Obsahy(1)
Záznam predstavenia írskeho komika Dylana Morana v Dubline. Zabávač preslávený najmä úlohou kníhkupca v seriáli BLACK BOOKS vedie nepretržitý monológ o všetkých možných aspektoch života v modernej spoločnosti - drogy, ľudský potenciál, technika, hotelové izby, rôzne účinky rôznych druhov alkoholu, deti, výchova, hudba, politika, lži, spolubývajúci, televízne spravodajstvo, Francúzi, náboženstvá, homosexuáli, Ježiš, dômyselnosť designu mužských genitálií, dialekty a dokonca aj fenomén známy ako "írske vlasy". (tomashrabek)
(více)Recenze (160)
...a pak pustili tu písničku. Jmenovala se "The Funk Soul Brother". Na to nikdy nezapomenu, protože to byl taky veškerej její text. Byl z té písničkářské školy, kde to se slovama nepřehánějí ...pro případ, že by jich byla škoda. Znělo to jako milion požárních aut, který honí 10 milionů sanitek přes válečné území. A pouštěli to tak nahlas, až z toho začala prázdná židle vedle mě krvácet. Zpívalo se tam: "The funk soul brother. Právě teď, jé. Je to funk soul brother. Vomrkni to. Je to, no, funk soul brother. V podstatě." Já neříkám, že je to špatná písnička. To vůbec ne. Říkám jen, že byste mohli vzít dejme tomu koště, namočit ho do ňějaké brzdové kapaliny, strčit druhý konec do mýho zadku ... a posadit mě na trampolínu v jezdícím výtahu, na jehož stěny bych napsal lepší písničku, jen tohle tvrdím. Tohle nemůžu nepodepsat :-) ()
Dylan je kurva genius! Během necelé hodiny a půl dokáže proprat všechny společenské témata tak dokonale, že jsem nestačil valit bulvy. Od kouření, přes rasismus a křesťanství po homosexualitu a ženy. Všechny souvislosti se z něj jen hrnou a všechno do sebe zapadá jako dobře namazaný hodinový stojek. Jestli v současné době existuje lepší Stand-Up komik, já ho neznám. ()
To vám takhle přijde na podium borec s rozcuchanýma vlasama, nedbale upravenou košilí, se skleničkou vína a cigárem v hubě a začne něco vykládat. Chvílema špatně artikuluje, nevím, jestli kvůli vínu nebo přirozeně, a absolutně vás dostane do kolen. A tohle platí pro všechny 3 stand-upy, který jsem s ním viděl. Jeho humor je svéráznej, ale komu se líbil seriál Black Books, nemá pravděpodobně o čem dlouho přemýšlet. ()
Moudra a postřehy ze všedního života u kterých je nutno dodat, že bez formálního obalu - škoda jen, že to s Dylanem a jeho "stářím" nejde jako s vínem - občas mi připadá, že lehce ztrácí pojem o tématech ke kterým hovoří a dostává se do cyklů ve kterých se mnohdy opakuje.Naštěstí je tohle problematika až pozdějších skečů a z toho důvodu je pro mě kousek "Monster" za plný počet bodů. ()
Na tohle sem se fakt tesil, Moran je neskutecnej borec a je jen skoda, ze vic nehraje ve filmech. Jedna se o zaznam vystoupeni v divadle, takze tu je jen stolek, zidle, mikrofon, promitaci platno a Moran a uplne to staci. Skoda, ze kamera obcas nezabrala i to platno, vypadalo to jako vtipny obrazky. No takze krome drobny pauzy v prostredku predstaveni a asi ctyr prostrihu na rozhovor s Moranem, kdy dostava naprosto stupidni otazky ve stylu olizete mymu svagrovi koleno pro charitu, nesleze z podia a zvani, zvani a zvani a do toho obcas ucucne nezbytnyho vina, zapali si cigaretu, nebo si prohrabne vlasy, takze za chvily vypada, jak kdyz zrovna vstaval. A sype to ze sebe fakt neuveritelnym zpusobem a je uplne jedno jesli zrovna mluvi o zenskejch a chlapech, muzice, politice, valce, nabozenstvi a spouste dalsich vecech, s nicim se absolutne nesere a nedela mu problem cokoliv zesmesnit. A klidne i sebe, kde jinde uslysite, ze by radsi vykouril smoulu a perem mu uvaril snidani, nez se nechal zabit. Na druhou stranu ale musim uznat, ze v tom neskutecnym privalu hlasek kolikrat lita od jednoho tematu k druhymu a zapomene to prvni dovest do konce a pak tu sem tam chybi nejaka pointa, pripadne je tak rozjetej, ze uz kolikrat vymejsli kokotiny a obcas se taky na chvilku zadrhne a je videt, ze zapomnel myslenku. Ale to je malokdy, vetsinu casu ze sebe haze hlasky, ktery by se mohli zaramovat a devadesat minut sem se skvele bavil. ()
Reklama