Neviditelný cíl

Další pecka z nové vlny hongkongské akční renesance. Omladina z filmové školy Donnieho Yena se poprvé sešla v kompletní sestavě společně před kamerou, aby si pořádně rozbili držky a ukázali svému učiteli, že to jde klidně i bez něj. Nicolas s Shawnem od "Dragon Tiger Gate" zaskočili k holiči, ale o chuť k nakopávání prdelí rozhodně nepřišli a i když je vidět, že ta choreografie je bez Donnieho taková chudší, nadšení se jim rozhodně upřít nedá a jejich vzájemná spolupráce je snad ještě harmoničtější, než tomu bylo u předchozího "DTG". "Babyface" Wu Jing se naštěstí po epizodě "z druhé strany", kterou si nešťastně zahrál ve "Fatal Contact", znovu vrátil na odvrácenou stranu zákona, a jako nekompromisní terminátor navrátivší se ze "Zóny smrti" znovu dokazuje, že v souboji jeden na jednoho ho v současné době dokáže překopat jedině Donnie a lepšího záporáka byste v současném Hong Kongu hledali asi jen těžko. Výrazným plusem je také kvalitní příběh, který neslouží jen jako vata mezi jednotlivými souboji, ale naopak je pro film základním nosníkem, o který se nemusí bát opřít ani ve slabších momentech. Hlavní eso "Invisible target" je ale i tak ukryto někde úplně jinde a nese jméno Jaycee Chan (což není nikdo jiný než syn samotného velkého Jackie Chana). Ten tady plní podobnou úlohu jako Louis Koo v "Invisible Target", tedy moc se prát neumí, ale naopak vyvolává emoce a přibližuje tak děj blíž k divákovi, ale oproti drsňákovi Kooovi působí naprosto bezbraným a odzbrojujícím dojmem a kupodivu je to právě on, kdo "Invisible target" posunuje o stupinek výš před Donnieho "Flash point" na trůn pro nejlepší hongkongský akční film roku. Jen to honelníkovo slavné otvírání piva riťou jsem bohužel asi nějak přehlédl... (20.10.2007)

Paradny akcniak a co sa tyka mnozstva, pestrosti a kvality akcnych scen, tak v tomto mileniu stale patri k tym najlepsim ake v HK vznikli. Jeden bodik znizujem za zapletku, ktora nie je natolko silna, aby film v dialogovych scenach trochu nedrhol. Nastastie v prvej polovici filmu je akcnych scen neurekom, takze tempo sa obtrie okolo nudy az v druhej polke, ked sa trochu viac zacnu riesit vztahy a dilemy postav. Nemyslim si, ze je problem v hercoch, ktori by to neuhrali, ale zapletka je plna klise, ktore proste po miliontykrat nie je uz tak funkcne. Zachranuje to aspon charizma hercov, vdaka comu su dokonali kladasovia sympaticki a zaporak demonicky. A Andy On je niekde medzi. Druhy bodik znizujem za obcasne vyuzitie pomocnych lan aj v scenach, ktore sa v osemdesiatkach natacali natvrdo. Nastastie ich vyuzitie prilis neznizuje pôsobivost jednotlivych kuskov. Bitky su kontaktne, tvrde, obcas sa dockame neskutocneho kaskaderskeho kusku a neustale sa pri bitkach rozbije vsetko sklenene. Vyzdvihnutie si zasluzia viacere skoky a pady z velkych vysok, ktore aj s pouzitim lan museli byt celkom bolestive. Vsetka akcia je naviac nadherne nasnimana a skvele zostrihana. Akcnych scen je proste neurekom a ani Jackie by sa za nu nehanbil a jeho syn ho v niektorych pozach a dramatickych scenach strasne pripomina. Vysledkom je spickovy akcniak, ktory stoji za opakovane zhliadnutie. Nie je to film, ktory by prekonaval zanrove skatulky, ale dokonale ich naplna. 8/10. (23.11.2018)

Velmi hezký akčňák o třech policistech, které svedla dohromady snaha o zničení gangu zabijáckých "sourozenců" ze sirotčince, kteří bez milosti zabíjejí a nezajímá je nic a nikdo kromě peněz a sebe samých. Díky zcela rozdílným charakterům policistů a zrádci někde v samém středu, skvělé přestřelce na samotné policejní ústředně a ztracenému bratrovi jsem docela zapomněla na to, co mě od počátku hrozně štvalo, na ty naprosto neporazitelné zločince. Nebýt jich, bylo by to za 5*. (06.11.2007)

Hongkongská akčná pecka a adrenalínová nálož tohto roka v jednom! Donnie Yen s Wilson Yipom sa budú musieť vo Flash Pointe sakra snažiť, aby sa tomuto aspoň vyrovnali... ;-) / UPDATE: Takze po zhliadnuti Flash Point mozno povedat, ze Donnie s Wilsonom odviedli slusnu pracu, ovsem palma vitazstva z mojich ruk patri Invisible Target. (12.08.2007)

Na tenhle film by se měl každý dívat v originálním znění a bez titulků - pokud je totiž postavám rozumět, človek má skoro chuť stydět se za samotné herce, že museli říkat takové hlouposti a přitom se tvářit smrtelně vážně... Mezi mé největší hongkongské oblíbence se pomalu šplhá Jacky Wu (známější jako Wu Jing, kdo se v těch amerických jménech má vyznat), který má asi v genetických předpokladech, že se bude ve filmech tvářit drsně a nakope ostatním prdel (viděl jsem s ním zatím jen Sha Po Lang) - ta poloha mu sluší a když dává na závěr zabrat hned třem klaďasům, nelze mu nefandit. V duelu Invisible Target s Flashpointem u mne nakonec vyhrál ten druhý jmenovaný, Benny Chan není tak dobrý režisér jako Wilson Yip a většina jeho pokusů o cool záběry vypadá spíše trapně. (01.12.2007)