každém rohu. Strach ze ztráty další blízké osoby vybičující podvědomí k jedinému možnému závěru mající za následek obsesi vrcholící křečí a žlučovitě vypuzeným křikem spolu s tělními tekutinami a jiným organickým materiálem. 9/10 ()
Galerie (55)
Zajímavosti (30)
- Hlas mluvící lišky je ve skutečnosti upravený hlas Willema Dafoa. (Hromino)
- Když žena (Charlotte Gainsbourg) vychází z chaty do lesa, je od pasu dolů nahá. Avšak když se vrací zpátky, už na sobě má kalhoty. (Sayko)
Reklama