Anténa

Docela nápaditá hra na němý film. Výsledek nejen připomíná, ale často přímo cituje klasické filmy němé éry. Tomu odpovídá i stylově naivní příběh a herecké výkony. Do současnosti ho posouvá práce se zadní projekcí a zejména nápaditá práce s titulky. Nakonec jsem ovšem měl pocit, že bych se radši díval na některý z filmů, kterým tento snímek vzdává poctu (70%). (07.07.2007)

?....! Zaujímavá vizuálna štylizácia plná originálnych nápadov sprevádzaná viac menej tuctovým dejom. To je ale súčasť rafinovanej hry. Ak by presne takto film natočil Gondry, asi by sme boli mierne sklamaní, ale keďže sa jedná o malú snímku a jej nízkorozpočtovosť sa snaží režisér neustále zakrývať onou štylizáciou, budeme vo výsledku štedrejší. Dalo by sa povedať, že film by pri troche šťastia mohlo získať podobnú publicitu, ako The Artist, ale pokiaľ sa režisér dozvie, že je jeho film známy aj v strednej Európe a bol odvysielaný v našej tv, určite bude šťastím bez seba. Okrem evidentných narážok na slávne scifárne z dôb nedávnych aj tých najdávnejších, alebo na nemecký expresionizmus (atď), mi Anténa občas pripomenula svojou hravosťou aj filmy Jacquesa Tatiho a občas sa obtiera aj o vizuál španielskeho hororu. (03.09.2013)

Sapirova Anténa je po delší době film, se kterým mám velký problém. Nedokážu přijít na důvod, proč jsem si po celou dobu projekce uvědomoval, že kdybych se zvedl a odešel z kina, nijak by mi to nevadilo. Pod krásnou a originální slupkou plnou aromatické silice se schovává unylá dužina obyčejného příběhu, jenž je poplatný naivitě některých jeho předloh a nedokáže zaujmout sám sebou, nýbrž jen formou, kterou je obklopen. Dokonce i všemi opěvovaná Sujatovichova hudba mi nepřišla nijak objevná a spíše bych ji nazval nepříjemně vtíravou. Anténu budu muset nechat s prozatímními třemi hvězdičkami řádně rozležet. (05.05.2009)

Revitalizácia nemej krajiny vynálezov, prosperity a sociálneho útlaku sa neuskutočňuje v plnom rozsahu ako som predpokladal. Esteban Sapir pracuje s estetickou zložkou kuriózne, ale predovšetkým nápadito. Zdupkáva mu však pôsobnosť rozprávkovej alegórie, ktorá naberá grády až po pár úvodných dejových "hľadaniach sa". Metafora strieda metaforu a vysielanie mesta bez hlasu prijímam spolu s nepravidelným rušením. "Zobrali nám hlas, ale zostali nám slová". (07.10.2009)

Pohodlí neinformovaného diváka je při návštěvě projekce v ohrožení a věřím tomu, že nemnohý "náhodný turista" by odešel. Naštěstí na projekce artových klubů moc nezasvěcených lidí nechodí. Ono natočit doslovnou poctu němým klasikám, jako jsou CESTA NA MĚSÍC nebo METROPOLIS, které jsou navíc i otevřeně citované, je zajímavý nápad. Silně stylizované dílo tak při dnešních možnostech hýří vizuálními vtípky, které i jen při mírné snaze působí jako vystřižené ze samotných počátků kinematografie, čemuž umě napomáhá hudební doprovod výrazných kompozic Leo Sujatoviche (po jehož další práci se budu muset poohlédnout). A bude záležet jen na vás, jestli se necháte okouzlit vzpomínkou na doby dávno překonané a nebo si jen poklepete na čelo nad tím, jak jsou podobné pokusy zbytečné nebo snad vykalkulované až k festivalovým vavřínům. 70% (30.01.2009)