Bibliothèque Pascal
Bibliothèque Pascal
Bibliothèque Pascal
Bibliotheque Pascal
Bibliothéque Pascal
Režie:
Szabolcs HajduScénář:
Szabolcs HajduKamera:
András NagyHrají:
Orsolya Török-Illyés, Andi Vasluianu, Oana Pellea, Răzvan Vasilescu, Gheorghe Dinică, Tibor Pálffy, Ion Sapdaru, Orion Radies, József Pacskovszky (více)Obsahy(1)
Dvě dekády od pádu železné opony stále nesmazaly rozdíly mezi zeměmi bývalých bloků. Koprodukční drama s prvky magie, tragikomedie i thrilleru vypráví o tom, že pokud život nestojí za nic, geografickým přesunem se zničehonic nezlepší. Hlavní hrdinka Mona s maďarsko-rumunskou krví vypráví nebývale příjemnému úředníkovi na sociálce svůj příběh. Chce totiž získat zpět do péče svou malou dcerku, kterou nechala u tety, když se vydala na Západ hledat „štěstí“. Zkušenosti, které Mona získává během své nedobrovolné prostituce v liverpoolském bordelu pojmenovaném Pascalova knihovna, zrovna příjemné nejsou. Mizanscéna dýchá zvláště nechutnou atmosférou, která jako kdyby vznikla spojením mléčného baru z Mechanického pomeranče a většiny videoklipů Lady Gaga. Fantaskní sekvence režisér obhajuje zvykem z dětství, kdy si v šedi sídliště představoval „barevnější" realitu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (50)
Excentrická knihovna rozkoše. Příliš extravagantní hrátky, příliš výstřední spropitné majiteli samolibých potěšení. Pohádkový fiakr s přitažlivým espritem perverze. Nevěstinec pro zvráceně náročnou klientelu odemyká fantazijní neřest v imaginaci mysli na popud "obyčejně vykolejené skutečnosti." Opouštím ten svět, proklínám štědrost dekadentního blahobytu, který vede ruku dna a špíny do pestrobarevné "literárnosti" bizarních, kontroverzních a povrchních artistů. Ústy pronáším /ne/slušný návrh přikrášlené reality. Z očí lze vyčíst přání jediné, štěstí skromné. ()
maďarský duch v tomto koprodukčním snímku zvítězil.... Byla to podivnost (jako většina maďarských snímků z posledních let..). Něco mezi avantgardou a sociálním dramatem.... Trochu rychlejší tempo by neškodilo..... ()
Rozporuplné, barevné, téžké, zvrácené, pohádkové. Nevím ani proč dávám tak málo bodů, možná za tu děsivost, za tu rozporuplnost. Nápad skvělý, výborná tragikomedie, která vás ani na minutu nepustí k nudění, neustále se vám před očima míhají barvy, pohádky a sny. Ve zkratce film o prostituci v Anglii převedený do méně děsivé pohádkové podoby. Hudba byla výborná, postavy sympatické, obzvláště žena režiséra a jejich malá dcerka. Co se týče samotného podniku "Bibliothéque Pascal" tak ten byl dost úchylný, a scéna v pokoji Desdemody na mě byla už moc! ..nejvíc se mi líbil plavací kruh z plastových flašek.. ()
Nevědět, že jde o maďarský film, snad bych si i myslel, že se jedná o nejnovější počin Emira Kusturici, jehož DŮM K POVĚŠENÍ probleskoval zde ve volných (a nemnohých) chvílích, striktně vyhrazených magické absurditě, ložené na surrealistickém základu. Celkově je sice snímek podstatně učesanější než dílo jugoslávského barda, Kusturica ale dnes taky netočí jako před dvaceti lety a navíc diváckému vstřebání tento fakt nikterak nevadí. Mimo několik výrazných nápadů potěší i velmi dobré herecké výkony (nejen představitelky sympatické hlavní hrdinky). II Scénář: Szabolcs Hajdu. Hudba: Flanger, Burnt Friedman a Atom. 85% ()
Zdaleka ne tak absurdní, jak se původně zdálo... (3,5*) ()
No je pravda, že film obsahuje s nespornou obrazotvorností vymyšlené surrealistické pasáže a poměrně bizarní scény, ale nelze se při sledování ubránit dojmu, že tyto jsou do příběhu přimíchány dost samoúčelně. A že by na nich měl stát celý film, protože na vlastním příběhu (poměrně banálním a navíc podaném silně nedramaticky; příběh je víceméně zameten pod koberec a nebýt první a poslední scény, je velmi pravděpodobné, že by tam i zůstal) se mu stát nejspíš nepodaří. Jenže to by právě nesměly působit jednotlivé bizarnosti tak izolovaně, nekoncepčně. Tady zkrátka nefungují. Tady se mi zdají fungovat jenom - docela paradoxně - určité "civilní" (rozuměj ne absurdní či surrealistické) scény, ve kterých není patrná snaha zhušťovat děj kvazivtipným střihem. ()
[6.10.2010, Filmový klub Pastiche Filmz, Olomouc / konvikt] Velmi zajímavý a dvojznačný film, v němž dominuje výborně rozpohybovaná kamera a proměna mizanscény mimo plátno. Vůbec se nedivím, že film obdržel za kameru několik prestižních cen. Obsahová složka balancuje mezi syrovým, nekompromisním dramatem a silnou ironií, s níž jsou úzce spojené i surrealistické momenty, kterých je ve filmu hned několik. Hrátky se zvukem, který je mnohdy asynchronní, jen stupňují provokaci diváka, který je nucen vedle sebe srovnávat realitu s iluzí, přičemž se tyto složky navzájem protínají v absurdních situacích. Film do slova a do písmene hravý scénáristicky i formálně, což je v evropské artové produkci jedině plus. 75% ()
7,5/10 [SPOILER?] Súdiac podľa ohlasov sa mi zdá, že úvodný pohovor vo filme zmiatol veľa divákov (a kritikov). Načrtnutej téme adopcie a obchodu s bielym mäsom však zazvoní umieráčik už s príchodom druhej scény, kedy začína pozvoľný prechod od neorealizmu na rumunský spôsob k uvoľnenej a asociatívnej fantázii. Tá je čírejšia než v Imagináriu dr. Parnassa (bez Gilliamovej hravej enigmatickosti), ale vďaka dlhému rozjazdu nikdy nedosiahne na košatosť Gondryho Náuky o snoch. Volanie týchto filmov po práve na slobodu predstavivosti je tu naviac vyostrené spomínaným pohovorom. Schválne, čomu dávate prednosť vy? Fantazírovaniu či neutešenej realite? Hajdu samozrejme neprináša žiaden priekopnícky film, a ani srdcervúcu, komplexnú či vizionársku výpoveď. Mne sa ale jeho neobvyklá kombinácia rozprávky, tragiky, thrilleru, karnevalu-cirkusu, futurizmu, jazzu, britského snobizmu, rumunskej biedy a projekcie snov proste páčila. ()
[MFF Cinematik 2010, Piešťany] Ohohoo, režisér trošku upustil uzdu svojej fantázií, teda čo sa požiadavok klientov bordelu týka. Začiatok vyzeral dobre, no keď začala Mona rozprávať svoj anglický príbeh, dostal film trochu iný ráz. Čakal som niečo normálnejšie. ()
Někde na pomezí. Jak už tu bylo psáno - nejlepší na filmu je trailer. Jak už tu bylo psáno - část filmu je perfektní a část filmu je... o čem vlastně? ()
Takto to zhruba dopadne ak dievča nemá šťastie na mužov a ďalej budem zabŕdať do deja spoilermi veľkosti Brna. Akýsi kriminálnik babenke najskôr spraví potomka, na druhý deň je už vdova, potom ju vlastný otec zapredá do bordelu, ešte v ten deň sa stáva polosirotou a v hriešnom pelechu si okrem fackujúcich radovánok príde aj na kokaínové kokteily. Mimochodom dcérenka čo na babkin rozkaz cucá pred publikom brandy to tiež nemá na ružiach ustlané. Námetom možno slušná dráma, ale spracovaním ide o akýsi zvláštny experiment. Udalosti totiž pravdepodobne sledujeme opitým pohľadom samotnej obete a tá má slabosť pre rozprávky. Takže z megalomanskej trúby aká sa prisnila opitej dcére vychádza kapela trubadúrov na čele zo zosnulým dedom, ktorý následne maminku vyslobodzuje zo zajatia. Chcete ísť do toho ? Ja už viackrát nie. I tak môžem potvrdiť, že si po rokoch spomeniete maximálne tak na jednu vizuálne úchvatnú scénu, ostatok zapadne prachom. Našťastie aj diskutabilný happy end s poručíkom podpisujúcim rozsudok o opatere dieťaťa. ()
Světový „klubák“ z Maďarska se vším všudy (od herců přes výtvarnou složku až po hudbu) a také vítězný snímek MFF OKO 2010 (nejlepší kamera). ()
Hajdu sa s divakom cely cas hra. Obcas ho zatiahne do uplne obludnych a chorych detailov, potom to opat odlahci nejakou mierne ironickou scenkou. Vysledok: naozaj vynikajuci filmovy zazitok prichadzajuci z necakanej zemepisnej sirky. ()
Farebnosť filmu sa mi veľmi páčila. Odľahčila inak veľmi ťažký a silný príbeh, ktorý nám ukazuje škaredú a brutálnu realitu tohto sveta. Všetko to stálo na hereckom výkone hlavnej postavy, ktorý bol výborný. Zaujímavé bolo, že film nešiel prvoplánovo len po tejto brutalite obchodu s bielym mäsom, ale našli sa aj komické scény, ktoré to všetko posunuli do inej roviny, ľahšej a zábavnejšej pre diváka. Avšak v kontraste s tým, som si ja osobne ešte viac uvedomila hrôzu, ktorá vyplýva z tohoto obchodovania. Hudba, fantastické motívy, literárne postavy ako obete prostitúcie, to všetko na mňa pôsobilo veľmi originálne. Smutné sa striedalo so zábavným, farebné so šedivým a výsledok ma veľmi bavil a nadchol. ()
Tak tohle je hodně crazy záležitost. Jak už tady mnozí zmínili, je to zvláštní, surrealistické a místy zábavné, ale taky dost divné (některé scény z bordelu byly až nechutné). Každopádně to není film, který by na diváka neudělal žádný dojem. Radím zkusit:-) ()
A mne se to libilo. Od zacatku do konce. Kdyz jsem film, po jeho skonceni, trochu sumarizoval, vzpomel jsem si na Big Fish, vzpomel jsem si na Snidani na Plutu a na par dalsich skvelych filmu. _____ Uveritelna pohadkovost. ()
Hajdu je drzý šprýmař s nebývalou obrazotvorností a smyslem pro příběh. Jen víc takových, prosím! 5/5 ()
Chlípnost artové sexuality Srbského filmu zproštěná o explicitní násilí a obohacená sympatickou pohádkovou rovinou. Balkán zcela jinak a lépe. ()
Vcelku zajímavé, avšak takové nedotažené - z popisku bych se spíše klonil k těm klipům Lady Gaga než k mechanickému pomeranči. Ten je svou propracovaností úplně na jiné úrovni. ()
kto ma rad knizny magicky realizmus, neolutuje zhliadnutie drsneho filmu s vyuzitim rozpravky pre mna dobra chutovka ()