Písně o lásce
-
Les Chansons d'Amour
-
Les Chansons d'Amour
-
Love Songs
Drama / Muzikál / Romantický
Francie, 2007, 100 min
Česko-Slovenská filmová databáze
ČSFD projekce My
Arctic: Ledové peklo - Bratislava
Arctic: Ledové peklo - Praha
Lou_DeLarge
líbí se mi, že tenhle film je o velkejch věcech jako láska a smrt (á - a ještě je to muzikál!), ale je prostej podbízivosti a sugestivnosti a falešný líbivosti. je to civilní a syrový a tak samozřejmě opravdový, že v tomhle ohledu má snímek doživotní alibi. rozhodně má tvář, a nepopírám, že ta tvář je taky částečně tvořená z těch pěknejch tváří pěknejch herců a hereček v zatraceně pěknym oblečení potloukajících se po tý báječný Paříži do svejch sakra pěkně vyvedenejch bytů. není to myšlenkově statický, leccos je otevřený a jen naznačený, takže myslim, že to jde sledovat v různejch polohách na kontinuu pasivity-kreativity. ale. to zakončení se mi prostě nějak nelíbilo.(11.11.2012)
Plangi
Uvědomujeme si stejně svou lásku k někomu, když s ním jsme a když jej ztratíme? Co nás dostane ze ztráty milované osoby? Čas? Úporná snaha okolí se z toho vypovídat a sdílet zármutek společně? Nebo spíš znovu láska, nečekaná…? Bylo by pošetilé tvrdit, že Les Chansons d´Amour je pouze o tomto, nýbrž ve svých třech dějstvích právě před tyto otázky je postavena hlavní postava, mladý Ismaël. Sympatické je, že přes jistou dávku chmuru působí film příjemně a pozitivně (a hlavně emočně NElacině). Muzikály bytostně nesnáším, tudíž jsem rád, že film nedošel zdaleka naplnění tohoto žánru. Těch pár hudebních čísel mi profičelo hlavou a tak mě napadá, že je šlo úplně vypustit a spíš je použít jako hudební podkres scény. Filmu by to určitě slušelo víc. Louis Garrel a Paris mu sluší nejvíc. 80%(27.2.2011)
markotter
Hodně nevyrovnaný film jak ve scénáři, tak ve výkonech herců. Začíná to docela nadějně, dokonce i první písničkový vstup je takový lehký, francouzský. Postupně se ale děj víc a víc zamotává, přibývají postavy, skoro všechny se chovají hodně iracionálně a každých 5 minut zazní variace na první písničku (skladatel netrpěl v době skládání zrovna tvůrčí invencí) s jinými herci, z nichž někteří zpívají opravdu strašně. Ke konci filmu jsem si navíc říkal, "ježiš, kam zase de a co nepravděpodobnýho udělá", jen aby to bylo zajímavý. Škoda.(24.11.2011)
kdosizrosy
"Miluj mě méně, ale miluj mě dlouho." - tahle závěrečná věta, jakýsi epitaf, z Les Chansons d'amour dělá něco, na co nezapomenete a budete mít po čase nutkání vidět to znovu. Ne tak pro film samotný, nýbrž spíše pro ten pocit, jaký ve vás vyvolá a co ve vás zanechá. Dějově se nejedná o nic převratného, milostný trojúhelník, i když ne úplně klasický (možná bych spíš měla švédská trojka? aspoň na začátku), muzikály nadto nemám moc v lásce a navíc tady je ta hudba taková nijaká - sice příjemná, ale takřka stále stejná, nic si z ní člověk nezapamatuje. A tak vlastně, proč ty 4*? Zejména pro ty pocity, které vyvolává, pak pro skvělou kameru, prostředí a celkový pocit (což u francouzských filmů, zdá se mi, bývá samozřejmostí) a v neposlední řadě pro pohledné herce! (Alice + Ismael) 4 a 1/2.(8.7.2011)
Florfila
Krásně poetický snímek. Ze začátku jsem se nedokázala s hrdiny ztotožnit, ale jak čas plynul, zjistila jsem, že je to přesně tak, jak to má být a vcelku to ve mě zanechalo velice příjemný pocit. Největší požitek jsem měla z třetí části "Návrat". Tam si mě Honoré získal na plné čáře... "Miluj mě méně, ale miluj mě dlouho."(26.5.2013)