Muž v povětří

Jeden z těch slabších filmů s Vlastou Burianem, ovšem na dobu, ve které vznikl, ještě docela únosný (zejména v porovnání se Slepicí a kostelníkem). Herecká sestava, která se zde sešla, je opravdu skvostná (v čele s naší nejkrásnější princeznou Alenou Vránovou) a agitace je zde docela umírněná až upozaděná. Škoda, že samotný děj je celkem o ničem a je v podstatě zacyklený a s od začátku předvídatelným koncem. (DVD) (24.12.2013)

Popularita Vlasty Buriana i přes nucenou pauzu musela být veliká, z toho důvodu se ho filmaři zřejmě snažili procpat i do soudobé produkce padesátých let. Role bláznivého vynálezce však nenabízela výraznější příležitosti a hrát ji mohl v podstatě kdokoliv. Jen v mihotavých okamžicích se vrací král komiků, ale divákovi naskočí spíše známá scéna z jeho klasických komedií. Pohled na Vlastu Buriana působí smutně a má ryze historickou hodnotu. Totéž se dá říci o Růženě Šlemrové a Haně Vítové, které se loučily s českým filmem. Celkové resumé: ve veseloherní produkci padesátých let příjemné oddechové zastavení s vynikajícími herci, i když v průměrných rolích. (08.09.2003)

Nebýt Vlasty Buriana, kdoví, jak by to bylo dopadlo. Koukat se na to docela příjemně dalo, dokonce si myslím, že je Muž v povětří lepší než některé Burianovy filmy z 30.let ( Ulice zpívá, Ryba na suchu ). S těmi klasickými dílky jako U pokladny stál se samozřejmě nemůže rovnat. Žádný z Burianových filmů z poválečných let se nemůže soupeřit s tím, co dělal dříve ( výjimka Nejlepší člověk a Byl jednou jeden král, ale zde nebyl Burian v hlavní roli ). Zajímavé mi tu přišlo Burianovo setkání např. s Hrušínským nebo Sovákem. Oproti nehoráznému odpadu jakým je Slepice a kostelník je Muž v povětří půvabné dílko. (14.01.2009)

Je smutné vidět prvorepublikovou hereckou elitu (Burian, Vítová, Šlemrová) jak hrají v této rádoby komedii, která až přespříliš načuchla nátěrem padesátých let. Pro Šlemrovou je to role poslední, pro Buriana a Vítovou předposlední - a československý film se už našel v nových hereckých hvězdách (Sovák, Vránová, Zázvorková) a když si to převedu do dnešní doby, jedinou žijící mezi nima je už pouze Vránová, na zbylé osobnosti už pouze legendárně vzpomínáme. Tento film je archivním důkazem obměny generací - byť není příliš povedený a úsměvné momenty aby tady divák pohledal. (01.09.2014)

Československý film s legendárním V. Burianem, pro něhož to byla poslední velká filmová role. Král českých komiků byl obsazen do role svérázného a umíněného pyrotechnika a kutila Silvestra Čápa, jenž po odchodu z místní sirkárny touží na vlastní pěst vynalézt věčnou zápalku. Ve městečku Krásnov, kde žije, je díky jeho hlučným experimentům nepříliš oblíben a časté exploze na jeho zahradě jsou v protikladu s klidem a pohodou, jimiž se Krásnov před turisty prezentuje. Jak bývá u Burianových filmů zvykem, hlavní postava svou výmluvností a originalitou převyšuje všechny ostatní, avšak z celkového pohledu je ve snímku až příliš cítit budovatelský tón a soudružská zdrženlivost, která Burianovi nedovoluje rozvinout jeho komické nadání, jímž se proslavil a které patří i po téměř 80 letech k tomu nejlepšímu, co může česká kinematografie nabídnout. Ve vedlejších rolích tohoto snímku s ne úplně povedeným scénářem můžeme shlédnout budoucí herecké hvězdy v čele s R. Hrušínským v roli zklamaného návštěvníka městečka Pláňky a nechutně soudružského J. Sováka coby bývalého spolupracovníka v sirkárně Pospíchala a současně nápadníka Čápovy dcery A. Vránové. Dále se ve snímku režiséra M. Cikána objevuje Čápův přítel Satrapa v podání F. Filipovského a P. Maršálková jakožto nenápadná paní Čápová. Dle mého názoru je Muž v povětří jeden z mnoha nevýrazných, socialisticky budovatelských filmů, Burianova přítomnost v něm ho mohla pouze oživit, avšak nikoliv zkvalitnit, neboť pro své typické předválečné komediantství mu nedal prostor ani scénář a ani režim. (11.04.2017)