Krásky a tajemství – tak přece začínají všechny filmy noir. Dánský sebereflexivní thriller.
Základem postmoderního a sebereflexivního thrilleru dánského režiséra Oleho Bornedala je otázka, jaké jsou osudy postav mimo to, co nám z nich film ukáže, a jak si k figurám automaticky dosazujeme příběhy na základě diváckých či čtenářských zkušeností.
Během dopravní nehody potká forenzní fotograf Jonas tajuplnou Julii. Když ji posléze navštíví v nemocnici a je jejími příbuznými považovaný za jejího přítele Sebastiana, začne se propadat do víru lží a fikcí, který sám přiživuje. Jelikož o Sebastianovi nic neví a dívka trpí ztrátou paměti a následkem šoku i dočasnou ztrátou zraku, vezme na sebe Jonas identitu, kterou si sám vymodeluje na základě svých nenaplněných snů. Paralelní fiktivní život se pro něho stává únikem před každodenní prací, usedlým rodinným životem i porouchaným autem. Jenže Sebastianova realita je zásadně odlišná od toho, co si Jonas vybájil, a začne ho záhy dohánět.
Důmyslný scénář reflektuje principy noirových krimi příběhů. Ty také ve svém základu často stojí na vypravěči, jenž svému okolí a druhým postavám přiřazuje domnělé příběhy, které jsou postupně konfrontovány s realitou.
Scenárista a režisér Ole Bornedal snímkem Pouze další love story potvrdil své kvality jednoho z nejoriginálnějších tvůrců současnosti, kteří ve svých filmech reflektují a dekonstruují narativní principy klasických žánrů. Mezinárodně na sebe upozornil již v roce 1994 filmem Noční hlídač, který o tři roky později přepracoval pro americký trh do filmu Hlídač mrtvých. Z jeho dalších snímků získal nadšené ohlasy především moderní morytát Zbav nás od zlého z roku 2009.
(Česká televize)
Krásky a tajemství – tak přece začínají všechny filmy noir. Dánský sebereflexivní thriller. Základem postmoderního a sebereflexivního thrilleru dánského režiséra Oleho Bornedala je otázka, jaké jsou osudy postav mimo to, co nám z nich film ukáže, a jak si k figurám automaticky dosazujeme příběhy na základě diváckých či čtenářských zkušeností.
Během dopravní nehody potká forenzní fotograf Jonas tajuplnou Julii. Když ji posléze navštíví v nemocnici a je jejími příbuznými považovaný za jejího přítele Sebastiana, začne se propadat do víru lží a fikcí, který sám přiživuje. Jelikož o Sebastianovi nic neví a dívka trpí ztrátou paměti a následkem šoku i dočasnou ztrátou zraku, vezme na sebe Jonas identitu, kterou si sám vymodeluje na základě svých nenaplněných snů. Paralelní fiktivní život se pro něho stává únikem před každodenní prací, usedlým rodinným životem i porouchaným autem. Jenže Sebastianova realita je zásadně odlišná od toho, co si Jonas vybájil, a začne ho záhy dohánět.
Důmyslný scénář reflektuje principy noirových krimi příběhů. Ty také ve svém základu často stojí na vypravěči, jenž svému okolí a druhým postavám přiřazuje domnělé příběhy, které jsou postupně konfrontovány s realitou.
Scenárista a režisér Ole Bornedal snímkem Pouze další love story potvrdil své kvality jednoho z nejoriginálnějších tvůrců současnosti, kteří ve svých filmech reflektují a dekonstruují narativní principy klasických žánrů. Mezinárodně na sebe upozornil již v roce 1994 filmem Noční hlídač, který o tři roky později přepracoval pro americký trh do filmu Hlídač mrtvých. Z jeho dalších snímků získal nadšené ohlasy především moderní morytát Zbav nás od zlého z roku 2009.
(Česká televize)
(více)
Kľudný a stereotypný život manžela a otca dvoch detí Jonasa s netradičným povolaním policajného fotografa naruší tragická nehoda, pri ktorej spozná tajomnú Juliu. Tá sa ocitne vo veľmi zlom stave a navyše so stratou pamäti v nemocnici. Výčitky svedomia Jonasa zavedú k jej lôžku, kde hneď na začiatku dôjde k zdanlivo malichernému, ale veľmi dôležitému nedorozumeniu, ktoré však bude mať siahodlhé a pre film veľmi podstatné následky. Hlavné postavy sa postupne zaplietajú do pavučiny lží, ale i odhaľovania Juliinej minulosti, ktorá ich postupne všetkých doháňa.
(larelay)