Ondine

Bohužel Ondine neni nic extra. SPOILER: Celou dobu máme pochybovat a věřit tomu, že Ondine třeba opravdu je selkie. Všechno tomu na jednu stranu nasvědčuje, na druhou nikde neni žádnej jasnej důkaz. A právě rozuzlení, na kterym tenhle film stojí, mi hodně zklamalo a odsunulo Ondine do vod průměrných dramat. (03.04.2011)

Příběh téměř pohádkový, s nádhernou Alicjou, mužným Colinem a talentovanou Alison, kde mi bylo potěšením věřit všemu, co se nabízelo - i když vím, že konec asi musel dospět do reálu, chtěla jsem se nechat unášet mořskou záhadou až do závěrečných titulků a v hlavě si nechat doznívat selkijský zpěv tuleňů i falešnou iluzi, že takové věci se zkrátka mohou stát... (03.01.2012)

Chápu, o co Jordanovi šlo - vyvolat v divákovi nejistotu a pohrávat si s jeho důvěrou v pohádkový motiv. Ale já mu to nežrala ani minutu. Chování postav je místy nelogické a chemie mezi Farrellem a kráskou Alicjí Bechledou nefunguje (spíš se tu hraje na vztah mezi dospělými a Syracusovou dcerou, ale ta nedokáže zaujmout a není dvakrát sympatická). Popravdě - rozuzlení jsem skoro odzívala, protože k příběhu jsem si prostě nenašla cestu. Na druhou stranu nemůžu říct, že by Ondine byl špatný nebo odfláknutý film. Pokud se naladíte na jeho podivnou poetiku (rozhodně tu nemluvím o roztomile podivné poetice ve stylu starého Tima Burtona, spíš o depresivní, vlhkou, šedivou poetiku irské pracující třídy!), můžete si film užít. V opáčném případě - a pokud jste muž - si pravděpodobně užijete jen Alicjiny křivky. (10.07.2011)

Pěkný a dojemný lehce fantasy příběh zasazený do skutečného světa, který nás dějově táhne v "pohádkové" rovině, která je variací na skutečný svět s realnými problémy. Celý film si udržuje pocit nejistoty a lehkou záhadnost. Samotný konec je potom se standardu nevybočující řemeslná práce, která objasní celý příběh. Pro mě to je celkem zbytečný romatický film odehrávající se ve studené přírodě Irska, který mnou prošel v podstatě bez emocí a jakéhokoliv zaujetí. (27.02.2012)

Film dvou odlišných rovin. Zatímco první je příjemně mysteriózní, tklivá a romantická oťukávačka dvou atypických filmových postav ve vzájemné interakci, druhá rozdává karty na stůl až příliš rychle a obyčejně. Některé postavy velmi zajímavé (hlavně ty dvě hlavní), některé vyloženě otravné a čistě do počtu - takové ty typicky buřičské charaktery drsného maloměsta, které sem tam něco někdě plácnou a pak čistě náhodou hrajou klíčovou roli v jedné scéně, jež se stane jakoby náhodou. Scenérie nezkrotného Irska a Alicji Bachledu si ale budete pamatovat i při závěrečných titulkách. (19.12.2017)