Tōku no sora ni kieta

Yukisadovo panoptikum lehce felliniovských a nezvykle hlučných postaviček sehrávající jakýsi nadpřirozený suši (rámen/soba/udon...doplňte si libovolný běžný japonský pokrm, ne nutně na těstovinovém základu) western v rytmu balkánské dechovky, bohužel zaujme kromě své přeplácanosti snad jen bohatou vizuální stránkou a uvěřitelnými výrazovými prostředky herce v hlavní dětské roli. Obzvlášť mnohé fantastické prvky (spojením meteoritu s africkým nástrojem k provádění obřízky vznikne létající talíř či co) a bezúčelná změť jazyků (ruština - sice místo děje leží u hranic, ale...; hebrejština, "ufonština") jsou nesmyslně naroubovány na tuctový příběh dětského přátelství. Mimochodem ona "vesnice" soudě dle počtu dětí zřejmě zažívá, na japonském venkově vskutku ojedinělý, populační boom. Že by to souviselo s tím, že veškeré společenské události včetně svatby se odehrávají v místním bordelu? (29.06.2008)