Akvabely

Filmů na podobné téma bylo natočeno už asi sto. Je ale docela příjemné, že ten sto první se na celou věc dívá trochu jinak a ukazuje věci takové jaké jsou. Není to bůhvíjak dokonalý film, ale hlavně dvě věci se mi na něm líbily. Jednak to, že postavy neprochází nesmyslnými změnami, nepřevrátí během dvou dnů svůj pohled na svět ani nezískají úžasné schopnosti, jak tomu často v podobných filmech bývá a pak to, že Water Lilies, film o patnáctiletých děvčatech, se ani zdaleka nezaměřují na patnáctileté publikum a tudíž nechtěně nesklouzávají mezi jiné, "vtipnější", snímky z prostředí mladých lidí a jejich prvních lásek. Úplně ale pochopím, pokud tento film někdo naprosto zdrbe, důvody by se taky našly. (02.04.2008)

Pseudoartová podivnost, kde jsou tři dívčí postavy, z nichž ani jedna se nechová normálně, nebo alespoň uvěřitelně, jinak též řečeno, scénář psal křeček po prožití fridexu. Vážně, nechápu, že tohle je v červené (nad 70%), když české pusinky Karin Babinské, které se de facto zabývají tímtéž - dospíváním, včetně lesbické orientace - a jsou mnohem lepší a postavy se tam chovají uvěřitelně, tady ne. A krom toho tu vlastně ani není nic moc zajímavého, žádná z naznačených linek nejde do detailu, herecky i řemeslně průměrné a jedna nahá plavkyně tu sice je, ale žádné osmioké monstrum s chapadlama ji neoblézá, takže japonský trh se taky nechytne. (22.08.2016)

Zdaleka ne geniální - přesto velmi osvěžující debut. Trochu mne zamrzel příliš otevřený konec - mám rád pointy, tady jsem měl dojem, že v závěru skvěle rozehrané partie scénárista nevěděl, jak to celé vygradovat, takže to nechal tak nějak vyšumět do ztracena (což může mít velmi silný účinek, ten se ale zrovna tady nedostavil). Jinak ve všech směrech řemeslně výborně zvládnutý film a nebanální děj s banálním tématem. (27.06.2008)

Ohromující snímek mě na počátku nijak zvlášť neokouzlil, ale čím více jsem se do něj nořil, začínal jsem chápat, že nejlepší debut roku 2007 pro mě budou právě Akvabely - opravdové, syrově realistické, ale zároveň plné citů v podání herců, kterým jejich příběhy prostě nelze jinak než uvěřit. Hrdinkami dramatu objevování sexuální identity jsou tři mladé dívky nijak nezatížené vyššími autoritami, tedy relativně neomezené. Ostatní filmy na podobná témata bývají obtěžkány ještě další dějovou linkou, a to vztahy "děti - rodiče". V Akvabelách rodičovskou autoritu spatříte jen v náznacích. Dívka si zamyká pokoj a rozbitým plotem v zahradě odchází pryč - vyšší autority jsou pouze omezujícími prvky, jež se dívky již dávno naučili obcházet. Zůstává jim tedy relativní svoboda, která je však tvrdě vykoupena předčasným dospíváním a hrubými nárazy do zdí dospělého světa vztahů a pocitů. Samostatnou kapitolou je pak hudba a výborně zvládnutý závěr. Akvabely jsou pravdivým a uvěřitelným dramatem, které i v chladném a odtažitém prostředí plaveckého bazénu dokáže rozehrát vroucí hru dívčích emocí. (17.08.2008)

Naissance des pieuvres u mňa dostáva 5* nie kvôli tomu, že je dokonalý film, ale preto, že hodnotím srdcom a toho sa dotkol. Žeby to bolo tým, že som bola tiež 15 ročné dievča? Možno. Každopádne bol skutočný a niektoré zábery boli pre mňa okúzľujúce (rovnako ako aj krásna Adele Haenel). Tak keď máte chuť na príjemnú sondu do prostredia dospievajúcich dievčat bez klišé a núteného humoru a vôbec keď máte radi veci, ktoré sú „iné“ , vrelo odporúčam, mohla by to byť your cup of tea;) (11.07.2008)