Malý Stefek se rozhodl vyslechnout nečekanou výzvu osudu a touhu mít znovu doma oba rodiče. Věří, že právě on je ta správná osoba, která se dokáže přiblížit k otci, jenž před časem opustil matku kvůli jiné ženě. Proto Stefek začne používat různé triky a nápady, o jejichž účinnosti lze možná pochybovat. Jednoho dne ale některý z nich musí zaujmout...
Komorní, rafinovaná a úsměvná tragikomedie se odehrává v polské vesnici nedaleko českých hranic, někdy na konci osmdesátých let minulého století. Film, který natočil režisér Andrzej Jakimowski, patří k nejzajímavějším titulům současné polské kinematografie. Okouzlí poetickou atmosférou, bezrostředními hereckými výkony a hořkosladkým kontrastem mezi úhly pohledu dvou postav. Na Festivalu polských filmů v Gdyni v roce 2007 obdržel Velkou cenu Zlatí lvi, udělenou za nejlepší film a Cenu za kameru (Adam Bajerski). Kromě toho ve stejném roce snímek získal řadu dalších ocenění na zahraničních festivalech v Tokiu, Benátkách, Mannheimu a Sao Paulu.(oficiální text distributora)
Ve druhém celovečerním počinu Andrzeje Jakimowského není představená skutečnost konstantní, ale variabilní a tvárná. Záleží jen na nás, jestli přistoupíme na hru s osudem a zkusíme realitu přizpůsobit našim potřebám. Pro podobné hrátky se rozhodl hlavní hrdina filmu – mladý klučina Stefek. Ten vyrůstá pouze se svou matkou a sestrou, otec je kdysi kvůli jiné ženě opustil. I když si na něj Stefek nevzpomíná, nehodlá se s tímto faktem smířit. Na vlakovém nádraží mu padne do oka muž, který by mohl být podle dostupných fotografií jeho otcem. Různými fígly pokouší osud a snaží se s domnělým rodičem sblížit. Do své hry nakonec zapojí i svou sestru, která touží po práci v italské firmě svého nápadníka.(Letní filmová škola)
Šesťročný Stefek sa vzprieči osudu. Verí, že reťaz udalostí, ktoré uvedie do pohybu, mu pomôže zblížiť sa s otcom, ktorý opustil jeho matku. Sedemnásťročná sestra Elka mu pomáha naučiť sa, ako si nakloniť osud malými obeťami. Drobné kúzla a náhody nakoniec privedú otca k prahu matkinho obchodu, ale veci sa aj tak pohnú nesprávnym smerom. Zúfalý Stefek sa rozhodne zvrátiť šťastie najriskantnejším trikom.(IFF Bratislava)
Šesťročný Stefek žije so svoju matkou a 17-ročnou sestrou Elkou a pred skľučujúcou realitou poľského malomesta uniká do vlastného iluzórneho sveta, v ktorom vládne neúprosný zákon náhody. Všemožné fígle, úskoky osudu, ale i nevyzpytateľná náhoda pomáhajú Stefkovi nasmerovať život svojho otca späť k rodine. Je však tajomný elegantný muž na stanici naozaj Stefkovým otcom? A podarí sa mu nakoniec nakloniť osud na svoju stranu a spojiť rozdelenú rodinu? Rafinovaná a úsmevná tragikomédia Andrzeja Jakimowského nadchla najmä dôsledným vykreslením fantazijného sveta malého chlapca, ktorý sa stretáva s krušnou skutočnosťou, a získala celý rad festivalových ocenení.(4 živly)
LFŠ 2008 FÍGLE jsou přesně ten typ filmu, kterému se snažím na festivalech nebo filmových akcích vyhnout, protože jsou to "klubovky" se závažným sociálním tématem a tesknou atmosférou, které získávají ceny za to, o čem jsou, a ne proto, jaké ve skutečnosti jsou. Televizní podívaná vyprávějící dramatický příběh, která je odlehčována výraznými komediálními prvky "na jedno použití", nám představuje jedny nudné letní prázdniny, které mohou změnit za daných okolností život všem. Divákům ale ne, protože Jakimowski neumí dost dobře gradovat a navodit tu správnou atmosféru, což se vyznačuje tím, že tu střihne dřív, než emoce stihne přijít, tu zase později, a otravně opakuje několik scén (holubi, např.), které mají být poetické, ale ve skutečnosti nejsou nikterak valně zúročeny a zdržují od vlekoucího se vyprávění. Intelektuálská nuda, kterou Asociace filmových klubů zakoupila do distribuce, není ani dobrým mainstreamem, přestože má výborně vedené herce a snaží se zavděčit všem, ani klubovým filmem, protože na to zde chybí vykreslení sociálního statutu postav. Nuda, nuda, šeď, šeď...(26.7.2008)
Pěkné, citlivé dílko, které sice není ničím výjimečné, nedisponuje ohromujícím příběhem, ale přesto potěší. Představitel Štefka byl naprosto přirozený a jeho sestra Elka zase krásná (no jo, zrzky .-) ). Srovnání s Amélií je myslím na místě i přesto, že se jedná o dva hodně odlišné filmy - míra imaginace, naivity i jistého poetického nadpřirozena je zastoupena v obou zmíněných filmových kusech.(11.2.2009)
Televizní vzezření vmanévrované do kinosálů na mne nikdy moc dojem nedělalo a tady jsem prostě cítil, že televizní obrazovka by tomu slušela víc. Je to stejné jako s většinou českých filmů posledních let, v tomto jsou na tom Poláci stejně jako mi. To že jsou trochu originálnější nemohu říct s jistotou, takový přehled nemám, v každém případě v tomto filmu něco navíc je. Jde vidět, že práce s kamerou není bezcílná, úhly kamery jsou pečlivě voleny, také snaha vyhnout se prvoplánovým dojmům má mé sympatie. Nemohu si ale pomoci, tempo je příliš unuděné a mdlé. Možná to byl umělecký záměr, já ale do kina pro ukolébavky nechodím. 65%(16.1.2009)
Především výborně obsazená ústřední trojice, melancholická hudba a celková lehkost podpořila tento kouzelný příběh o hledání štěstí obyčejné rodiny na slezském maloměstě. I když nejsem zastáncem dětských hrdinů, kteří často působí až příliš prvoplánově, malý Štefek byl naprosto odzbrojující. Moc příjemné překvapení z nedalekých krajů polského Slezska, poetickou náladou "rozmarného léta" dost připomínající českou filmovou tvorbu.(28.5.2010)
Hezký film, který se mi v hlavě pořád vrací. To děvče v hlavní roli, Ewelina Walendziak, mi strašně připomínala mou oblíbenou Scarlett Johansson (obě jsou ostatně skoro stejně staré). Řekl bych, že režisér má celkem dost nakoukáno ze současné filmové produkce. Osobně jsem tam našel vlivy filmů, jako je Americká krása, Pulp Fiction, Obecná škola; svou poetikou mi to zase připomnělo filmy Emira Kusturici... Ale je i možné, že se pletu. "Fígle" mohu vřele doporučit všem zájemcům o současný evropský film, je to příjemná festivalová podívaná s několika nápaditými momenty, sympatickými herci, krásnou kamerou a optimistickým vyzněním.(18.9.2011)
Bluntman
LFŠ 2008 FÍGLE jsou přesně ten typ filmu, kterému se snažím na festivalech nebo filmových akcích vyhnout, protože jsou to "klubovky" se závažným sociálním tématem a tesknou atmosférou, které získávají ceny za to, o čem jsou, a ne proto, jaké ve skutečnosti jsou. Televizní podívaná vyprávějící dramatický příběh, která je odlehčována výraznými komediálními prvky "na jedno použití", nám představuje jedny nudné letní prázdniny, které mohou změnit za daných okolností život všem. Divákům ale ne, protože Jakimowski neumí dost dobře gradovat a navodit tu správnou atmosféru, což se vyznačuje tím, že tu střihne dřív, než emoce stihne přijít, tu zase později, a otravně opakuje několik scén (holubi, např.), které mají být poetické, ale ve skutečnosti nejsou nikterak valně zúročeny a zdržují od vlekoucího se vyprávění. Intelektuálská nuda, kterou Asociace filmových klubů zakoupila do distribuce, není ani dobrým mainstreamem, přestože má výborně vedené herce a snaží se zavděčit všem, ani klubovým filmem, protože na to zde chybí vykreslení sociálního statutu postav. Nuda, nuda, šeď, šeď...(26.7.2008)
Elementál
Pěkné, citlivé dílko, které sice není ničím výjimečné, nedisponuje ohromujícím příběhem, ale přesto potěší. Představitel Štefka byl naprosto přirozený a jeho sestra Elka zase krásná (no jo, zrzky .-) ). Srovnání s Amélií je myslím na místě i přesto, že se jedná o dva hodně odlišné filmy - míra imaginace, naivity i jistého poetického nadpřirozena je zastoupena v obou zmíněných filmových kusech.(11.2.2009)
blackJag
Televizní vzezření vmanévrované do kinosálů na mne nikdy moc dojem nedělalo a tady jsem prostě cítil, že televizní obrazovka by tomu slušela víc. Je to stejné jako s většinou českých filmů posledních let, v tomto jsou na tom Poláci stejně jako mi. To že jsou trochu originálnější nemohu říct s jistotou, takový přehled nemám, v každém případě v tomto filmu něco navíc je. Jde vidět, že práce s kamerou není bezcílná, úhly kamery jsou pečlivě voleny, také snaha vyhnout se prvoplánovým dojmům má mé sympatie. Nemohu si ale pomoci, tempo je příliš unuděné a mdlé. Možná to byl umělecký záměr, já ale do kina pro ukolébavky nechodím. 65%(16.1.2009)
erased
Především výborně obsazená ústřední trojice, melancholická hudba a celková lehkost podpořila tento kouzelný příběh o hledání štěstí obyčejné rodiny na slezském maloměstě. I když nejsem zastáncem dětských hrdinů, kteří často působí až příliš prvoplánově, malý Štefek byl naprosto odzbrojující. Moc příjemné překvapení z nedalekých krajů polského Slezska, poetickou náladou "rozmarného léta" dost připomínající českou filmovou tvorbu.(28.5.2010)
Vančura
Hezký film, který se mi v hlavě pořád vrací. To děvče v hlavní roli, Ewelina Walendziak, mi strašně připomínala mou oblíbenou Scarlett Johansson (obě jsou ostatně skoro stejně staré). Řekl bych, že režisér má celkem dost nakoukáno ze současné filmové produkce. Osobně jsem tam našel vlivy filmů, jako je Americká krása, Pulp Fiction, Obecná škola; svou poetikou mi to zase připomnělo filmy Emira Kusturici... Ale je i možné, že se pletu. "Fígle" mohu vřele doporučit všem zájemcům o současný evropský film, je to příjemná festivalová podívaná s několika nápaditými momenty, sympatickými herci, krásnou kamerou a optimistickým vyzněním.(18.9.2011)