poster

Martin Frič, klasik českého filmu (TV film)

Dokumentární / Životopisný

Česko, 2008, 53 min

Režie:

Zdeněk Zelenka

Scénář:

Zdeněk Zelenka
(další profese)
  • roswelll
    *****

    Dokument o jednom z našich největších filmových režisérů. Každý takový dokument zaslouží můj obdiv, není jednoduché v hodinové metráži dost dobře popsat životní osud Martina Friče, ale lidé kolem něj, kteří s nim točili nebo mu byli jiným způsobem nablízku, se toho zhostili moc dobře a od začátku popsali jeho životní osud, až ke tragické smrti.(22.7.2016)

  • Matty
    *

    Nositelé cen za celoživotní přínos se dojímají nad osudem největšího profíka mezi československými režiséry. Sice se dovíme, že si Frič odseděl pět měsíců ve vězení, že byl moc dobrým člověkem a svůj alkoholismus nedával na place znát, ale skutečně chceme tuto sortu informací slyšet o režisérovi více než osmdesáti mnohdy významných filmů? Těch pár nebulvárních, alespoň trochu hodnotných, byť nepřehledně řazených faktů, by vystačilo tak na 20 minut i s otravně dlouhými filmově-hudebními ukázkami. Raději než toto zoufalství doporučuji např. Fričovu legendu od Jaroslava Sedláčka v Cinemě ze srpna 2008.(28.8.2008)

  • Karlos80
    ***

    Solidně zpracovaný dokument o jednom z největších předválečných režisérů, navíc pro mne se spoustou nových a někdy i překvapivých nejen statistických inforamcí. Některé filmové záběry z natáčení, abych se přiznal jsem viděl úplně poprvé. Velký prostor zde dostal především film Císařův Pekař / Pekařův císař (jeden z jeho technicky nejnáročnějších a nejnákladnějších filmů podobně jako kdysi třeba Jánošík) ale také třeba manželka Jiřího Sováka, jejíž muž byl s Macem velký kamarád a to už někdy od 58' roku. Celkový dojem 60%.(26.8.2008)

  • Marthos
    *

    Životní a profesní dráha režiséra Martina (Maca) Friče, jedné z nejvýznamějších a nejvýraznějších osobností domácí kinematografie vůbec, stále nedošla své objektivní klasifikace, ba co víc, stále se zmítá v bludném kruhu slepé nevědomosti. Přesně takový je i Zelenkův televizní dokument, zinscenovaný vlastně jen proto, aby mapoval pouze jednu část Fričova života v návaznosti na nic. Naprostá minimalizace objektivních informací je nahrazena snůškou povrchních, bezpředmětných klepů a polopravd ryze bulvárního charakteru, umně předkládaných tzv. mluvícími hlavami. Relevance komentářů Bohdalové, Janžurové, Menzela, Vorlíčka, Sovákové a dalších, kteří s osobou Martina Friče nemají přímou souvislost, je nulová a v podstatě vytváří klasický vatový materiál chatrné konstrukce. Dokonce ani tam, kde by měl dokument ustoupit subjektivitě, se mu to nedaří a namísto toho se objevuje samolibá prázdnost, zastoupená zejména v osobě filmového publicisty Jaroslava Sedláčka. Inventář Fričovy filmografie má simulovat sled notoricky známých ukázek z notoricky známých filmů (proč se zabývat těmi méně známými, že) a rádobyvtipný sestřih dvou písniček. V závěru už dokument rezignuje na cokoli dalšího, čímž zcela otevřeně přiznává svůj veřejnoprávní odpadní status, jež může sdílet leda průměrně nevzdělaný jedinec. Marnost nad marnost a nic než marnost.(5.10.2008)

  • NinadeL
    *

    Za předpokladu, že bych se chtěla cosi o životě a díle Maka dozvědít, nemohla bych si vybrat hůře. Odešla bych totiž políbena "moudrem" o kafíčku, které každičké ráno vyvářel Mac své ženě Suzanne Marwille - a to by bylo asi tak všechno. No, a pak samozřejmě točil s tou Bohdalovou a Sovákem, jinak to byly saláty. A toto všechno nám pověděly osoby z "nejpovolanějších", například Sovákova vdova nebo Iva Janžurová. WTF? Důležité je, že Menzel zřejmě hodně čte a rád nám to poví.(22.10.2012)

  • - Když dostal Martin Frič titul Národního umělce, poslal mu Jiří Sovák tento telegram: „Já sám tě milý Macu považuji za Národního umělce již dávno, jsem rád, že se strana a vláda ke mě připojila... (Sovák)“
    (sator)