Dedication

Ten film byl divnej. Navíc, hlavně ze začátku, hrozně sprostej. Což bylo o to horší, protože jsem se na něj dívala s americkými věřícími lidmi. Když se ale na scéně objevila Mandy, začalo to být lepší a lepší... A s písničkou "Oh no, oh no, oh no .." mě pak už ten film dostal (skoro) úplně. Znovu na něj asi koukat nebudu, ale rozhodně mě překvapil. (05.10.2008)

Příslib americkýho indie s britskou příměsí mě bohužel přivedl do stavu totálního neuspokojení a hraničního vyčerpání z toho, jak vehementně jsem tu prapodivnou kárku tlačil do cíle. --- Dedication je mimořádně WTF snímek. Má ohromně WTF rozjezd (v konečnym součtu, kupodivu, hlavně díky Tomu Wilkinsonovi to jediný plus); zlomový okamžiky se zpravidla dějou v nejvíc WTF momentech; a ty pak nejlíp následuje něco (pro jistotu) zcela ultimátně WTF jako třeba samotný vyvrcholení. Což je "vtipný", protože i přes tuhle WTF masku je film natřískanej klišé až k prasknutí. --- S hloupym vrstvenim příběhu souvisej i postavy - kapitola sama pro sebe. 1) Henry jednoduše neni z těch neoficiálních autistů, ke kterym bych si chtěl vytvořit vztah; natožpak vztah pozitivní. 2) Stejně tak Mandy Moore mi nedala moc důvodů věřit v její herectví; ne-li v její postavu. 3) A konečně Martin Freeman; toho tvůrci vyloženě zneuctili. Takovou lacinou roli jim tam mohl odehrát libovolnej céčkovej herec. --- Therouxe je mi docela líto. Jako debutant se vytasil se zajímavym rukopisem a prokázal úžasnej cit pro kompozici. Ale jinak sorry. I když teda ... brečel jsem u toho, ale to jen proto, že mám fakt brutální rýmičku. Přísahám. :)) (21.12.2013)

Dedication se opravdu úmorně snaží nenacpat do kolonky "klišé", ale nakonec se mu to bohužel povede. Celý příběh působí vcelku unikátně, atmosféra je taková zvláštní a depresivní, mezi Lucy a Henrym od první chvíle srší blesky, takže by jeden čekal, že to neskončí tak, že za ní poběží, jen aby ji včas získal.. Bohužel. A tolik bych proti happy endu neměla, ale mezi aktéry naprosto nefungovala chemie. Takto nesourodý pár jsem neviděla ani nepamatuji. Jednoduše se v jednu minutu nesnášeli a najednou se líbali? Co to bylo? Kdy tam vznikla ta ohromná láska? Usnula jsem snad během filmu? Kdepak. Jakoby někdo z děje vytrhl velice důležitou část - ono sblížení. Co se týče postavy Crudupa, ten trpěl jakýmsi Sheldonovským komplexem (nebo Asperegrem?), byl jako nevtipná a dvěstěnásobně nepříjemná část Sheldona. Takovou hodnou holku, jako byla Lucy, bych mu v životě nepřála. Mimochodem Mandy Moore to tu nejenom sluší, ale ona i HRAJE! Velice potěšující zjištění. (29.03.2013)

Tak na ďalší film Justina Therouxa si posvietim aj keby to mala byť animovaná rozprávka, pretože to akým spôsobom podal tento romantický kúsok je exkluzívne a ten posledný záber ako vystrelila kamera do nebeských výšin skoro vystrelil aj moje hodnotenie k absolútnemu, pretože jeho vízia tohto filmu, jeho jasné a pevné uchopenie, vyplnená rovnako kúzelnými pesničkami dáva tušiť že z v podstate priemerného námetu dokáže vytvoriť výnimočný film na hony vzdialený akýmkoľvek podobne ladeným počinom. (08.09.2008)

Dedication nezdobí novátorské postupy ani hluboké vrstvení, ale tenhle hudebně vyprecizovaný snímek s prostým klubkem příběhu a šílenými, ale zvláštně blízkými postavami uplete velmi příjemný nezávislý svetr. Je sice škoda, že charakter Billyho Crudupa není vytěžen ze všech zdrojů, protože rozvinutí autorského bloku je plodné téma, ale motiv hledání (se) pomocí někoho jiného funguje ve všech slupkách, které postupně padají. I otřelá klišé jsou přemalována tak zběsilými barvami, že jejich nepůvodnost neruší. Tom Wilkinson je jako obvykle nepominutelná ozdoba přístřeší a Mandy Moore překročila hranice snesitelnosti a míří k sympatiím. Rozjímavých 75% (31.03.2008)