• Houdini

    Oscar 2 nominace: Herec VR - Brian Aherne, Kamera ČB(8.4.2004)

  • fragre
    ****

    Pro našince má film o soupeření mexického císaře Maxmiliána s mexickým presidentem Benito Juarézem (v letech 1864-1867) jistou historickou přitažlivost, vždyť tím císařem byl bratr "našeho" panovníka Františka Josefa, a v Mexiku za něj bojovali i čeští dobrovolníci (legenda dokonce praví, že české vojenské kapely daly základ mexické lidové hudbě mariachi). Vcelku souhlasím s předhodnotitelem liquido26, opravdu je to na Hollywood konce 30. let překvapivě historicky věrné drama. Všeobecnou idealizaci bych připočetl dobovému stylu. Císařský pár zahraný Brianem Aherne a Bette Davis je zde vskutku okouzlující, samozřejmě i fyzicky přitažlivější než jak se jeví na dobových fotografiích jejich historické předlohy. To herec hrající Benita Juaréze to měl složitější. Tak snaživě hraje roli otce národa až místy vypadá jak historický pomník namísto živého člověka. A opět musím souhlasit s předhodnotitelem Liquido26, že nejlepe a nejzábavněji zahraná role je zde francouzský císař Napoleon III. Zahraný sice občas až na hranici karikatury, ale tak nějak by si jeden tohoto megalomanského intrikánského hochštaplera představoval. Film je hodně dobový tím, že v "citových scénách" je hodně nyvý, třeba když uvězněnému a na popravu čekajícímju Maxmiliánovi hraje pod zamřížovaným oknem sličná Mexičanka na kytaru La Palomu (tedy v obraze hraje jen na kytaru, ale slyšet je celý orchestr s lesem smyčců). To už je jak z červené knihovny. Ale celkově je to hodně dobrý film.(22.1.2017)

  • liquido26
    *****

    Tento neprávem polozapomenutý historický snímek je sice pojmenován podle mexického prezidenta Benita Juareze, ale stejně tak by se mohl jmenovat Maxmilián, neboť se jedná o tragický příběh našeho dobrého arcivévody Maxmiliána Rakouského, který se stal loutkou v politické hře francouzského císaře Napoleona III. Francouzský panovník, v posledních letech své vlády již trochu odtržen od reality se pustí do mexického dobrodružství, a aby mohl v této zemi prosadit lépe své politické zájmy dosadí na základě zfalšovaného plebiscitu na císařský trůn rakouského arcivévodu Maxmiliána, bratra našeho císaře Františka Josefa. Maxmilián, který se ze své císařské moci rozhodne vládnout za pomoci liberálních reforem je záhy opuštěn, jak kozervativními mexickými politiky, kteří si přáli jeho zvolení, tak Francouzi a spolu s hrstkou svých věrných generálů zcela vydán napospas republikánským armádám prezidenta Juareze. Přestože Maxmiliánova postava je do značné míry zidealizovaná (např. skutečným hlavním důvodem, proč zůstal v Mexiku, i když věděl, že je to jeho konec, nebyl strach o osud jeho věrných generálů, ale to, že mu jeho bratr zakázal návrat do vlasti a on odmítl žít v exilu v jiné zemi), přesto musím ocenit velkou míru objektivity a poměrnou historickou věrnost. Dalším kladu tohodle snímku jsou perfektní herecké výkony. Hlavní hvězdou je samozřejmě Brian Aherne v roli mexického císaře, který nakonec, přestože poražen stojí jako morální vítěz nad "čestným" Juarezem. Skvělý pár s ním vytváří Bette Davis v roli jeho ženy Charlotty. Někde dlouho za nimi stojí prezident Juarez v podání Paula Muniho (strašně mi připomínal Tučňáka z Batmana :-)) a v neposlední řadě je třeba zmínit vynikajícího Clauda Rainse v roli Napoleona III., pro kterého byla tahle role jako stvořená. Přestože je Bonaparte hlavní zápornou postavou filmu (podle mě právem), je zároveň také docela komickou figurkou (když jsem ho viděl, jak se dí na tom dřeveným koni, aby se nechal namalovat pro svůj jezdecký obraz, málem jsem spadnul smíchy ze židle, a stejně tak, když se snažil schovat před rozzuřenou Charlotou). No a jeho finální připodobnění k Ďáblu, to byl skutečně majstrštyk. V této chvíli rovněž film přešel do poměrně mrazivé, skoro až hororové polohy. Osobně si myslím, že ustanovit císařství v takové zemi jako Mexiko byl nesmysl, ale ať už stojíte na straně republiky nebo císaře, tenhle film stojí za to vidět :-))))(30.1.2010)

  • - Aby byla zajištěna historická přesnost snímku, tvůrci nastudovali celkem 327 knih. Rovněž byli najati dva historikové, aby pomáhali s tvorbou scénáře. (liquido26)

  • - Natáčení se údajně zúčastnilo 1186 komparzistů. (liquido26)

  • - Reakce publika po prvním zkušebním promítání byla tak negativní, že byl snímek sestříhán a některé scény kompletně předělány. (liquido26)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace