Sister
Režie:
Vít PancířScénář:
Vít PancířKamera:
Martin ČihákHrají:
Verica Nedeska, Jakub Zich, Perla Kotmelová, Ivana Stejskalová, Přemysl Bureš, Jáchym Topol, Filip Topol, Kristýna JohanesováVOD (1)
Obsahy(1)
Film na motivy románu Jáchyma Topola s hudbou Psích vojáků. Hlavní hrdina Potok pracuje v malém divadle jako výtvarník. Je mu kolem třicítky a jeho život se neubírá v podstatě žádným směrem. Svoje okolí i sám sebe pozoruje s opovržením. Jeho bezcílný život se změní teprve v momentě, kdy potká Černou. Zamilovaná dvojice uniká z města. Nevyhnutelně však znovu naráží na lidskou vypočítavost, mělkost a nevkus. Potok se propadá do dřívější skepse, která vede až k totálnímu rozpadu jejich vztahu. Černá ho opouští a zoufalý Potok pomalu dochází ke smířlivějšímu postoji ke světu, kde už ale není místo pro velkou lásku a temnou romantiku. Oproti stejnojmenné literární předloze Jáchyma Topola, která se odehrává během tří let po roce 1989, film časové určení opomíjí. Soustředí se na vnitřní konflikty hrdiny, které jsou nadčasové.
Vít Pancíř, experimentální filmař, animátor a tvůrce videoklipů kapely Psí vojáci, začal před pěti lety pracovat na scénáři k filmu Sestra podle románové předlohy Jáchyma Topola. Samotné natáčení trvalo rok a vznikalo podle přesného scénáře, který prozrazuje jasný tvůrčí záměr režiséra. Bratři Topolové měli k Pancířově práci důvěru díky předchozí spolupráci. Vít Pancíř se nechtěl pokoušet o přesnou rekonstrukci. Důležitější bylo zachovat ducha a celé vyznění románové Sestry, což předpokládalo vhled do Topolova myšlení a přitom vlastní autorský přístup filmaře. Nejen generační spřízněnost, ale jak říká Jáchym Topol i určité „zvichřené vnímání“ Víta Pancíře stojí za vznikem svébytného filmového díla, které přijímá jak autor předlohy, tak autor hudební složky Filip Topol. Vít Pancíř vybral z knihy jen básně a čtyři sny, které si navzájem vyprávějí Potokovi přátele (Potokův sen o Osvětimi, Sen o Bohlerovi a bezprizorních dětech, Žralokův sen o Cikánech a Potokův Vlčí sen). Exaltovanost textu vyvážil civilními obrazy, takže divák není zahlcen přemírou symbolů a odkazů. Zdůrazněním milostné zápletky a upozaděním dobového kontextu je filmová Sestra sdělná i pro ty diváky, kteří nepatří k „topolovské“ generaci. Ve stejném duchu byl i počet postav omezen v podstatě na ústřední dvojici, kterou ztvárnil Pancířův spolužák z VŠUP Jakub Zich a herečka Verica Nedeska, která na sebe výrazně upozornila ve filmu Ivo Trajkova Velká voda nebo Náhradní díly Damjana Kozoleho. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (4)
Recenze (90)
Pro ty, kdo nečetli předlohu, podle mě absolutně nesrozumitelné, Pancířova Sestra funguje především jako doplněk k Topolovu románu. Perfektní je vcelku pochopitelně hudební doprovod Filipa Topola a taky cameo rolička Jáchyma Topola potěší. Filmu se velmi dobře podařilo využít některé hlavní opakující se motivy románu – různé podoby světla, zrcadla, sny (i když radikálním zkrácením ztratily na svém kouzlu a působivosti), neustálý pohyb hlavních hrdinů (i když není ve filmu ničím motivován). Jiná témata Topolovy hutné prózy zůstávají zcela stranou, úplně ji pravděpodobně zfilmovat nelze, ale já bych radši viděl komplexnější adaptaci. Nejvíc se mi líbila scéna z hračkářství a cestování vlakem kamsi na východní Slovensko za životem na trhu. ()
po technické a hudební stránce určitě zajímavý (a nutno dodat i odvážný) projekt... sestra není zrovna filmem pro běžného diváka a vyžaduje velkou koncetraci. mám z toho smíšené dojmy, některé momenty byly opravdu dost nepříjemné, dlouhé chvíle mi trvalo, než jsem si na formu zvykl, a neDeska se svými neBeskými přednostmi patří spíše kamsi k pohraničí... no takže to nechám asi na neutrálních 50%, ať jsem z obliga... možná, že si to dám někdy znovu a posunu hodnocení výš... a nebo níž. ()
Pořád myslím na ty zvuky: na volání tramvaje, na zmrzlináře, na zrcadlo, které je v souladu s Vámi. Na pomíjivosti života nejsou medicíny, ba ani příručky. A co se filmu týče, rozhodně jeho působení tady světě souhlasně odkývám. Plápolá tu modrá, což je nepochopení a extrémní oddanost žánru mezi uživateli. Knížka volala o pomoc a byla tím nejtěžším, co jsem přelouskal. Film naopak rozpustil písmena a složil z nich pěknou výstavu zmaru. Nejdou ruku v ruce, což je dobře. Dává to tomu takovej další rozměr. ()
Na sestru som išiel, lebo nemám rád tú knižku a bol som skalopevne presvedčený, že niečo tak mnohovrstevné a odtrhnuté od "reality" nikto nikdy nesfilmuje. Lenže ono to je výborne sfilmované. Úryvky z literárnej predlohy sú doplnené vhodnými zábermi a to až natoľko, že text, ktorý mi pri čítaní knihy pripadal pózerský, je v kombinácii so zábermi filmu geniálny. Veď kto by hľadal vizuálnu metaforu k textu "Láska a smrt jsou sestry a spí u mně v bytě."?? A Pancíř to dokázal. Prvých 30 minút záberov z ulíc mesta (Prahy) bolo skvelých - dynamika, estetika škaredého, odcudzenie sa spoločnosti, kritika súčasného sveta, ktorá na mňa chvíľami doľahla veľmi intenzívne vďaka zvoleným záberom.Čaro jednoduchého strihu a výberu lokácii upadlo v druhej polovici filmu, keď sa autor uchýlil už aj k "trikovým montážam", ale vcelku prekvapivo dobrý a originálny kúsok ()
Nikdy jsem nic od Jáchyma Topola nečetl. Tento experiment, ve kterém Filip Topol čte či zpívá bratrova slova, vypadá střídavě jako videoklip k audioknize či hudbě Psích vojáků. Většinou jsem nechápal v jakém vztahu jsou obraz se zvukem. Umocňují se? Ruší? Každopádně jsou každý někde jinde. Většina scén je přesto docela zajímavých, ale zase: změnilo by se něco, kdyby se jejich pořadí náhodně změnilo? Myslím, že je to podivnost vhodná pouze pro fanoušky předlohy. ()
Galerie (9)
Photo © Artcam
Zajímavosti (7)
- Sám režisér přirovnává snímek s dvěma filmy Alaina Resnaise Loni v Marienbadu (1961) a Hirošima, má láska (1959). (hippyman)
- Samotné natáčení trvalo rok, aby byla ve filmu všechna roční období. (hippyman)
- Narozdíl od stejnojmenné literární předlohy Jáchyma Topola, jež se odehrává během tří let po roce 1989, snímek přesné časové určení opomíjí. (hippyman)
Reklama