Proroctví

Průměrný film po všech stránkách. Křesťanské sci-fi, které má jednu velmi silnou vadu - strašně předvídatelný scénář. Vyniká naopak triková stránka filmu - scéna havárie letadla či nehody v metru bere dech. Nicolas Cage hraje stále stejně a ostatní herecké výkony jsou celkem v normě, ničím neurazí, ničím nenadchnou... Dovolím si taky jedno proroctví - tohle nebude trhák... (07.07.2009)

Těžko soudit, s jakými ambicemi šel před pár lety tenhle snímek na trh, ale jméno Alexe Proyase dávalo tušit, že by to nemusel být žádný velký průšvih. A taky že né - a to i přes účast Nicolase Cage, jehož kariéra se v posledních cca 15 letech potkává s kvalitní produkcí zhruba každé 3 roky. Proyas si ve filmech "s pochmurnem" tak nějak libuje a vůbec to není na škodu. I tady je atmosféra dána podobně "temně", i přes hojnou porci slunečních paprsků. ;-) Leckterý hororový tvůrce by za podobný náboj ve svém snímku dal všechno, Proyas ani netočí horor, ale stejně u jeho filmu diváka mrazí. Samozřejmě, mouchy se najdou (ostatně ty se najdou vždy na všem, když je někdo chce hledat), ale i občasné drobné nelogičnosti či "divácké násilnosti" člověk autorům odpustí, pokud se celkový výsledek dá konzumovat - a to se tedy Proroctví dá, a s velkou chutí, byť lidstvo jako druh v něm stojí na pokraji propasti... (24.09.2012)

Opravdu dokonalá atmosféra při které mrazí v zádech. A katastrofické události jsou dechberoucí. Proyas výborně prostudoval katastrofické filmy a ví, jak mají správně vypadat, aby divák byl přikován v křesle s pootovřenou pusou. Nicolas Cage má ve filmu své dobré i špatné herecké chvilky. A to mě právě rušilo. Jako by se občas vracel z natáčení Ghost Ridera :) Ještě, že se tohoto tématu ujmul Alex, jinak by to byl nejspíš další Nicolasův propadák v herecké kariéře. Zato Chandler Canterbury začíná dobývat Hollywood. Jeho role je sice malá a tichá, jenže právě to jí dává skvělý nádech. A poslední půlhodina filmu je tak zvláštní, že oni nebudu pro jistotu psát, abych někomu nezkazil dojem. (21.06.2009)

Na rozdíl od Watergate, kde se bývalí agenti CIA pilně činili, vypovídá Proroctví o opaku; o nečinnosti CIA, která věděla a mnohé tušila o chystaných útocích 11. září a nezasáhla. Shit happens, to souhlasí, ale nikoliv for no reason... Jinak je film dílo pofidérní, poznamenané digitální kamerou, nechtěně státotvorné, skrznaskrz asexuální a rasistické, obtížně dešifrovatelné a k bujným výkladům vůbec převelice náchylné (kupř. křesťanství sice stojí v protikladu k někdejší tvrdé deterministické koncepci vztahu člověka a kosmu, přesto však křesťanství lehkým determinismem je, jinak by muselo uznat, že je člověk „náhodnou chemickou událostí“ – křesťanství se nám jinými slovy snaží namluvit, že až po současnost bylo vše deterministické, určeno vyšším smyslem, kdežto od současnosti platí svoboda individuality a s ní spojená morální zodpovědnost). Proroctví je ten druh filmu, kde se veškeré intelektuální pnutí odehrává vně na fórech, nikoliv ve filmu samotném – to má za následek, že o film za x-měsíců nikdo nezavadí, leda by lidé z produkčního přibalovali k DVD i příspěvky z diskusí. Proyas je tak další smutnou obětí hollywoodských balíčků – tzn. jeden film pro studio, druhý autorský –, protože z vlastní iniciativy by takovouhle shnilotinu nespíchnul, ani kdyby mu řezali péro autogenem. Rovněž jsem nucen konstatovat jistou genderovou asymetrii, poněvadž hlavní hrdina není žena, nýbrž chlap, a tato skutečnost se přenáší i na děti: syn Cage je koumák a hlavička, zjevně inkarnovaný inkvizitor, kdežto autorka prorockého spisu dívka a čarodějnice. (24.06.2009)

Většinu času jsme si říkal, že kritici Proroctví uškodili, vždyť je to třeskutě napínavý a sugestivní katastrofický film, který díky Proyasově režie a skvělému vizuálu překonává i mnohem dražší kolegy. Jenže biblické finále dělá z doposud tolerovatelné směšnosti něco velmi blízkého frašce. Katastrofickým snímkům díry v logice a podivnou (ne)motivaci postav prominete, ale ve chvíli, kdy na vás tvůrci vytasí těžké metafyzické kalibry, je veta po tolerancí. Proroctví jednoznačně dojelo na příliš vysoké ambice. Kdyby zůstalo více při zemi, patřilo by mezi žánrové špičky. Jenže jakmile začne Nicholas Cage vypouštět z úst věty jako "jak mám zachránit svět", bylo by zle i v mnohem lépe vymyšleném filmu. [65%] (15.07.2009)