Wendy a Lucy

Na Wendy a Lucy vidím hlavné neduhy festivalovej produkcie. V hlavnej úlohe najlepšie socka, ktorá vzbudzuje súcit, pokiaľ sa nejaký zamestnanec chová podľa pravidiel, tak ho ako diváci hneď odsúdime. Pritom v realite by sme sa zachovali rovnako a takéto socky odsudzujeme. Problém je v tom, že takto inteligentní a milí takmer bezďáci skoro vôbec neexistujú, režiséri vytvárajú postavy asi podľa ľudí zo svojho okolia, myslím podľa povahy, ale vtelesňujú ich do úplne iných postáv z iných sociálnych vrstiev. Kupodivu mi to tu nijako zásadne nevadí, asi preto, že nie som takouto tvorbou extra zvlášť zavalený. Navyše americký nezávislý film všetci milujeme, Michelle Williams nezakryje svoj šarm ani v tomto outfite a sú tu aj tie nevinné psie oči.... (05.08.2013)

Komorní film o křehké, lehce zmatené, nervózní mladé ženě, která z blíže neurčeného důvodu vydala za prací na Alijašku, ale kvůli poruše auta uvízla se svým psem v jakémsi zapadlém městě na severu USA. Příběh je takřka minimalistický – protagoistka Wendy se shodou okolností nalézá ze svého pohledu v bezvýchodné situaci a po učinění těžkého (a pro diváka překvapivého) rozhodnutí se z ní nakonec dostane. Atmosféru filmu prostupuje poetično osamělých parkovišť, železničních tratí a zvuku projíždějících aut na dálnici; režisérka v něm dokázala věrohodně vyjádřit pocit existenciální hrůzy hrdinky. Formátově se jedná o kratší film, dal by se charakterizovat jako „artový“. O autorce bych řekl (hodnotím pouze podle Wendy & Lucy, žádný další režisérčin počin jsem neviděl), že by jí neseděly “velké” narativy, na druhou stranu jí nelze odepřít, že ve svém počinu předvedla, že umí natočit film po psychologické stránce hluboký a autentický. (20.06.2011)

Svoboda, to je těžká věc. George Moustaki zpívá: "j'ai changé de pays, j'ai perdu mes amis pour gagner ta confiance - opustil jsem zemi, ztratil přátele, jen abych získal tvou důvěru..." Za svobodu se platí, a vždycky draze. Lucy (bez nebe a bez diamantů) to asi dokázala. Vzdálila se nám, je o krok vpředu, a zřejmě vždycky bude. Její zemí bylo auto, jejím přítelem pes. S mini to ale nešlo; svoboda neoslouchá, poroučí. Chce oběti, jako tomu bylo vždycky, je, a vždycky bude... A Moustaki pokračuje: "Ma liberté,toi qui m'as fait aimer même la solitude - má svobodo, tys mě naučila milovat i samotu."... Mohli jsme se domnívat, že americký film padl jako Golem, ale vždycky se najde i tam někdo, kdo vytáhne z kapsy šém... Pozn. 1: Orin*****, kterému se tento film také líbil, píše o "pocitu beznaděje a zmaru". Avšak tak to není tak, Lucy má vždycky navrch. A pokud svoboda není jejím cílem, pak je to určitě něco, za čím se vyplatí jít. Pozn. 2: Wendy je skvělou charakterovou rolí, na které mají svůj podíl jak Michelle Williamsová, tak Kelly Reichardtová - vyčtené momenty: Wendy nesměla mít žádný maku-up a několik týdnů si nesměla mýt hlavu; musela spát několik nocí v autě, aby se dostala do formy; při filmování si nesměla holit nohy a čistit nehty... (26.11.2017)

Protože to bylo svobodný! Protože tam byla jedna, ale i druhá strana mince! Protože ten pes měl nádherný oči! Protože vlaky patří k mým oblíbeným dopravním prostředkům, leč mnohokrát váznou! Protože bez práce nejsou koláče! A hlavně: protože Michelle Williams je perfektní herečka!! Wendy a Lucy a jejich cesta na dno s klackem a obojkem. Prostě americké nezávislé léto. (20.06.2010)

Nezávislost je jedna věc, ale když se to přežene, tak je těžký se tomu podvolit. Wendy a Lucy je hodně volnej film. Kolikrát překvapí jen samotnými dialogy, který na jednu stranu nejsou vůbec snadný, ale na druhou stranu popisujou život. Víc hvězd bych tomu dát nemohl, ale na těch 80 minut to dokázalo zapůsobit. (18.11.2010)