Písně o lásce

Povedený romantický film s pár lehce muzikálovými výstupy... a snahou dokázat že i velkou bolest lze vyléčit láskou, byť dosti neortodoxní. - což zní uberpateticky, ale ve skutečnosti je to vážně docela přijemný film s fajn písněmi, který sice vyloženě nenadchne, ale ani nenudí. 7/10 (Viděno na Festivalu gay a lesbického filmu 2008) (06.11.2008)

Zvláštní, jemný a nezvykle civilní muzikál o tom že každá píseň lásky je úplně jiná. Efektní hudební čísla se zpěvy a tanci nečekejte, postavy si broukají nebo prozpěvují své myšlenkové pochody v těch běžných i méně obvyklých denních situacích. Pod povrchem jejich obyčejných životů je neklidná hladina hlubokých citů, pod které neumí chodit ani oni sami. Zápletka je poměrně nepředvídatelná, pokud si nezkazíte překvapení přečtením obsahu. Jen ten opěvovaný konec mě nijak neoslovil, snad kvůli tomu, že Erwann vypadá jako o pár let starší Šebek mladší z Pelíšků. (30.08.2019)

Tohle jsou audiovizuální orgie, tedy především vizuální, kamera kouzlí. Ale u muzikálu bych asi očekávala poněkud zajímavější hudbu. Ona se místy tváří, že by ráda dosáhla něžnosti a nápaditosti Laie, ale bohužel k tomu má velmi daleko. Příběh samotný je vyprávěn velmi chladně, takže i přes značnou dávku neotřelosti, se stává nezajímavým. Tím nejlepším z celého filmu zůstává skutečně vizuál, jenže i ten by se mohl zúčastnit pouze župní ligy při srovnání s Jeunetem nebo Gondrym. (30.04.2019)

Poněkud atypický milostný trojúhelník sdílející spolu jedno lože (Ismaël, Julie, Alice) sledujeme v tomto příjemně francouzsky podmanivém dramatu a muzikálu v jednom, jejichž děj se po jistém zlomu začne odebírat nečekaným směrem. ~ Do tří dějství (Odchod, Nepřítomnost a Návrat) rozčleněný příběh, jenž je situován do podzimní pochmurné Paříže, mile okořeňuje častá přítomnost poměrně chytlavých songů. I když pravda, herci žádnými zpěváky nejsou. Oceňuji však nenucenost a naprostou přirozenost při přechodech mezi hudebními vložkami a mluveným slovem. ~ Les Chansons d'amour je melancholickým filmem o nevyzpytatelnosti a nestálosti lásky, o hledání lásky v kapkách deště na mokrém chodníku za tónů tesklivých melodií, filmem o bolesti, kterou je možné resetovat a ne se v ní utápět. Nekonvenční konec mě dvakrát nenadchnul, ale tak zase proč ne... ~ ~ Milovala bych tě až do konce v tomto dešti a všem co přijde. / Miluj mě méně, ale miluj mě dlouho. (07.01.2012)

Krásně poetický snímek. Ze začátku jsem se nedokázala s hrdiny ztotožnit, ale jak čas plynul, zjistila jsem, že je to přesně tak, jak to má být a vcelku to ve mě zanechalo velice příjemný pocit. Největší požitek jsem měla z třetí části "Návrat". Tam si mě Honoré získal na plné čáře... "Miluj mě méně, ale miluj mě dlouho." (26.05.2013)