Fígle

A proč od nás táta odešel? - Protože si ho omotala kolem prstu jedna paní. Asi tomu tak chtěl osud. Máma měla smůlu. - A nemůžeme jí ho sebrat? Když je svět složitější, než jak ho vnímá dětská logika, musí přijít na řadu fígle a uplácení osudu... a učenlivý Stefek ho umí pokoušet - pomocí sestry se nejprve cvičí na malých číslech, aby se propracoval až k tomu vrcholnému... Film mně blízký nejen proto, že žiju nedaleko místa, kde se odehrává, ale také úsměvností a poetikou dětství s pohledem na svět, který je přece tak jednoduché změnit... (19.02.2015)

Před hodnocením jsem se raděj čtyřikrát podrbal za uchem, což je fígl, jak v dobrém rozmaru ohodnotit čtyřmi hvězdičkami poměrně nezáživný polský >umělecký< film... ;o] . . . Třiapůl hvězdičky tedy za to dílko, zaokrouhleno nakonec z nutnosti nahoru, s velkým sebezapřením(!), jen za tu lidsky vlídnou atmosféru, která naštěstí svou odlehčenou přirozeností nepila mi aspoň krev... A to je asi tak celý... - - - - - (Poprvé viděno 6.6.2011 v původním znění s č. titulky na >fíglovém prostoru< , hodnocení 235., komentář zde jako sedmadvacátý - 7.6.2011) (07.06.2011)

Hezký film, který se mi v hlavě pořád vrací. To děvče v hlavní roli, Ewelina Walendziak, mi strašně připomínala mou oblíbenou Scarlett Johansson (obě jsou ostatně skoro stejně staré). Řekl bych, že režisér má celkem dost nakoukáno ze současné filmové produkce. Osobně jsem tam našel vlivy filmů, jako je Americká krása, Pulp Fiction, Obecná škola; svou poetikou mi to zase připomnělo filmy Emira Kusturici... Ale je i možné, že se pletu. "Fígle" mohu vřele doporučit všem zájemcům o současný evropský film, je to příjemná festivalová podívaná s několika nápaditými momenty, sympatickými herci, krásnou kamerou a optimistickým vyzněním. (18.09.2011)

Režisér vie, že divák už asi dávno neverí v zázrakoch a pekne sa pohráva s takýmto postojom dospelých k svetu. Figle je nostalgickým filmom o takom detstve, o ktoré už prichádzajú dnešné deti, ale je to aj film o nádeji, kde sny nie len vo virtuálnom existujú, ale aj v tom skutočnom sú naplniteľné. Z filmu je síce citeľná európska tvorba, príbeh sa nechce vytrhnúť z každodenného života. Ale Fígle nie pre obraz nášho európskeho sveta a života je dobrým filmom, ale pre veľkolepé a veľmi ľudské vyrozprávanie ohromne jednoduchého príbehu. Jednému šesťročnému dieťaťu môžme takto nahliadnuť do jeho vlastného boja k jemu veku primeranými fíglami. Ku koncu som zatúžila prisadnúť k nemu a len mlčky sledovať vlaky. (19.02.2011)

Stefek a jeho touha po návratu otce zde představuje hlavní dějovou linii. Do toho jsou však pěkně zakomponovány mini příběhy o štěstí a osudu jiných, navíc s prvky humoru. Výkon malého jedenáctiletého chlapce, kterého ztvárnil Damian Ul, by se dal označit za polského Andreje Chalimonova v podání Kolji. Snímek je naturalisticky okouzlující, dobře zahraný a vizuální forma působí moc hezky. Také výborný hudební doprovod (Tomasz Gassowski), jehož melancholické tóny krásně ladí s obrazem, považuji za velmi kvalitně odvedenou práci a filmu za něj připisuji body navíc. Rozhodně příjemné překvapení, které vás tak trochu zahřeje u srdce. (7/10) (05.07.2008)