Režie:
Václav HudečekKamera:
Alois NožičkaHrají:
Jiřina Bohdalová, Jaromír Hanzlík, Miloš Kopecký, Hana Maciuchová, Ludmila Vostrčilová, Vladimír Krška, Milan Klásek, Stanislava BartošováObsahy(1)
Geniální český dramatik Jiří Hubač napsal na přání Jiřiny Bohdalové roli Kláry, stárnoucí ženské z bufetu na nádraží, která celý život pečuje o svoji rodinu. Hodného, i když jednoduššího bratra Fandu a záletného otce, který za sebou zanechává zástupy bývalých milenek a jejich dětí. A celý život sní o tom, že si koupí dům, v němž bydlí v nájmu – svůj dům na nebesích... Jedna z nejlepších inscenací Divadla na Vinohradech 80. let. Trošku smutná, ale přece jen komedie, s dokonalým výkonem Jiřiny Bohdalové. Divadlo na Vinohradech uvedlo premiéru představení 14. listopadu 1980 a derniéru 23. dubna 1987. Celkem bylo odehráno 159 představení. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (27)
Mnohem lepší, než filmová verze. ()
Jiřina Bohdalová ze sebe v této divadelní hře vytáhla snad veškerý svůj herecký um. Tolik poloh najednou zvládne zahrát jen málokdo. Jiří Hubač jí to sice napsal, jak se říká, přímo na tělo, ale o to víc výsledek stojí zato. Příběh obsahuje většinu životních traumat, horlivostí a lidských slabostí. Příběh ženy z nádražního bufetu řídící svůj život a dění kolem sebe velice rázným způsobem. Úspěch této hry přispěl k natočení filmu pod názvem 'Jedna kočka za druhou', ale kvalit této hry ani zdaleka nedosahuje. A tak díky za televizní záznam, který nám tak úžasnou hru, z dnes již hereckými legendami (Kopecký, Vostrčilová, Krška, Klásek), připomene. ()
Stojím a tleskám. Vůči Jiřině Bohdalové, mám celoživotní výtky, avšak touto rolí, mne posadila na zadek a donutila naprosto překopat názor na její osobu! Nezbylo mi nic jiného než dát pět hvězdiček, a shlédnout divadelní hru znovu. ()
Dlouho, se mi nestalo, možná nikdy, že jsem se smál jak blázen, ale přitom se mi chtělo skoro brečet. Bravo, tleskám ve stoje !!! A ten klavír.... ()
V titulcích je uveden rok záznamu 1984! Nikoli 1980! Opravte si to! ()
Krásná hra. Takové ty slzy přes smích anebo smích přes slzy. Bohdalová je někdy k nakopnutí, jindy k politování, Hanzlíkovi držíme palce, aby se vzepřel a Kopecký... je prostě Kopecký. ()
Úžasná věc, naplněná životem, emocema,řečma ... "já se vžydycky peru s těma nepravejma". O tom, jak jsou někteří prchlivci :-) ()
Reklama