Mezi nepřáteli

KINO/// Obsazení 4/10 Děj 6/10 Hudba 6/10 Efekty 7/10/// +sirové prostředí, -místy docela zdlouhavé/// Jiný pohled na válku o které jsem až do příchodu tohoto filmu vůbec nic nevěděl. Tím jiný myslím francouzský. Je to docela změna, ale změna taky jediná. Jinak film nepřínáší nic moc nového (až na prostředí) a taky ničím výjimečným neuchvátí. Tedy za předpokladu, že nepočítám úvodní přestřelku a celkový psychycký tlak na vojáky. Prostě standart, který neurazí, ale ani nepřekvapí./// Celkem 58%/// (25.11.2007)

Velmi dobrá, leč určitě ne příjemná válečná podívaná, která tedy na Francouze musí zapůsobit ještě silněji než na našince, ovšem to v žádném případě neznamená, že by byla málo sugestivní. Tak nějak se asi v zahraničí dívají na na náš Tobruk. Ano, Mezi nepřáteli je vcelku tradiční příběh, ovšem to už k žánru patří a jde spíše o jeho podání, které je jedničkové, a o herce, z nichž především Albert Dupontel je ukázkový drsoň a přitom vlastně sympaťák, jak má být. Rozpočet je znát, řada scén působí opravdu silně (napalm), Desplatova hudba bez výtky. Speciální jednotka se mi asi líbila více, ale ne o moc. (07.06.2013)

Tak určitě jednoznačně oceňuji, že jsme se podívali do nové, exotické lokace a tak nedostáváme jen další pohled na Američany, Brity, Afghánistán či Vietnam. Ale zároveň je Siriho film tak naprosto nudně standardní a zaměnitelný, že jsem si ještě po první hodině říkal kde je sakra ta Diane Kruger, kvůli které jsem snímek vlastně chtěl vůbec vidět. Aha, tak nic... Naštěstí v druhé polovině dojde i na nějaké ty povinné psychomomenty, které jsou zručně natočené a klasické válečné motivy, jak vystřižené z příběhu mé nejoblíbenější (literaturu plně vykrádající) videohry. 60 % (19.04.2015)

Výtečná akce, špičkový vizuál. Psychologicky však film zůstal někde v půli. Scéna s napalmem stojí opravdu za vidění. Francoužština jako vždy spoludotváří již tak dobrou atmosféru děje. Další nadprůměrný film, který svou syrovostí opět dokazuje že válka je špatná a zlo plodí další a ještě horší zlo. P.S. : Takhle nějak podobně bych si představoval Marhoulův Tobruk. (09.01.2010)

Le sel sypaná do ran koloniální minulosti, co nyní štípou pocitem viny a studu. Válečné drama klasického střihu, které ukazuje, jak je často zbytečné všechno to umírání za neudržitelné ideje a že k odklonu od idealismu směrem k morální lhostejnosti může dojít poměrně snadno. Možná to sice zachrání pár fyzických schránek spolubojovníků, ale ty psychické nezvratně zdevastuje.. Na Siriho filmu ulpěla jakási zvláštní patina, která jej dělá starším, než je. (29.06.2021)