Na druhé straně

Jsou lidské mozaiky, kde se jejich aktéři musí propojit, i kdyby u toho měly praskat scénáristovi klouby. Jsou taky nitky, co se v uzlíku nezasnoubí a místo vytrvale ale beznadějně kroužícího korálku se na ně navlékne něco jiného a je z toho zase jeden z Akinovo nehledaných krásných objevů, tentokrát o odpuštění. (08.11.2009)

Na konci jsem zase zůstal jak opařenej, takže...já vím, mohlo to být proto, že ten konec přišel vlastně dost nečekaně, ale i to se počítá, jak to teď můžu vidět sám na sobě. Prostě jsem na to zůstal hledět s otevřenou pusou a po celé titulky jsem, možná stejně jako většina z Vás, vyhlížel jeho tátu na člunu. Neukázal se. Akin bere další a další body za překvapení. Je to BOREC. Jinak jestli Němci vrací i takovýhle případy, tak to jsme teď v EU s ochranou lidských práv hodně na štíru. Za komárů si tam byli ochotní nechat kdejakýho konfidenta, a teď vrátí holku, která může prokázat, že je v totálním průseru. (Tady jsem teď trochu hodil zpátečku - ona asi v Německu nic moc prokazovat nemohla, protože by to znamenalo naprášit kolegy i sebe sama a riskovat, že to na mě Němci ještě píchnou domů do Turecka. Ale takhle hovadsky se snad ještě pořád nechovají/nechováme??! Nebo snad jo?? (26.12.2013)

Slušně zahráno i natočeno, to ovšem na **** nestačí. Ono je totiž trošku průšvih, když tvůrci nahrnou do filmu 10 vážných témat (terrorismus, imigranti, prostituce, lesbičky, dětské gangy, syn-otec, matka-dcera atd.) - a pak na konci zjistíte, že jsou Vám všechny ty tragédie a dilemata šumafuk a že jste ty dvě hodiny mohli využít stokrát líp jiným způsobem. Třeba civěním do stěny. (01.06.2008)

Ještě jsem neviděla autorův legendární snímek Proti zdi, ale tuším dle kvality tohoto filmu, že se mám na co těšit:-) Mé kosmopolitní srdce vždy zaplesá nad filmy tohoto typu... Pořád je čemu se z nich přiučit, dozvědět, pochopit, ale i nechápat a tápat a stále si klást otázky... Filmy, v nichž kulturní rozdíly a z nich vyvěrající nepochopení a na druhou stranu lidské sblížení srdcí navzdory kulturním odlišnostem, to je přesně to, co člověka nutí se zamyslet. Proto film Na druhé straně vřele doporučuju. (12.09.2010)

Musím se přiznat, že jsem nesmírně ráda, že se mi Fatih Akin jako režisér připletl do cesty. Po jeho vynikajícím snímku Proti zdi jsem se rozhodla zhlédnout i další jeho dílo a zklamaná jsem rozhodně nebyla. Snímek je zde velmi často přirovnáván k Babelu, já osobně si myslím, že se tyto dva filmy příliš porovnávat nedají. Obdivuji, jak režisér dokáže velmi citlivě, bez dalších příkras zachycovat dvě naprosto odlišné kultury - německou a tu tureckou. I přesto, že mi děj tohoto filmu přišel nepatrně slabší a mnohdy jsem uvažovala nad jeho reálností, rozhodně bych jej ke zhlédnutí doporučila. A já už se těším, až se zase pustím do dalšího Akinova díla. (21.07.2013)