Obsahy(1)
Záznam predstavenia írskeho komika Dylana Morana v Dubline. Zabávač preslávený najmä úlohou kníhkupca v seriáli BLACK BOOKS vedie nepretržitý monológ o všetkých možných aspektoch života v modernej spoločnosti - drogy, ľudský potenciál, technika, hotelové izby, rôzne účinky rôznych druhov alkoholu, deti, výchova, hudba, politika, lži, spolubývajúci, televízne spravodajstvo, Francúzi, náboženstvá, homosexuáli, Ježiš, dômyselnosť designu mužských genitálií, dialekty a dokonca aj fenomén známy ako "írske vlasy". (tomashrabek)
(více)Recenze (160)
Pri sledovaní Monster som sa len utvrdila v domnienke, ktorú som nadobudla už pri sledovaní Black Books. A síce, že Dylan Moran sa podľa všetkého s pohárom vína a cigaretou v ruke už narodil :). Najviac som sa bavila na jeho pojednaní o "mladistvých" a samozrejme na konci, pri demonštrovaní úkazu írskych vlasov! To som išla do kolien! Napriek tomu, nemôžem dať 5 hviezd. Je síce fakt, že v Monster na ploche 85 minút zaznie viac a lepších hlášok ako vo všetkých častiach Black Books dohromady, neubránila som sa tomu pocitu, že takto, podávané jedna za druhou sa trochu strácajú a že jednoducho lepšie vyniknú v menších dávkach a v kontraste s naivným dobrákom Manym. Povedané inak: myslela som, že toľko srandy naraz neprežijem! ()
Dylana Morana znám, asi jako většina lidí, z vynikajícího britského sitcomu Black Books. Bernarda zahrál famózně. Po shlédnutí jeho divadelních představení jsem pochopil, že on Bernarda nehraje - Dylan Moran prostě je Bernard. Ohromný cynik a bohém, ale stejně je prakticky nemožné si ho nezamilovat. Pořád nechápu, jak dokáže plynule přejít z jednoho tématu do úplně jiného (v průběhu představení například hovoří o dětech, načež se po chvíli řeč stočí na téma alkohol). A tohle předvádí necelou hodinu a půl. Hodně dobře jsem se pobavil. -"I'm kinda looking forward to being old, you know really really old, so that I can lean over in a restaurant with my son or daughter and say: "You know what I just did? I just pissed myself, you deal with it, then carry on telling me about you job or divorce or whatever the fuck it is, I’m not really listening to you to be honest, which one are you Siobhan or Simon? I can never tell." ()
Moranova mluva zní jako plácání opilce (zvlášť když svá vystoupení doplňuje vínem a cigaretou), ale to plácání je tak vtipné, neotřelé a překvapující, že člověk sedí a čučí a směje se. Neuvěřitelná přirovnání a nápady jsou prostě odzbrojující, takže poslouchat (a sledovat) Dylana Morana je prostě labužnický zážitek. ()
Morana miluji hlavně skrz Black Books. Díky doporučení jedné uživatelky sdílející mou lásku jsem se dostal k Monsteru a Like, Totally... Like, Totally je bezesporu slabší než Monster. Čím víc se smálo publikum v Londýně, tím méně jsem se bavil já. Moran často řešil blbosti a neřešil je nijak závratně zábavně. Chuť jsem si spravil na Monsteru. Ten je absurdnější, Dylan mi přijde "bernardovější" a tím i mnohem vtipnější. Člověk se až diví, jak malý je rozdíl v hodnocení těchto dvou představení... 90% ()
To vám takhle přijde na podium borec s rozcuchanýma vlasama, nedbale upravenou košilí, se skleničkou vína a cigárem v hubě a začne něco vykládat. Chvílema špatně artikuluje, nevím, jestli kvůli vínu nebo přirozeně, a absolutně vás dostane do kolen. A tohle platí pro všechny 3 stand-upy, který jsem s ním viděl. Jeho humor je svéráznej, ale komu se líbil seriál Black Books, nemá pravděpodobně o čem dlouho přemýšlet. ()
Reklama