Mezek

Film socialistické éry zobrazuje problematiku sociálních vztahů na hornickém učilišti, kde jako vychovatel pracuje hlavní hrdina Mezek v podání výborného Jiřího Hálka. Svou profesi vykonává s příkladnou pečlivostí a zapálením, což se však mnohdy negativně odráží do jeho soukromého života. Je zde téma šikany, rodinného zázemí některých učňů, jejich soužití na internátu. Film se i lehce dotýká ekologie na Ostravsku - když Mezek chodí běhat a kolem něj se valí hustý černý dým z továrních komínů. (09.12.2011)

Strasti a slasti vychovatele na internátě hornického učiliště. Že právě hornického snad už nepřekvapí. V hlavní roli se blýsknul Jiří Hálek a velice dobře. Civilněji takového vychovatele snad už ani podat nešlo. Na snímku je také příznačné, že pro větší věrohodnost byli ve značné míře použiti neherci, což autenticitě hodně dopomohlo. Výchova mládeže musela být v souladu se socialistickou morálkou, ale když jsou výchovné metody mizerné, zákonitě je morálka také. A právě to se objeví v anonymním dopise, který byl doručen na ředitelství s úmyslem vychovatele očernit. Takový vychovatel byť se snaží sebevíc, vždy se někde najde něco, co je špatně. A to se týká i jeho kolegů, kterým se jeho metody také nelíbí. V příběhu je postavení z obou stran. Postoj jak vedení internátu, tak i mládeže. Tvůrci se nevyhnuli ani šikaně a řešení značně problematických jedinců. Námět je moralizující spojený s kritikou společnosti. Vyniká tu i jistá psychologie a hlavně filozofie problému. Snímek kupodivu působí až dokumentárním stylem, a tak je realičnost z každičké scény velice silná. O komedii či drama se v žádném případě nejedná. Jsou tu věci postaveny tak jak jsou a divák nechť si vezme to své a názor na danou problematiku udělá sám. (19.10.2017)

Ideální film. Ideální. Na spaní! Jiří Hálek je sice výborný, prakticky jako vždy v každé své roli, ale všechno ostatní je děsný. Věčně plačící středoškolák je vážně k smíchu, těm ostatním není pro jistotu rozumět. Neustálé řešení jejich problémů je otravné, včetně schůzí s kolegy. Při nich kameraman zaostřuje na zarámované diplomy na stěně. Neurotik Drha je prkenný a Monika Hálová, kvůli které jsem si tento snímek stáhnul, se hezky usměje až ve své poslední scéně v kinematografii vůbec. Smutná labutí píseň této krásky. Blbé ozvučení a nasvícení. Všude dým z komínů. Zelené pomeranče a banány, až mi trnou zuby. Dechovka nás doprovodí se závěrečnými titulky a já jsem rád že to mám za sebou. Za Jiřího Hálka jedna hvězda navíc. (19.04.2023)

Jiří Hálek obvykle hrával různý vedlejší komický postavy, tak jsem byl zvědavej, jak se vypořádal s rolí vychovatele na internátu. A vypořádal se s tim dobře. Dokonce se dá říct, že byl asi jedinej, kdo ve filmu něco zahrál. A co se filmu týče, tak mi to skoro připadalo jako polo-dokument o životě na internátu. Jsou to jenom takový epizodky o tom, jak někdo z učňů udělá průser a vyřeší se to jeho vyloučenim. Jinak obsazení neherců sice dodává filmu na autentičnosti, ale dost často jsem měl pocit, že některý z nich se před kamerou vyloženě styděli. Taky většině z nich neni vůbec rozumět, co řikaj. (01.01.2012)

Asi největší role Jiřího Hálka, velmi dobrého herce, který je i zde vynikající. Civilní pojetí, poměrně reálné, klasický Drha, slušný režisér s limity, které nedokázal překročit. Takže sledujeme slušné i méně známé herce, opatrně nadhozená i docela aktuální témata, neméně opatrně nakousnuté i opravdové problémy, ale vše tak nějak plyne bez oblouku. Chyběl lepší scénář, nebo dramaturg? Když jsem nedávno listoval knihou Drhova soukmenovce Pavla Meloiunka, který ho v ní snaživě a podbízivě šacuje na nejlepšího režiséra své doby, přišlo mi to až líto. (14.04.2021)